Hadí ostrov má být pro Ukrajince pastí. Sami Rusové si připomínají, jak potupně dopadl křižník Moskva a s ním celá Černomořská flotila

Dne 13. dubna 2022 dvě ukrajinské protilodní střely Neptune zasáhly křižník Moskva nedaleko Hadího ostrova. Vlajková loď Černomořské flotily se potopila následující den při pokusu o vlečení do Sevastopolu. Ruská verze tehdy mluvila o požáru munice a bouři. Jenže v lednu 2026 ruský vojenský soud ve vlastním dokumentu poprvé výslovně popsal zásah dvěma střelami, následný požár a oběti na palubě. Rusové si tak potupu připomněli sami a otevřeli debatu, kterou se tři roky snažili zavřít.

Moskva jako deštník, který se složil

Křižník Moskva nebyl jen symbol. Byl protivzdušným štítem celé námořní skupiny operující mezi Hadím ostrovem a mysem Tarchankut na Krymu. Velitel ukrajinského námořnictva to popsal přímočaře: Moskva kryla prostor, ve kterém se ruské lodě pohybovaly relativně bezpečně a zásobovaly posádku na ostrově. Jakmile křižník zmizel pod hladinou, zásobovací konvoje ztratily ochranu. Ukrajinské údery na transportní lodě a vrtulníky se zintenzivnily. 30. června 2022 se Rusové z ostrova stáhli.

Potopení Moskvy nebylo jedinou ranou. Podle ukrajinského ministerstva obrany bylo k začátku roku 2026 zničeno nebo vážně poškozeno zhruba 30 % bojového složení Černomořské flotily: výsadkové lodě, korvety, hlídkové čluny, ponorka Rostov na Donu, minolovka. Provozuschopná plavidla se stáhla do Novorossijsku, daleko od ukrajinského pobřeží. V červenci 2026 ukrajinské námořnictvo hlásilo období, kdy na Černém moři nebyly žádné ruské raketonosné lodě. Flotila, která měla ovládnout celé moře, přešla do defenzivního režimu.

Proč je ostrov pastí pro obě strany

Hadí ostrov měří zhruba 660 na 440 metrů. Nemá sladkou vodu. Nemá hloubku obrany. Každá stavba, každý člověk na jeho povrchu je viditelný z družice, z dronu, z letadla. V březnu 2026 ruské bombardéry Tu-22M3 zasáhly ostrov střelami Ch-22. Ukrajinský voják popsal pravidelné útoky bezpilotními drony Šáhid a dalšími raketami. Analytici z CEPA upozorňují, že trvalé rozmístění větší posádky je na ostrově prakticky nemožné bez masivní a zranitelné logistiky.

V tom spočívá paradox. Ostrov má nespornou strategickou hodnotu: kontroluje trasy k Oděse, k ústí Dunaje, k rumunskému pobřeží. Kdo ho drží, může pozorovat, varovat, hrozit. Ale kdo na něm vybuduje stálou základnu s desítkami vojáků a technikou, udělá z nich snadno zaměřitelný cíl. Rusko to zjistilo v roce 2022. Ukrajina to ví v roce 2026.

Proto Kyjev volí jinou cestu: omezenou, rotující přítomnost. Speciální úkoly, průzkum, krátké pobyty. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov osobně navštívil pozice na ostrově v roce 2025, gesto, které potvrzuje, že Hadí ostrov zůstává aktivním bodem, nikoli jen pamětním místem. Ale posádka tam nestojí.

Rusové si připomínají Moskvu, ale ne z pokory

Ruský proválečný portál Topwar v červenci 2026 publikoval rozsáhlý komentář, který ztrátu Moskvy používá jako argument o systémovém selhání flotily. Ne jako přiznání chyby vůči Ukrajině, ale jako mobilizační nástroj. Flotila prý byla zanedbaná, špatně chráněná proti moderním střelám a bezpilotním prostředkům, a proto potřebuje víc investic, víc ochrany základen, jinou doktrínu.

Je to klasický manévr ruské informační války: přiznat slabost jen do té míry, aby se dala přetavit v požadavek na další zbrojení. Soudní dokument z ledna 2026, který poprvé oficiálně popsal zásah střelami, přitom prolomil tři roky trvající mlhu. Rozpor mezi původní verzí („požár, munice, bouře“) a pozdějším přiznáním je politickou potupou sám o sobě.

Obilný koridor pod palbou

Hadí ostrov není jen vojenský problém. Je součástí širšího příběhu o tom, jak Ukrajina pod údery drží svou exportní tepnu. Od září 2023 do konce července 2026 prošlo ukrajinským zvláštním námořním koridorem, evidovaným i Mezinárodní námořní organizací, přes 8 200 lodí a 209 milionů tun nákladu, z toho 124 milionů tun obilí.

Rusko ale koridor napadá. 14. července 2026 zasáhlo dvě civilní lodě v Oděské oblasti. Při útoku zahynul kapitán jednoho z plavidel. Pro Česko je to relevantní nepřímo, ale reálně: přes dunajské a rumunské uzly, přes evropské logistické vazby, přes ceny komodit na světových trzích.

Kdo ostrov vyhrává

Hadí ostrov v roce 2026 nevyhrává ten, kdo na něm vyvěsí vlajku a postaví kasárna. Vyhrává ho ten, kdo protivníkovi znemožní udělat z něj stabilní základnu a sám z něj dokáže těžit pozorovací a politický efekt bez toho, aby tam nechal snadno zasažitelnou posádku. CEPA výslovně varuje, že Rusko by se mohlo pokusit ostrov znovu obsadit těsně před případným příměřím, aby ho použilo jako vyjednávací páku. Právě proto Ukrajina ostrov nesmí opustit. A právě proto na něm nesmí zůstat příliš mnoho lidí najednou.