Rusko se ještě pořádně otřese, Zelenskyj schválil nové údery do hlubokého týlu. První vlnu už Kreml schytal

Moskevský starosta Sergej Sobjanin 19. září oznámil, že za jediný týden směřovalo na hlavní město a jeho okolí 2 022 bezpilotních prostředků. O den později agentura AP popsala dosud největší dronový útok na Moskvu, s poškozením rafinerie i obytné budovy. Ruská protivzdušná obrana podle vlastních čísel sestřelila stovky strojů, přesto část pronikla. A právě tohle je signál, který Volodymyr Zelenskyj vysílá už od jara: nejchráněnější zóna Ruska, mocenské zázemí Kremlu, není nedotknutelná. A tlak bude sílit.

Od schválení k masovým vlnám

Veřejná stopa kampaně hlubokých úderů sahá minimálně k 29. dubnu 2026. Tehdy Zelenskyj ve večerním projevu potvrdil schválení „nových operací“ a zmínil dosah 1 500 kilometrů, který „už není novinka“. Cíle popsal obecně (ropa, logistika, vojenská výroba), ale konkrétní seznam nezveřejnil. V polovině května přišla první výrazná vlna proti moskevskému regionu, kterou sám označil za „dobrou vlnu úderů do hloubky“ na vzdálenost přes 500 kilometrů.

Pak se tempo zrychlilo. V červenci vzniklo speciální velitelství pro dálkový dopad na Rusko, které dalo dronovým a raketovým operacím institucionální rámec. Nešlo už o jednorázové nálety, ale o systematickou kampaň s vlastním řetězcem velení. 10. srpna Zelenskyj oznámil zásah Tobolsku v Sibiři, přes 2 500 kilometrů od ukrajinské hranice, a dodal větu, která definuje celý podzim: „Ukrajinských úderů do hloubky bude víc.“

Zářijová vlna v číslech

Kulminace přišla v týdnu od 12. do 20. září. Ruské ministerstvo obrany hlásilo 292 sestřelených dronů 17. září a 328 o den později. Sobjanin k tomu přidal údaj o 186 strojích zničených přímo na přístupu k Moskvě. Čísla jsou jednostranná a nezávisle neověřitelná, ale i z nich vyplývá jedno: objem útoku byl bezprecedentní.

A obrana nebyla nepropustná. AP 20. září potvrdila poškození moskevské rafinerie a zásah obytné budovy. Zelenskyj tentýž den mluvil o úspěšných úderech na rafinerii v Jaroslavli a vojenské letiště v Rostovské oblasti. „Kreml schytal“ neznamená zásah samotné kremelské zdi, znamená, že nejstřeženější prostor Ruska, jeho mocenské a průmyslové srdce, čelí opakovaným a pronikajícím útokům.

Tisíc dronů denně jako strategický cíl

Zelenskyj 28. srpna stanovil ambiciózní metu: tisíc dálkových dronů denně. Aktuální průměr byl v té době přes 300 denně, což samo o sobě představuje obrovský logistický výkon. Trojnásobné navýšení má podle Kyjeva fungovat jako „dálkové sankce“, tedy systematické ničení ruské ropné infrastruktury, skladů komponentů pro drony Šáhid a podniků vyrábějících řízené letecké bomby.

Drony přitom nejsou jedinou zbraní. V červenci podepsali Zelenskyj a francouzský prezident společnou deklaraci o licenční výrobě řízených střel SCALP a AASM přímo na Ukrajině, s termínem do konce roku 2026. Kyjev paralelně rozvíjí vlastní balistický program a prototypy rychlých interceptorů proti proudovým dronům. Vzniká vícevrstvá úderná architektura, kde masové dronové vlny saturují obranu a přesnější prostředky pronikají k nejcennějším cílům.

Dopad za frontovou linií i za hranicemi Ukrajiny

Efekt hlubokých úderů se neomezuje na zničené rafinerie. Začátkem září Zelenskyj upozornil, že první aerolinky začaly omezovat lety do ruských letišť kvůli dronovému riziku. Ruské nebe se podle něj stává „prostorem pro drony, ne pro civilní letadla“. Psychologický a ekonomický tlak na ruskou společnost roste a Kyjev to otevřeně přiznává jako záměr.

Eskalace ale vyvolává nervozitu i v sousedství. Polská vláda 13. září řešila mimořádnou situaci poté, co ruský útok dopadl pouhé dva kilometry od polsko-ukrajinské hranice. O tři dny dříve polské bezpečnostní centrum vydalo veřejný alert, že při ruském útoku na Ukrajinu operuje v polském vzdušném prostoru polské letectvo. NATO posílilo východní křídlo v rámci mise Eastern Sentry a řešilo opakovaná narušení vzdušného prostoru členských států. Pro Česko to zatím znamená spíš alianční pohotovost než přímou hrozbu, ale bezpečnostní kalkulace se mění s každou další vlnou.

5. září Kyjev veřejně nabídl dočasné zastavení úderů na Moskvu, podmíněné recipročním klidem ze strany Ruska. Odpověď nepřišla. Následující dva týdny ukázaly, co to v praxi znamená: přes dva tisíce dronů na moskevský region a poškozená rafinerie v hlavním městě. Zelenskyj dal jasně najevo, že další vlny jsou připravené a schválené. Otázka není, jestli přijdou, ale kdy.