Zelenskyj spočítal Putinovi budoucnost: „Už to cítí“. Do konce roku bude dalších 300 000 mrtvých Rusů

V červnu 2023 vyjela z Rostova na Donu kolona ozbrojených mužů a zamířila na sever. Podle tehdejších odhadů jich bylo asi pět tisíc. Vzpoura skončila už po jednom dni dohodou a návratem do základen, otevřela ale otázku, nakolik má Kreml své vlastní zázemí pod kontrolou. Právě na tenhle den ukazuje ukrajinský prezident, když mluví o tom, co nastane, až se z fronty vrátí ne tisíce, ale statisíce mužů. Redakce ArmádníhoZpravodaje jeho čísla porovnala s údaji britského obranného štábu, ruských novinářů a ukrajinského ministerstva obrany.

Číslo, které Zelenskyj vyslovil, má dvojí čtení

Ukrajinský zpravodajský web Censor.NET 16. září 2026 přisoudil Volodymyru Zelenskému, prezidentovi Ukrajiny, výrok z rozhovoru pro kanadskou stanici CBC News: „Věříme, že jich letos ztratí 300 000. Mluvíme o mrtvých. To by znamenalo, že budou mít za pět let války jeden milion mrtvých.“ Je to odhad jedné strany konfliktu, ne nezávisle potvrzený počet. Pětiletý horizont míří k rozsáhlé ruské invazi, která začala 24. února 2022.

Citace mluví o celém roce 2026. Titulek téhož webu ale slibuje dalších 300 000 mužů do konce roku, a to je jiné tvrzení. Redakce ArmádníhoZpravodaje si z uvedené citace a z kalendáře spočítala, co by druhé čtení znamenalo v praxi: od 16. září do 31. prosince 2026 zbývá 107 dní, tedy asi 2 800 mrtvých ruských vojáků denně. To číslo slouží jako měřítko sporného čtení výroku, nikoli jako předpověď.

Zelenskyj ovšem mrtvé nepočítá kvůli statistice. V téže odpovědi podle Censor.NET vysvětlil, proč se Putin bojí spíš těch, kteří se vrátí živí.

Proč se Putin bojí vlastních vojáků víc než fronty

Vladimir Putin, prezident Ruské federace, podle Zelenského válku nezastaví, protože necítí dostatečný tlak ruské společnosti. „Ale pocítí to; už to začalo,“ dodal ukrajinský prezident. Jako druhý důvod uvedl Putinův strach o vlastní život: konec války bez příběhu o vítězství by podle něj mohl obrátit vracející se vojáky proti vedení státu. Nezávislé potvrzení pro nic z toho neexistuje, jde o politické hodnocení jedné strany.

Příklad si vybral Zelenskyj sám. Bojovníci Wagnerovy skupiny, soukromé ruské vojenské firmy, v červnu 2023 obsadili Rostov na Donu a vyrazili směrem k Moskvě. ABC News tehdy s odvoláním na zdroj blízký vedení Ruskem držené části Doněcké oblasti odhadovala kolonu u Moskvy na asi 5 000 bojovníků a podobný počet v Rostově. Byl to tehdejší odhad, ne konečný počet.

Podle Al-Džazíry pochod skončil ještě týž den. Jednání zprostředkoval běloruský prezident Alexandr Lukašenko, zakladatel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin postup zastavil a Kreml podle stanice oznámil, že Prigožin odejde do Běloruska a trestní případ bude uzavřen.

Roční číslo z rozhovoru je proti wagnerovskému měřítku šedesátkrát vyšší. Srovnání ale nestojí na stejné kategorii: na jedné straně je odhad mrtvých, na druhé odhad počtu mužů ve vzpouře. Jako obraz rizika funguje, jako statistika ne.

Zbývá nejtěžší část: porovnat milion s tím, co o ruských mrtvých uvádějí britský obranný štáb a novináři, kteří sčítají jména jedno po druhém.

Tři instituce, tři různá čísla o týchž mrtvých

• Zelenskyj: až milion ruských mrtvých za pět let války, odhad ukrajinské strany citovaný Censor.NET.
• Richard Knighton, náčelník britského obranného štábu, 11. září 2026: přes 500 000 zabitých ruských vojáků jako součást 1,5 milionu ruských ztrát, podle agentury AP, tedy Associated Press.
• Mediazona a ruská služba BBC: 248 844 jmenovitě potvrzených padlých k 11. září 2026, a samotní autoři upozorňují, že seznam není úplný.

Čísla se rozcházejí, protože každé měří něco jiného. Mrtví, ranění a nezvěstní nejsou totéž. Z denní zprávy ukrajinského ministerstva obrany, do které redakce ArmádníhoZpravodaje nahlédla, plyne, že celkové bojové ztráty osobního stavu protivníka dosáhly k 16. září 2026 zhruba 1 511 530 osob. To je širší kategorie než počet mrtvých a s Knightonovým odhadem ji nelze zaměňovat.

Jmenovité seznamy proto zaostávají. Mediazona uvádí, že hlavním důvodem je rostoucí zpoždění v registraci úmrtí, že veřejné informace přicházejí ještě později a že u části ztrát autoři nečekají úplný obraz dřív než za dva roky. Ruská strana svoje ztráty pravidelně nezveřejňuje. AP u britského odhadu napsala, že bezprostřední reakce ruských představitelů nepřišla, a na stránkách Kremlu ani ruského ministerstva obrany se k 16. září 2026 vyjádření k těmto číslům neobjevilo.

Pro Evropu z toho účtu neplyne úleva, ale závazek na 70 miliard eur, v němž má Česko konkrétní roli.

Co z ruského účtu čte Praha a Brusel

Znamená ruská ztráta v řádu statisíců ročně klid pro Evropu? Dokumenty ukazují opak. Ankarská deklarace NATO z 8. července 2026 ve čtvrtém odstavci uvádí, že spojenci pro rok 2026 slibují Ukrajině 70 miliard eur na vojenské vybavení, pomoc a výcvik.

Vysoké ztráty zatím k ukončení války nevedly. Evropská rada v závěrech z 18. června 2026 označuje ruskou útočnou válku za existenční výzvu pro Evropskou unii a připomíná i ruský dron s výbušninou, který narazil do obytného domu v Rumunsku. Česká role je konkrétní: podle Ministerstva obrany ČR dostala Ukrajina díky muniční iniciativě v roce 2024 celkem 1,5 milionu dělostřeleckých nábojů, z toho třetinu ráže 155 mm. Premiér Andrej Babiš 6. ledna 2026 uvedl, že projekt bude pokračovat pod českou koordinací, ale z peněz jiných států.

Pět tisíc mužů před třemi lety stačilo na jeden otřesený den. Ukrajinský prezident teď pracuje s šedesátinásobkem, žádný nezávislý zdroj ale nedokládá, že by se z ruských ztrát stával politický tlak měřitelný zvenčí. Dokud takový doklad chybí, evropské rozpočty stojí na předpokladu, že Rusko vydrží dál. A podle toho vypadají i čísla, která Praha a Brusel podepisují.