„Elitní ukrajinské vojáky u Kramatorsku semeleme bombami FAB,“ hrozí Rusové. Nejsou v pozici, kdy si mohou dovolit silná slova

Kramatorsk je správní centrum stejnojmenného rajonu a klíčový logistický uzel severní Doněcké oblasti. Kdo ho drží, kontroluje zásobovací tepny směrem ke Slovjansku i Družkivce. Právě proto se kolem něj soustředí pozornost obou stran a právě proto se o něm vyplatí mluvit hlasitě. Jenže hlasitost a reálná pozice na bojišti jsou dvě různé věci. Když 10. září 2024 vyšel na Svobodné Prese text o tom, jak FAB-250 „semelou“ obránce včetně 93. mechanizované brigády Chladný Jar, šlo o expresivní publicistiku navázanou na skutečné bombardování, nikoli o operační realitu, kterou by potvrzoval kdokoli mimo prokremelský mediální okruh.

Co Rusové tvrdí a odkud to pochází

Narativ o „semletí“ elitních ukrajinských vojáků nevzešel z oficiálního bulletinu ruského ministerstva obrany. To přes agenturu TASS mluví obecně o zásazích uskupení „Jih“ proti ukrajinským brigádám. Expresivní slovník přišel až v publicistickém textu, který na reálné nasazení klouzavých bomb nabalil velké závěry: údajnou „faktickou ztrátu“ kramatorského letiště, tajný přesun 46. airmobilní brigády na kramatorský úsek a kritický stav 93. brigády.

Problém je, že pro žádné z těchto tvrzení se v otevřených primárních zdrojích nepodařilo dohledat nezávislé potvrzení. Kramatorské letiště jako „fakticky ztracené“ popisuje jen tentýž text, který současně sám připouští, že kontrola nemusí být úplná. Tajný přesun 46. brigády ke Kramatorsku nemá oporu v žádném dohledatelném ukrajinském zdroji, naopak brigáda byla ve stejném období veřejně a silně spojována s kurachivským směrem, který její zástupce popsal jako jeden z nejžhavějších úseků fronty.

FAB s UMPK: reálná hrozba, ale ne zlomová zbraň

Klouzavé bomby jsou skutečně nebezpečné. Rusko bere starší sovětské pumy řady FAB, osazuje je navigačními moduly UMPK a mění je na korigovanou munici, kterou shazují Su-34 a Su-35 bez nutnosti vstupu hluboko do zóny ukrajinské protivzdušné obrany. Jak popisuje ukrajinské ministerstvo obrany, účelem je rozbíjet obrannou infrastrukturu, sklady, rotace a zázemí.

U Kramatorsku FAB plnily přesně tuto roli: opotřebovávaly logistiku a ztěžovaly rotace na přístupových osách přes Časiv Jar, Predtečyne a Bilu Horu. To je bolestivé a nebezpečné. Ale z otevřených zdrojů pro první dekádu září 2024 neplyne, že by letecký tlak sám o sobě převedl situaci do rychlého pozemního průlomu. Efekt byl silný v opotřebování, nikoli v dobývání.

Kde se doopravdy bojovalo nejtvrději

Ranní svodka ukrajinského generálního štábu z 9. září 2024 uváděla na kramatorském směru deset pokusů o průlom. Zní to dramaticky, dokud se člověk nepodívá na sousední úseky. Pokrovský směr opakovaně mířil k výrazně vyšším číslům střetů, kurachivský a torecký směr patřily k nejpřetíženějším na celé frontě.

Analýza ISW z téhož dne potvrzuje u Kramatorsku jen dílčí ruské posuny v prostoru Kalynivky a boje v širším okolí Časiv Jaru. Žádný boj uvnitř samotného Kramatorsku. Žádné obklíčení. Žádný kolaps. Rusové tlačili na přístupy k městu, což je zásadní rozdíl oproti tomu, co sugeroval prokremelský text.

Ukrajinská obrana: daleko od kolapsu

Nejcennějším protiargumentem proti narativu o „semletých“ obráncích jsou sami obránci. Oficiální kanál 93. brigády Chladný Jar citoval velitele, že jednotku přehodili na aktivnější směr a že Rusy zastavila na linii, kde v tu chvíli byli. Hlavní seržant brigády Vitalij Pjaseckyj v rozhovoru pro Suspilne otevřeně popsal, že cílem Rusů je obkličovat aglomeraci a řezat logistiku, ale dodal, že na jejich úseku nepřítel průlom nemá.

A 46. airmobilní brigáda, kterou prokremelský text líčil jako pasivní oběť hozenou pod nůž? Ta 13. září 2024 veřejně doložila odražení masivního ruského útoku se 46 kusy techniky. Brigáda, která ničí desítky vozidel v jednom střetu, není jednotka na pokraji kolapsu. Navíc její vlastní náborové materiály i výpovědi důstojníků ji dlouhodobě situují na kurachivský směr, což výrazně oslabuje tvrzení o tajném přesunu ke Kramatorsku.

Proč silná slova nestačí

Ruské letectvo má u Kramatorsku reálnou sílu, to je fakt, který nelze bagatelizovat. Klouzavé bomby ničí opěrné body, komplikují zásobování a dělají život obránců peklem. Jenže síla letectva a síla pozice na zemi jsou dvě odlišné kategorie. Rusové mohou mluvit hlasitě díky FAB, ale zatím ne díky tomu, že by stáli v Kramatorsku nebo ho měli vojensky sevřený.

Kramatorsk zůstává ukrajinským správním a logistickým uzlem. Jeho případná ztráta by znamenala těžký zásah do celé obranné soustavy severní Doněcké oblasti, právě proto ho Ukrajina brání tvrdě a právě proto Rusko sahá po propagandistickém rámování, které má vypadat jako hotová věc. Hotová ale není.