Video: Americké námořnictvo chce ničit na zemi i na moři stejnou hypersonickou střelou. Testuje Blackbeard na Super Hornetu

Jedna střela proti lodím i pozemním cílům, odpalovaná z palubního letounu F/A-18E/F Super Hornet, vyráběná ve stovkách kusů ročně a stojící zlomek toho, co dosud hypersonické zbraně stály. Tak zní ambice programu MACE, za nímž nestojí tradiční zbrojní gigant, ale startup Castelion založený bývalými inženýry SpaceX. A podle tempa kontraktů, které se v roce 2026 valí jeden za druhým, to americká flotila myslí smrtelně vážně.

Co je Blackbeard a proč právě jedna střela na všechno

Blackbeard je letecky odpalovaná hypersonická úderná střela, tedy zbraň letící rychlostí nad Mach 5 (přes 6 100 km/h). Přesnou maximální rychlost, dolet ani hmotnost bojové hlavice Castelion veřejně neuvádí, ale klíčové je něco jiného: od počátku je navržena jako jediná munice proti námořním i pozemním cílům. Námořnictvo ji oficiálně popisuje jako „údernou zbraň dlouhého doletu a vysoké rychlosti proti námořním i pozemním cílům“.

Proč je to důležité? Dosud musely letadlové lodě vozit odděleně protilodní střely typu LRASM a odděleně zbraně vzduch-země jako AARGM-ER. Každý typ má vlastní logistiku, certifikaci, skladování, výcvik. Blackbeard tohle zjednodušuje na jednu výrobní linku, jeden typ munice v palebném skladu a jednu integraci na letoun. Pro velitele letadlové lodi to znamená víc střel v omezeném prostoru a flexibilitu rozhodnout se až těsně před odpalem, jestli zasáhne fregatu, nebo pobřežní radiolokátor.

Startup ze SpaceX místo Raytheonu

Za Blackbeardem stojí Castelion, firma založená trojicí veteránů SpaceX: Bryonem Hargisem, Seanem Pittem a Andrewem Kreitzem. Jejich zkušenosti sahají od prodeje vládním zákazníkům přes plánování startů až po škálování výroby raket. A právě průmyslovou kulturu sériové produkce z kosmonautiky přenášejí do zbrojního průmyslu.

Firma tvrdí, že v roce 2025 provedla 21 letových testů na střelnici Point Mugu Sea Range u kalifornského pobřeží. To není číslo typické pro tradiční zbrojní program, kde se testuje několikrát ročně. Castelion navíc buduje v Novém Mexiku výrobní kampus Project Ranger, který má být po dokončení největším specializovaným hypersonickým výrobním areálem v USA s kapacitou tisíců střel ročně.

Námořnictvo na tomto přístupu zjevně oceňuje rychlost. Místo klasického akvizičního cyklu, který trvá dekádu, jde Blackbeard cestou zrychleného pořizování: od prvních integračních kontraktů v říjnu 2025 k rané operační způsobilosti plánované na rok 2027. To je tempo, které by u Lockheed Martin nebo Raytheonu bylo těžko představitelné.

Kontraktní lavina roku 2026

Chronologie kontraktů ukazuje, jak rychle program akceleruje:

• Únor 2026 – kontrakt za téměř 50 milionů dolarů (asi 1,2 miliardy Kč) na přechod Blackbeardu od prototypu k rané operační způsobilosti.
• Duben 2026 – kontrakt za 105 milionů dolarů (přes 2,5 miliardy Kč) na integraci na F/A-18E/F Super Hornet, bezpečnostní certifikaci, letové zkoušky a přípravu na provoz z letadlových lodí.
• Červen 2026 – první objednávka 50 předprodukčních prototypů včetně přepravních a skladovacích kontejnerů.
• Srpen 2026 – kontrakt za 90 milionů dolarů na 50 kusů pro ranou operační způsobilost, technickou podporu a (což je podstatné) úpravy pro budoucí export spojencům.
• Září 2026 – výrobní objednávka do 200 milionů dolarů (asi 4,8 miliardy Kč).

