Trump překvapil svět: Rusko už pět let útočí na spojence Ukrajiny. Evropa se šikuje, už nehodlá Putinovy provokace tolerovat

Stalo se to v Oválné pracovně, bez přípravy, v odpovědi na novinářský dotaz. Donald Trump řekl dvě věty, které okamžitě obletěly svět: „Myslím, že už zaútočili na ukrajinské spojence. Útočí na ukrajinské spojence přibližně pět let.“ Žádné diplomatické obalování, žádné „hrozí“ nebo „mohlo by se stát“. Americký prezident pojmenoval ruské hybridní operace proti členským státům NATO jako hotový fakt, a tím fakticky převzal hodnocení, které evropské zpravodajské služby budují od roku 2022.

Co Trumpa přimělo promluvit

Bezprostřední spouštěč je dohledatelný. Den předtím, 17. září 2026, vystoupil polský premiér Donald Tusk v Sejmu s varovným projevem, v němž se odvolal na hodnocení zpravodajských služeb. Podle něj mají být v ruských plánech i hybridní údery drony a raketami na státy podporující Ukrajinu, včetně Polska. Tusk zároveň označil nadcházející podzim a zimu za nejkritičtější období celé války a mluvil o ruské snaze zničit ukrajinskou ekonomiku a logistiku.

Trump na Tuskovo varování reagoval souhlasně. Ale šel dál. Zatímco polský premiér mluvil o budoucí hrozbě, americký prezident ji posunul do minulosti, útoky podle něj probíhají už roky. To je zásadní rétorický posun, zvlášť od muže, který v únoru 2024 na předvolebním mítinku veřejně říkal, že by Rusko „povzbudil“, aby si dělalo, co chce, se spojenci, kteří málo platí do společné obrany. Tehdy podmiňoval ochranu spojenců jejich výdaji. Teď říká, že jsou napadáni.

Pět let útoků: co se za tím skrývá

Trump konkrétní incidenty nejmenoval. Nemusel. Oficiální záznamy NATO, EU a jednotlivých členských států mluví samy za sebe. Jde o soustavnou kampaň, která zahrnuje:

• Kyberútoky – skupina APT28 řízená ruskou vojenskou rozvědkou GRU zasáhla demokratické instituce v Česku a Německu; Francie v roce 2025 připsala GRU útoky na volební proces, média a kritickou infrastrukturu.
• Sabotáže a fyzické útoky – narušování kritické infrastruktury, záhadné požáry, pokusy o poškození podmořských kabelů a energetických sítí.
• Narušování vzdušného prostoru – v září 2025 pronikl ruský dron do polského vzdušného prostoru; Polsko aktivovalo obranné procedury a hrozbu sestřelilo.
• Informační a vlivové operace – Rumunsko připsalo Rusku hybridní útok na volební proces, dezinformační kampaně cílí na veřejné mínění v celé EU.
• Elektronické rušení – systematické narušování GPS a komunikačních systémů v Pobaltí a Skandinávii.

Severoatlantická rada už v květnu 2024 výslovně jmenovala zasažené spojence: Česko, Estonsko, Německo, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Spojené království. Vysoká představitelka EU Kaja Kallasová v Evropském parlamentu 15. září 2026 zdůraznila, že nejde o izolované nehody, ale o koordinovanou kampaň testující odolnost Aliance.

Právě tohle je klíčový posun. Evropa přestala číst jednotlivé incidenty jako nahodilé excesy. Čte je jako provokace, které systematicky testují článek 5 a politickou vůli Západu odpovědět.

Evropa se šikuje, a tentokrát ne jen slovy

Polsko je nejviditelnějším příkladem. Po sérii dronových incidentů rozvinulo protivzdušnou obranu na šesti hraničních přechodech, doplnilo velitelské a radiolokační prvky a drží v pohotovosti ženijní jednotky. Varšava jedná s Kyjevem o spolupráci v protibalistické koalici.

NATO 17. září 2026 zveřejnilo nové základní požadavky odolnosti a koordinuje postup s Evropskou komisí a Evropskou službou pro vnější činnost. Nejde o deklaraci, jde o konkrétní standard, který musí členské státy splnit.

Evropský parlament šel ještě dál. V usnesení vyzval ke koordinované a přiměřené reakci na narušování vzdušného prostoru, k akčnímu plánu proti ruské hybridní válce a, poprvé tak otevřeně, k možnostem odvetných kroků. NATO samo přiznává, že ne všechny odpovědi budou veřejné. Některé protiakce prostě nikdo neoznámí.

Česko v hledáčku

Česká republika není mimo hru. NATO ji v květnu 2024 zařadilo mezi spojence zasažené nepřátelskou státní aktivitou. EU v červenci 2025 potvrdila, že kyberútoky APT28 cílily i na české demokratické instituce. A ředitel BIS v úvodu k výroční zprávě za rok 2025 napsal, že Rusko pokračuje v hybridním působení proti státům EU včetně Česka.

Praha reaguje. Ministerstvo zahraničí v dubnu 2026 předvolalo ruského velvyslance kvůli výhrůžkám českým firmám. Od října 2025 Česko omezuje vstup držitelům ruských diplomatických a služebních pasů. Vládní program počítá s protidronovou ochranou, posilováním protivzdušné obrany a důrazem na civilní připravenost. Přímou veřejnou reakci české vlády na Trumpův výrok z 18. září se nám nepodařilo dohledat, ale směr je jasný: Praha se řadí k zemím, které ruské hybridní operace berou jako bezpečnostní realitu, ne jako vzdálenou hypotézu.

Kde je hranice mezi hybridní válkou a tou skutečnou

Tohle je otázka, kterou si klade celý kontinent. Hybridní útok pracuje s nejasností a popíratelností: sabotáž, drony vydávané za „nehody“, kyberútoky bez podpisu, informační operace vedené přes prostředníky. Přímý vojenský útok je otevřený ozbrojený akt, který spadá pod článek 5 Washingtonské smlouvy. NATO ale výslovně připouští, že i významný hybridní nebo kybernetický útok může této hranice dosáhnout, případ od případu.

Rusko tuto šedou zónu využívá záměrně. Každý jednotlivý incident je příliš malý na to, aby spustil kolektivní obranu, ale dohromady tvoří kampaň, která oslabuje infrastrukturu, důvěru a soudržnost Aliance. Trumpovo prohlášení je důležité právě proto, že tuto kampaň pojmenovává jako celek, ne jako sérii náhod, ale jako pětiletý útok.

Evropa v září 2026 stojí na prahu, kde se rozhoduje, jestli na ruské testování odpoví jen obranou, nebo i aktivními protiopatřeními. Polsko už sestřeluje drony. NATO mění standardy. Evropský parlament mluví o odvetě. A americký prezident, který ještě před dvěma lety zpochybňoval smysl Aliance, teď říká, že útok už probíhá.