Německo nasadilo „partyzánskou jednotku“, aby obešlo vlastní byrokracii. Vyzbrojí Ukrajinu rychleji než kdykoliv dříve

Kancelář, do které se vejdou všichni zaměstnanci k jednomu stolu. Smlouva na dodávku zbraní hotová dřív, než jiné úřady stihnou založit spis. Tak podle deníku Financial Times funguje Sonderstab Ukraine, zvláštní štáb pro Ukrajinu při německém ministerstvu obrany, který má méně než 20 lidí. Zdroje listu pro něj používají přezdívku „partyzánská jednotka“, a ne proto, že by někdo bojoval v lesích. Vedle něj stojí BAAINBw, Spolkový úřad pro vybavení, informační techniku a využívání Bundeswehru, který pro německou armádu nakupuje všechno od nábojů po komunikační systémy. Redakce ArmádníhoZpravodaje otevřela německý spolkový rozpočet na rok 2026 a spočítala, kolik touto úzkou trubkou ročně proteče.

Tým, který se vejde do jedné zasedačky

Sonderstab Ukraine není bojová jednotka a nikdo z něj nestřílí. Je to štáb uvnitř německého ministerstva obrany, který organizuje nákupy zbraní pro Ukrajinu zrychleným postupem, mimo běžný systém Bundeswehru. Přezdívka, kterou mu podle Financial Times dali lidé z jeho okolí, není oficiální název.

Vede ho brigádní generál Joachim Kaschke. Financial Times ho označuje za šéfa tohoto štábu, Bundeswehr u něj od října 2025 uvádí funkci vedoucího řídicího štábu vedení ministerstva. „Máme extrémně krátké rozhodovací řetězce,“ řekl Kaschke Financial Times a dodal, že právě to dělá štáb pružným. V praxi to znamená, že mezi ukrajinským požadavkem a podpisem nestojí řada schvalovacích pater.

Podle zjištění Financial Times, jehož shrnutí zveřejnila 15. září 2026 Meduza, dotáhne štáb některé smlouvy za méně než 2 týdny. Devět lidí přitom pracuje přímo s penězi, čtyři další zajišťují politickou koordinaci s dalšími státy. Plukovník Matthias Puschnig podle téhož zdroje v červenci 2026 uvedl, že devět pracovníků spravuje celý roční objem pomoci.

Základ štábu vznikl po ruské invazi v roce 2022 jako situační centrum, které vedl Christian Freuding. V červenci 2022 dostalo současné jméno. Pro srovnání: celá organizační oblast vyzbrojování a informační techniky, kterou BAAINBw vede, má podle Bundeswehru zhruba 12 900 lidí, samotný úřad 7 900.

Devět z nich přitom podle Financial Times spravuje sumu z jediné rozpočtové řádky. V korunách je větší než celá česká obrana.

Jedna řádka v německém rozpočtu, která přebije celou českou obranu

V německém spolkovém rozpočtu na rok 2026 stojí v titulu 687 06 částka 11 546 799 tis. eur na podporu států napadených v rozporu s mezinárodním právem. V praxi jde především o Ukrajinu. Řádku přepočetla redakce ArmádníhoZpravodaje kurzem České národní banky a postavila ji vedle rozpočtu Ministerstva obrany ČR.

Jedna německá rozpočtová řádka je tedy zhruba 1,8krát větší než celá kapitola českého ministerstva obrany a zhruba 1,5krát větší než všechny obranné výdaje Česka dohromady.

Jsou to německé daně, ne české. Českému plátci z toho plyne něco jiného: technika placená z této řádky stojí na stejné straně fronty jako česká pomoc a o tempu evropského zbrojení nerozhoduje jen výše rozpočtů, ale i rychlost podpisu.

Na té řádce ale nestojí jen přímé nákupy zbraní. Rozpis ukazuje i obnovu německých zásob a evropský mechanismus.

Proč smlouvu podepisuje Kyjev a platí Berlín

Z rozpisu titulu 687 06, do kterého redakce ArmádníhoZpravodaje nahlédla, plyne, že položka má šest podčástí. Tři největší nesou drtivou většinu peněz: podpora Ukrajiny přes ministerstvo obrany 8 444 616 tisíc eur, tedy zhruba 205,3 mld. Kč, obnova zásob Bundeswehru 1 812 749 tisíc eur, tedy zhruba 44,1 mld. Kč, a příspěvek do Evropského mírového nástroje na Ukrajinu 688 626 tisíc eur, tedy zhruba 16,7 mld. Kč. Zbývající podčásti jsou výrazně menší.

Běžná cesta vypadá jinak. Bundeswehr ohlásí potřebu, plánovací aparát ji rozpracuje, BAAINBw vede zadávací řízení a u projektů nad 25 milionů eur musí smlouvu před podpisem schválit rozpočtový výbor Bundestagu. Teprve pak technika doputuje k jednotkám.

Ukrajinský model podle Financial Times tuto trasu obchází zcela legálně. Potřebu určí a smlouvu uzavírá ukrajinská strana, Německo dodá financování. Nejprve šly zbraně ze skladů Bundeswehru, později přibyly nákupy v zahraničí a placení ukrajinských objednávek u německých výrobců.

Veřejně doloženým příkladem německých dodávek jsou systémy protivzdušné obrany IRIS‑T od firmy Diehl Defence, německého výrobce řízených střel a systémů protivzdušné obrany. Sestřelují drony, střely s plochou dráhou letu, letouny i vrtulníky. Přehled německé vlády se stavem k 17. dubnu 2025, který se dál neaktualizuje, uvádí šest dodaných systémů IRIS‑T a dalších deset v přípravě. Že by konkrétní smlouvu na ně uzavřel Sonderstab Ukraine, veřejné není: německá vláda u připravovaných dodávek uvádí, že z bezpečnostních důvodů podrobnosti ani termíny nezveřejňuje.

Zkratka pro Kyjev, ukázka pro Evropu

Otázka není, jestli malý tým funguje. Otázka zní, co znamená, že si ho Německo muselo postavit vedle aparátu, který je zhruba 645krát větší. Vydělením rozpočtové řádky devíti lidmi, které Financial Times uvádí u správy prostředků, vychází asi 1,28 miliardy eur na osobu, tedy zhruba 31,2 mld. Kč. Není to osobní rozpočet ani osobní pravomoc, jen ilustrativní podíl z celkové položky.

Rychlost v běžném systému nebrzdí neschopnost, ale účel. Ten systém byl postaven na vybavování vlastní armády s kontrolou a parlamentním schvalováním. Německo ho neopravilo, obešlo ho. Přestavbu samotného BAAINBw ohlásil podle Handelsblattu ministr obrany Boris Pistorius a podle Correctivu mají být opatření hotová do konce roku 2027.

Pro Česko a NATO z toho plyne jedno konkrétní zjištění: o tempu evropského zbrojení rozhoduje délka rozhodovacích řetězců stejně jako výše rozpočtů. Zrychlené cesty hledají i jiní, například britský mezinárodní fond pro Ukrajinu nakupuje podle priorit Kyjeva. Méně než dvacet lidí u rozpočtové řádky větší než celá česká obrana proto není důkaz německé mimořádnosti. Je to účet za rychlost, který si Evropa platí obchvatem vlastních pravidel.