Právě dubnový kontrakt vysvětluje, co znamená „testování na Super Hornetu“. Nejde o veřejně doložený ostrý odpal, ale o integraci hardwaru a softwaru na letoun, certifikaci bezpečnosti letu s připevněnou střelou, zkušební lety a přípravu na operace z paluby letadlové lodě. Super Hornet je pro tuto roli logická volba: je páteří palubního letectva amerického námořnictva, víceúčelový bojový letoun schopný vzdušné nadvlády i přesných úderů, s otevřenou architekturou umožňující průběžné modernizace.

Cena, která mění pravidla hry

Nejdůležitější na Blackbeardu nemusí být to, že je hypersonický. Hypersonické střely mají i Rusové a Číňané. Skutečná novost spočívá v ambici udělat z hypersonické zbraně běžně pořiditelnou munici.

Z rozpočtových dokumentů pro fiskální rok 2027 vyplývá objednávka 353 kusů střel MACE za 156 milionů dolarů. Orientační průměrná cena prvního velkého lotu tak vychází zhruba na 442 tisíc dolarů za kus, tedy asi 10,6 milionu korun. To je řádově méně než u velkých strategických hypersonických programů, kde se jednotková cena pohybuje v desítkách milionů dolarů.

Rámcová dohoda z května 2026 navíc garantuje minimálně 500 střel ročně po dokončení testů. Podle sekundární rozpočtové analýzy Naval News by námořnictvo mohlo v letech 2028 až 2031 objednat dalších téměř 4 200 kusů, konkrétně 691 v roce 2028, 976 v roce 2029, 1 115 v roce 2030 a 1 375 v roce 2031. Tyto počty je třeba brát jako rozpočtový výhled, ne jako potvrzenou objednávku, ale směr je jasný: námořnictvo nechce pár prestižních střel do vitríny, ale masovou munici pro saturaci protivníkovy obrany.

Blackbeard vs. Kinžal a DF-17: jiná liga, jiná filozofie

Srovnání s ruskými a čínskými hypersonickými systémy je nevyhnutelné, ale zavádějící, pokud se omezí na čísla. Ruský Kinžal (Ch-47M2) dosahuje podle CSIS rychlosti kolem Mach 10 a doletu 1 500 až 2 000 km. Čínský DF-17 operuje v rozmezí Mach 5 až 10 s doletem 1 800 až 2 500 km. Obě zbraně jsou ale výrazně větší, těžší a odpalované z pozemních nebo velkých leteckých platforem.

Blackbeard hraje jinou hru. Nemá být strategickou „stříbrnou kulkou“ pro jednotlivé údery, ale taktickou municí, kterou palubní letoun vezme pod křídlo a odpálí proti časově citlivému cíli, ať už je to raketový člun, mobilní protiletadlový systém, nebo velitelské stanoviště. Proti LRASM, dnešní hlavní protilodní střele amerického námořnictva, nabízí Blackbeard výrazně kratší čas do zásahu díky hypersonické rychlosti. Proti AARGM-ER (Mach 2+, určená primárně pro ničení radarů a protivzdušné obrany) cílí na širší spektrum úkolů.

Pro NATO a evropské spojence je podstatný srpnový kontrakt, který už financuje úpravy pro budoucí export. Pokud by se Blackbeard dostal na trh, letecké skupiny amerických letadlových lodí operujících v Atlantiku nebo Středomoří by disponovaly rychlejším úderem na bezpečnou vzdálenost proti silně bráněným cílům, a časem by totéž mohly získat i spojenecké námořní síly.

Program má před sebou ještě několik rizikových bran: plnou bezpečnostní certifikaci, veřejně potvrzené ostré odpaly z F/A-18 a rozběh stabilní sériové výroby. Ale tempo, jakým Castelion sbírá kontrakty a staví továrny, naznačuje, že éra hypersonických zbraní jako nedostupné exotiky se blíží ke konci. A to je možná důležitější než jakékoliv číslo Machu.

Coming soon to a theater near you…BLACKBEARD!@USPACOM @CENTCOM @PAEAviation pic.twitter.com/KgBtIqdf8I

— NAVAIR (@NAVAIRNews) September 25, 2026

F/A-18 Superhornet s Blackbeard