Rusko zeslabuje útoky na Ukrajinu, šetří balistické rakety na zimu. Evropa se děsí, že energetika Ukrajiny padne

Čísla z té zářijové salvy vypadají na první pohled paradoxně. Rekordní počet bezpilotních prostředků, a přitom pouhé čtyři Iskandery a devět střel s plochou dráhou letu. Jenže právě v tom spočívá posun, který analytici z Critical Threats Project sledují od léta: Rusko nepolevuje v tlaku na Ukrajinu, ale mění skladbu útoků. Levné drony létají denně, vyčerpávají protivzdušnou obranu a ničí morálku. Drahá balistika se mezitím hromadí ve skladech. Na co? Na zimu, kdy jediný přesný zásah do teplárny nebo plynového uzlu dokáže odříznout od tepla celé město.

Drony jako každodenní opotřebení, balistika jako zimní kladivo

Ruská vzdušná kampaň proti Ukrajině probíhá nepřetržitě od podzimu 2022. Mění se ale její logika. V prvních dvou zimách mířily rakety hlavně na přenosovou soustavu, rozvodny a transformátory. Od jara 2024 se cíle rozšířily na samotnou výrobu elektřiny: podle OHCHR poškodily nebo zničily útoky mezi březnem a srpnem 2024 zhruba 9 GW instalovaného výkonu, třikrát více výrobních bloků než v zimě 2022/2023.

Podzim 2025 přinesl další eskalaci. Tentokrát nejde jen o elektřinu. Útok ze 3. na 4. října 2025 označila Mezinárodní agentura pro energii za největší úder na ukrajinskou plynárenskou infrastrukturu od začátku invaze. Po něm bylo mimo provoz téměř 60 % těžby plynu. Naftogaz za jediný měsíc zaznamenal šest velkých útoků na plynárenská zařízení. Rusko tedy rozšířilo válku proti energetice ze sítě, která svítí, na systém, který topí.

Proč právě teď? Protože zásah do plynu a centrálního vytápění má v říjnu jiný efekt než v červnu. V létě se opraví potrubí a lidé si poradí. V prosinci znamená zničená teplárna dny bez tepla, bez teplé vody, bez funkčních výtahů ve výškových domech. Balistická střela se tak stává nástrojem civilního nátlaku s maximální účinností právě v topné sezoně.

203 cílů, které nelze všechny ubránit

Prezident Zelenskyj 10. října veřejně řekl číslo, které vystihuje ukrajinské dilema: 203 energetických objektů potřebuje krytí protivzdušnou obranou. Jenže Ukrajina nemá dost interceptorů, aby je pokryla všechny. Při nedostatku střel PAC-3 a podobných systémů musí velení rozhodovat, co chránit přednostně, a co nechat bez ochrany.

Po zmíněném říjnovém útoku zůstalo odpojeno 380 tisíc odběratelů. A to šlo o jeden úder. Kdyby Rusko v prosinci nebo lednu vypálilo nahromaděnou balistiku v koordinované salvě na několik plynových uzlů a tepláren současně, výsledkem by nebyl celostátní blackout ve smyslu kompletního kolapsu sítě, ale kaskáda regionálních výpadků. Města bez proudu, bez vody, bez topení, na dny, možná týdny.

IEA ve své předzimní zprávě varovala před „obrovskými narušeními“ a destabilizací, pokud Rusko útoky dál zintenzivní nebo pokud přijde chladnější zima než ta předchozí. WHO ve svém hodnocení rizik pro zimu 2025/2026 hovořila o milionech lidí, kteří budou mít problém udržet se v teple. Koordinátor OSN pro humanitární pomoc Matthias Schmale na konci října použil formulaci „krize v krizi“, situaci, kdy se energetický kolaps naloží na válečnou devastaci a vytvoří humanitární katastrofu nového řádu.

Proč se bojí i Brusel a Praha

Evropa nesleduje ukrajinskou energetiku ze solidarity. Sleduje ji ze strachu z konkrétních důsledků.

• Migrace. K 31. červenci 2025 žilo v EU 4,34 milionu lidí pod dočasnou ochranou. Česko hostilo 380 680 osob, nejvíce v přepočtu na tisíc obyvatel v celé Unii. Pokud by v zimě selhávalo vytápění ve velkých ukrajinských městech, část sekundární migrační vlny by směřovala právě sem.
• Bezpečnostní přeliv. Už na podzim 2025 řešily Polsko, Estonsko, Německo a Dánsko incidenty s ruskými drony a narušením vzdušného prostoru NATO. Každá eskalace vzdušné kampaně zvyšuje riziko, že se dron nebo střela octne na špatné straně hranice.
• Finanční a logistický tlak. Ukrajina potřebuje víc interceptorů, víc plynu, víc nouzového vybavení. Zelenskyj v říjnu jednal s Trumpem o kontraktu na 25 systémů Patriot. Šestnáct zemí se zapojilo do programu PURL s deklarovanými příspěvky v přepočtu přes 60 miliard korun. Ale veřejný harmonogram dodání před mrazy nikdo nepředstavil.

Česká vláda na tiskové konferenci 15. října potvrdila pokračování pomoci Ukrajině, ale ministryně obrany zároveň připomněla, že systémy Patriot jsou americké a disponují jimi Spojené státy. Praha se tedy hlásí k podpoře, ale klíčová rozhodnutí o protivzdušné obraně leží ve Washingtonu.

Třetí válečná zima, a nejhorší výchozí pozice

Srovnání s předchozími zimami ukazuje zhoršující se trend. ACAPS eviduje 11 kombinovaných úderů na energetiku v posledním čtvrtletí 2022, pět v roce 2023, devět mezi březnem a srpnem 2024 a dalších pět mezi listopadem 2024 a lednem 2025. Každá další vlna přitom zasáhla infrastrukturu, která se z té předchozí nestihla plně zotavit.

Rusko navíc přizpůsobuje výrobu sankčnímu režimu. Ukrajinský sankční zmocněnec Vlasjuk v září 2025 uvedl, že v Iskanderech z letošního roku přibývá ruských a běloruských součástek místo dříve pašovaných západních komponentů. Přesná měsíční výrobní kapacita balistických střel není v otevřených zdrojích spolehlivě doložitelná, ale ukrajinský zdroj citovaný agenturou Reuters potvrdil, že Rusko od srpna 2025 použilo střely 9M729 nejméně třiadvacetkrát. Zásoby tedy má, a šetří je na moment, kdy budou mít největší účinek.

Retrospektivní zpráva OHCHR za zimu 2025/2026 už ukazuje, jak takový scénář vypadá v praxi: v některých obdobích měli civilisté elektřinu jen na pár hodin denně, stovky tisíc lidí zůstaly týdny bez topení a teplé vody.

Co rozhodne o přežití ukrajinské energetiky

Klíčových proměnných je několik: rychlost dodávek interceptorů, teplota zimy, tempo oprav a schopnost Ukrajiny diverzifikovat zdroje plynu. Žádná z nich není plně pod kontrolou Kyjeva. Podle našeho úsudku rozhodne hlavně čas, jestli střely pro existující systémy Patriot dorazí dřív než první velká mrazová vlna. Celé nové baterie jsou střednědobé řešení. Ukrajina potřebuje pomoc teď, v řádu týdnů, ne měsíců.

Drony budou létat každou noc. Balistické střely čekají na správný okamžik. A ten okamžik přijde s prvním mrazem.