Rusové si vymysleli další kotel, tentokrát až v ukrajinském týlu. Elitní obránci drtí jejich pokusy o skutečný průlom

Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí vesnice Zolotyi Kolodiaz a agentura TASS přidala příběh o odříznutých ukrajinských vojácích. Nezávislá data ale ukazují něco jiného.

Ruský voják u protiletadlového kulometu i Zdroj fotografie: TASS
                   

Dne 18. září 2026 se na stránkách ruského ministerstva obrany objevila zpráva o „osvobození“ Zolotého Kolodjazu, malé vesnice na dobropilském směru v Doněcké oblasti. O tři dny později agentura TASS přinesla výpověď Denise Solodovnikova, zástupce velitele útočné roty 35. brigády, který tvrdil, že ruské síly odřízly část ukrajinských jednotek od zásobování a vytvořily kotel. Žádné počty obklíčených vojáků. Žádná mapa uzavřeného prstence. Žádný časový rámec operace. Jen slovo „kotel“, a to v ruské informační válce funguje spolehlivěji než jakýkoli dron.

Kotel, který nikdo neviděl

Pojem kotel má v kontextu této války konkrétní váhu. Mariupol byl podle zprávy OSN obklíčen do 1. března 2022 a následovalo týdny trvající obléhání celého města. U Avdijivky v únoru 2024 ISW konstatoval, že Rusko nedosáhlo ani operačního obchvatu, ani obklíčení, a při ukrajinském ústupu analytici identifikovali jen jednu taktickou kapsu. Kotel předpokládá uzavřený prstenec, udržovaný dostatečně dlouho na to, aby obránci nemohli uniknout ani být zásobeni. U Zolotého Kolodjazu nic takového veřejně doloženo není.

Co je doloženo: ještě 20. září 2026, tedy dva dny po ruském oznámení o dobytí, pracovala analytická linie CTP/ISW s tím, že Ukrajina vesnici stále drží. Ruský milbloger Kostjantyn Mašovec ve stejném období popisoval situaci v sektoru bez zmínky o uzavřeném obklíčení. Ruská strana tedy prodává lokální infiltrační tlak na zásobování jako hotový kotel, vzorec, který se opakuje s železnou pravidelností.

Kde leží Zolotyi Kolodiaz a proč na něm záleží

Vesnice se nachází zhruba 19 kilometrů vzdušnou čarou severovýchodně od Dobropillje a asi 34 kilometrů od Kramatorsku. Nejde o hluboký ukrajinský týl v pravém slova smyslu, jde o prostor za první obrannou linií, kde se kříží lokální zásobovací trasy směřující k dobropilskému a kramatorskému uzlu. Právě proto má pro obě strany taktický význam.

Ruský tlak v tomto směru není nový. Už v srpnu 2025 sem Moskva přesunula další čtyři pěší brigády a jeden pluk námořní pěchoty, což naznačuje, že boj o jednu vesnici byl vždy součástí širšího záměru: tlačit se k Dobropillji a obalovat ukrajinský obranný pás z jihu. Podle brigádního generála Denise Prokopenka, velitele 1. sboru Azov, Rusko na podzim 2026 do dobropilského směru soustřeďovalo obrněnou techniku a přibližně 1 200 dronových posádek z centra Rubikon pro budoucí mechanizované útoky. Hrozba je reálná. Kotel zatím ne.

Elitní obránci, kteří mají jména

Na dobropilském směru operují dvě z nejzkušenějších ukrajinských jednotek, a v tomto případě nejde o nadsázku:

  • 1. sbor Národní gardy Azov pod velením brigádního generála Prokopenka, jednotka, která v srpnu 2025 oznámila zastavení ruského postupu a vyčištění šesti obcí včetně Hruzkeho, Rubižneho, Novovodjaného, Petrivky, Veselého a právě Zolotého Kolodjazu.
  • 4. rychlá brigáda NGU Rubiž, ta v dubnu 2026 popsala devět měsíců nepřetržité obrany směru k Dobropillji, během nichž její vojáci podle vlastních slov rozbili desítky masovaných mechanizovaných útoků.

Obě jednotky prošly nejtěžšími boji války. Azov přežil obléhání Mariupolu, Rubiž má za sebou boje o Severodoněck. Když ruská propaganda mluví o kotli na úseku, který tyto jednotky brání, stojí za to připomenout, kolikrát už stejný scénář ztroskotal na jejich odporu.

Proč Rusko mluví o kotlech, i když žádný nemá

Vzorec je pozoruhodně konzistentní. V září 2026 se kromě Zolotého Kolodjazu objevilo i ruské tvrzení o 2 000 obklíčených ukrajinských vojácích na charkovském pomezí, opět bez vizuálních důkazů, bez počtů, bez map. Informační logika je prostá: slovo „kotel“ vyvolává v ruském publiku asociaci s velkými obklíčeními z roku 2022, kdy válka měla jiný charakter a ruská armáda jiné kapacity.

Jenže realita roku 2026 vypadá jinak. Ukrajinský generální štáb ještě 20. září evidoval na pokrovském směru 21 ruských útoků mířících k Dobropillji a dalším bodům sektoru. To svědčí o pokračujícím tlaku, ne o dokončeném obklíčení. Kdyby kotel existoval, útočník by nemusel dál útočit, stačilo by čekat, až obklíčeným dojdou zásoby.

Poctivě doložený kotel by nesl minimálně tyto náležitosti: počty odříznutých vojáků, osu postupu, seznam uzavřených komunikací a čas, po který byl prstenec držen. Ruská strana nezveřejnila nic z toho. A důvod je nasnadě: bez těchto údajů je tvrzení obtížně vyvratitelné, ale zároveň neověřitelné. Ideální materiál pro propagandu.

Co z toho plyne pro širší frontu

Tlak na dobropilský směr je skutečný a podle všeho se bude stupňovat. Přesuny obrněné techniky a dronových kapacit, které ISW zachytil v září 2026, naznačují přípravu na podzimní ofenzivu. Ale mezi infiltračním tlakem na lokální zásobování a operačním průlomem k Dobropillji a Kramatorsku leží propast, kterou ruská armáda zatím nedokázala překonat, a to navzdory masivnímu navyšování sil v sektoru.

Ukrajinská obrana drží a lokálně protiútočí, byť pod rostoucím tlakem. Fakt, že Rusko muselo na úsek odpovědnosti jednoho ukrajinského sboru přisunout čtyři brigády a pluk námořní pěchoty, vypovídá o kvalitě obránců víc než jakýkoli propagandistický kotel.

Všimli jste si, že čím hůře na tom Rusové jsou, tím více si vymýšlí postupy?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jan Boháč

Zobrazit další články