Americká ponorková flotila v Pacifiku zcela zdecimovala japonskou přepravu. To ale neznamenalo, že se Japonci nebránili a některé z ponorek nepotopili.
Americká ponorka SS-191 Sculpin byla jedním z plavidel třídy Sargo. Američané je postavili ještě před druhou světovou válkou a ponorky se jim později velmi hodily. Měly dobré výkony, například mohly dlouho vydržet pod hladinou, takže byly vhodné k nasazení v oceánech. SS-191 byla do služby zařazena na začátku roku 1939 a dostala jméno po houževnaté rybě sculpínovi. Její příběh ukázal, že bylo přiléhavé.
Pod hladinou až dva dny
Americké námořnictvo postavilo deset ponorek třídy Sargo. Byly většinou nasazeny v Pacifiku. Byla to 95 metrů dlouhá a osm metrů široká plavidla. Jejich posádku většinou tvořilo 5 důstojníků a 54 členů mužstva. Na hladině plula rychlostí 21 uzlů, pod hladinou téměř devět uzlů. Při rychlosti 2 uzly mohlo plavidlo zůstat ponořené až dva dny. V nouzové situace mohlo dosáhnout hloubky téměř sto metrů.
USS Sculpin stejně jako další ponorky této třídy na začátku války bojovala u Filipín. V listopadu 1943 již za sebou měla osm válečných misí. Byla tehdy poslána se dvěma plavidly 3. divize ponorek na další s úkolem hlídat trasy poblíž japonské základny Truk. Američané chystali invazi na Tarawu a bylo jasné, že japonské námořnictvo může zareagovat. Plavidlu velel Fred Connaway, na palubě byl i velitel ponorkové divize John P. Cromwell.
Útok na japonský konvoj
Ponorka 16. listopadu spatřila konvoj a chystala se zaútočit. Když se připravila k útoku, objevil ji torpédoborec a musela se potopit. Později se velitel rozhodl vynořit do periskopové hloubky, ale čekal zde na ně japonský torpédoborec Yamagumo. Zasypal je hlubinnými pumami. Když se po několika hodinách vynořili, byl tam stále a pokračoval v útoku. Nepomohlo ani to, že se ponorka ponořila téměř do sta metrů.
Nakonec byla poškozena a oba velitelé se rozhodli, že se vynoří a zkusí bojovat dělem. Po vynoření byla ponorka zasažena a Connaway zabit. Cromwel proto vydal rozkaz, aby posádka opustila loď, která bude potopena. Sám se rozhodl zůstat na palubě. Měl totiž informace o programu ULTRA a rozluštění japonských kódů a obával se, že by je mohl prozradit. Na ponorce s ním ještě zůstal další člen posádky, který dohlédl, že se ponorka potopí.
Přeživší, kterých bylo 42, Japonci vylovili, ale nezacházeli s nimi zrovna v rukavičkách. Jednoho zraněného hodili přes palubu, aby se utopil. Zbylí putovali do zajateckých táborů. Část jich zahynula při potopení japonské lodi Chuyo americkou ponorkou, která netušila, že na palubě jsou američtí zajatci. Válku přežilo 21 mužů. Na základě jejich výpovědí byla Johnu Cromwellovi posmrtně udělena Medaile cti.
Odhodlali byste se sloužit na ponorce z druhé světové války?