Švýcaři chtějí F-35 zrušit a vyšetřit, kdo falšoval čísla. Skandál obřích rozměrů nemá v Evropě obdoby

V hale v Mariettě ve státě Georgia se od konce května 2026 skládá dohromady první švýcarský F-35A Lightning II, americký víceúčelový stíhací letoun páté generace od firmy Lockheed Martin. Zatímco na montážní lince přibývají díly, v Bernu se rozpadá jedna ze záruk, s níž se celý nákup prodával veřejnosti. Parlamentní kontrolní komise dospěla k závěru, že paušální pevná cena za letouny se Spojenými státy sjednána nebyla. Sociálně demokratická strana Švýcarska proto chce vyšetřovací komisi. Redakce ArmádníhoZpravodaje otevřela 98stránkovou zprávu parlamentní kontroly i tiskovou zprávu k podpisu smlouvy z roku 2022 a oddělila doložená zjištění od toho, co je zatím jen požadavek na prověření.

Čtyři otázky, které chtějí sociální demokraté položit ministerstvu obrany

Podle Swissinfo předloží sociální demokraté návrh na parlamentní vyšetřovací komisi poté, co ho probere jejich poslanecký klub; zpráva je ze 14. září 2026. Strana jmenuje čtyři okruhy: zda šlo o individuální pochybení, nebo o selhání instituce uvnitř resortu obrany, zda byli znevýhodněni ostatní uchazeči, zda byly nákupní a provozní náklady záměrně zkresleny ve prospěch amerického letounu a zda ministerstvo obrany podalo nesprávné informace o závislosti na dodavateli.

Nákupní cena je to, co stát zaplatí za letouny a související dodávky. Provozní náklady jsou peníze, které pak roky odcházejí na palivo, náhradní díly, software, servis a výcvik posádek. Rozdíl mezi obojím rozhoduje, jestli je nabídka levná jen na papíře. Vedle F-35A byly ve výběru stíhací letouny F/A-18E/F Super Hornet od Boeingu, Rafale od Dassault Aviation a Eurofighter od Airbusu; švédský Gripen E se podle zprávy kontrolní komise z hodnocení stáhl.

Žádná ze čtyř otázek není zjištěním. Jsou to body, které chce jedna politická strana prověřit, a dokud se tak nestane, platí presumpce neviny. Jeden z nich už ale nemusí nikdo vyšetřovat: parlamentní kontrolní komise ho prověřila sama a její závěr je černý na bílém.

Zpráva, která rozebrala slib o ceně na součástky

Komise pro řízení Národní rady, stálý dohledový orgán švýcarského parlamentu, zveřejnila 8. září 2026 zprávu Prix fixe du F-35A. Švýcarsko podle ní sice vyjednalo cenovou klauzuli, ta ale neodpovídala paušální pevné ceně, kterou resort obrany komunikoval parlamentu i veřejnosti. V tiskové zprávě téhož dne komise uvedla, že „žádná paušální pevná cena nebyla sjednána“. Padl tím hlavní argument, kterým se zakázka obhajovala.

Důvod je ve způsobu nákupu. Švýcarsko si letouny neobjednalo u výrobce jako zákazník v obchodě, koupilo je od americké vlády v režimu Foreign Military Sales, tedy prodeje přes Washington. Americká strana pak letouny pořizuje od Lockheed Martinu ve výrobních sériích a konečná cena se odvíjí od těchto smluv, ne od představy kupujícího.

Časová osa je krátká a nepříjemná. Smlouvu na 36 kusů podepsal nákupní úřad armasuisse 19. září 2022 s dodávkami v letech 2027 až 2030. V únoru 2025 americký úřad spravující nákupy zahraničních vlád sdělil armasuisse, že švýcarský výklad klauzule vychází z nedorozumění. Celá vláda se o hrozících vícenákladech dozvěděla 7. března 2025 a komise toto informování označila za pozdní. Dne 13. srpna 2025 pak Federální rada uvedla, že pevnou cenu prosadit nelze.

Ze zprávy, do které redakce ArmádníhoZpravodaje nahlédla, plyne také, že právní služba armasuisse nebyla do vyjednávání zapojena a část důležitých obchodních dokumentů nebyla archivována podle předpisů, což šetření zkomplikovalo. Komise doložila selhání v přípravě smlouvy, v informování a v dokumentaci. Úmysl neposuzovala. Přes všechna tato zjištění se ale v parlamentu o týden později stalo přesně to, co většina čtenářů nečeká.

Proč doložený problém s cenou zakázku nezastavil

Národní rada nákup nezastavila. Dne 15. září 2026 schválila v rámci Armádního poselství 2026 dodatečný úvěr 394 milionů švýcarských franků na vícenáklady u F-35, celkově prošly armádní úvěry za 3,4 miliardy švýcarských franků. Návrh části pravicových poslanců navýšit úvěr o dalších 650 milionů švýcarských franků, aby se pořídilo všech 36 letounů, komora odmítla poměrem 102:89.

Podpora zelených pro vyšetřovací komisi se podle Swissinfo očekává, šance přesvědčit středopravicovou většinu jsou ale malé. Výzva několika stran z dubna 2026, aby vláda od nákupu upustila, a nynější požadavek na vyšetřování navíc nejsou totéž: první míří na zakázku, druhý na úřady.

V dokumentaci agentury Demoscope a v textu portálu Watson redakce ArmádníhoZpravodaje dohledala původ často citovaného čísla o odporu veřejnosti: v průzkumu zveřejněném 27. března 2025 odmítalo nákup F-35 81 % z 13 799 dotázaných. Kolik se za spornou cenu utrácí, ukáže převod do korun.

Kolik nákup dělá v korunách a co vychází na jednoho poplatníka

Původní finanční rámec zakázky činil 6,035 miliardy švýcarských franků, tedy zhruba 155,3 miliardy Kč. Dodatečný úvěr 394 milionů švýcarských franků odpovídá zhruba 10,1 miliardy Kč. Dohromady jde o 6,429 miliardy švýcarských franků, tedy zhruba 165,5 miliardy Kč.

Podle federální daňové statistiky za rok 2022 podléhalo ve Švýcarsku přímé federální dani 5 397 980 fyzických poplatníků. Na jednoho tak z původního rámce vychází zhruba 28 800 Kč a z dodatečného úvěru dalších zhruba 1 900 Kč. Je to ilustrativní dělení rámcové částky, ne skutečná daňová povinnost.

Zajímavější je cena za kus. Původní rámec dělený 36 letouny dává zhruba 4,3 miliardy Kč na jeden letoun. Resort obrany ale v Armádním poselství 2026 uvedl, že s dodatečným úvěrem půjde pořídit nejspíše 30 letounů; při tomto počtu vychází z 6,429 miliardy švýcarských franků zhruba 5,5 miliardy Kč na kus, tedy o zhruba 1,2 miliardy Kč více. Jde o průměr z veřejných rámcových částek, ne o smluvní cenu jednotlivého letounu. Lekce z toho účtu přitom nekončí na švýcarské hranici.

Švýcarský účet, který by si měla přečíst i Praha

Proč se spor o jednu smluvní formulaci protáhl na čtyři roky? Protože při nákupu přes americkou vládu se konečná cena určuje až ve smlouvách mezi Washingtonem a výrobcem. Tak to popisuje zpráva kontrolní komise a stejně to v srpnu 2025 vysvětlila i švýcarská vláda. Kupující podepisuje rámec, ne účtenku.

Moderní stíhací letoun páté generace navíc není jednorázová platba. Je to vztah na desítky let: aktualizace softwaru, náhradní díly, servis, výcvik, logistika. Právě proto se mezi body k prověření dostala i otázka, zda úřad správně informoval o závislosti na dodavateli.

Pro Česko a Evropu z toho plyne jedna praktická věc. U velkých obranných zakázek rozhoduje o výsledné částce formulace o ceně a rozsah provozní podpory stejně jako výkon letounu, a právě tam vzniká rozdíl mezi ohlášeným a skutečným účtem. Pevná cena, která nebyla pevná, není chyba techniky. Je to chyba smlouvy a její prezentace.