Video: Hlavice dvou balistických raket dopadly metr od domů v Kyjevě a nevybuchly. Každá vážila půl tuny

Ráno 29. září 2026 zveřejnila kyjevská policie minutové video, na kterém pyrotechnici pracují se dvěma masivními kovovými tělesy zaklíněnými jen kousek od panelových domů. Formulace policejního hlášení zní „v bezprostřední blízkosti obytných budov“, vizuální záběry pak ukazují vzdálenost, kterou by člověk překonal jedním krokem. Kdyby se iniciace spustila správně, půl tuny výbušniny by v husté zástavbě znamenalo devastující tlakovou vlnu, střepinový mrak a s vysokou pravděpodobností oběti na životech. Nestalo se. Ale pro obyvatele okolních domů tím noc zdaleka neskončila.

Noční útok: dvě balistické rakety, dron a Cirkon

Útok přišel v noci z 28. na 29. září. Podle ukrajinského letectva Rusko vyslalo proti Kyjevu dvě balistické rakety typu Iskander-M/S-400, jednu protilodní střelu Cirkon nebo Onyx a celkem 152 útočných dronů. Protivzdušná obrana obě balistické rakety vedla ve své bilanci mezi zneškodněnými cíli.

Jenže „zneškodněno“ v letecké statistice neznamená „zmizelo“. Obě bojové části, tedy ta nejnebezpečnější součást rakety naplněná výbušninou, přežily průlet atmosférou, případný zásah protiraketou i náraz do země. A zůstaly ležet mezi domy.

Půl tuny u paneláku: co by exploze způsobila

Pro představu o tom, jak obrovské riziko nevybuchlé hlavice představovaly, stačí srovnat s jinými nálezy, které kyjevská policie řešila během roku 2026:

• Leden 2026: nevybuchlá část Iskanderu o hmotnosti kolem 500 kg poblíž obytných domů a čerpací stanice.
• Červen 2026: bojová část rakety přímo u vícepodlažního domu, pyrotechnici ji museli opatrně vykopat ze země.
• 1. září 2026: hlavice rakety S-400 s přibližně 180 kg výbušniny v obytné zástavbě; policie evakuovala okolní obyvatele.
• 24. září 2026: bojová část balistické rakety o hmotnosti 227 kg; odvoz na polygon za hranicemi metropole.

A pět dní nato dvě půltunové hlavice najednou. Pro kontrast: běžně nacházené bojové části íránských dronů Šáhid váží kolem 50 kilogramů. Rozdíl je desetinásobný. Při detonaci 500 kg výbušniny v městské zástavbě by tlaková vlna rozbila okna v okruhu desítek metrů, střepiny by pronikly zdmi a fasádami a bilance obětí by se počítala v řádu, který si nikdo z obyvatel okolních paneláků nechce představovat.

Proč nevybuchly, a proč to vlastně nevíme

Důvod, proč se obě hlavice neiniciovaly, úřady nezveřejnily. Spekulovat lze o dvou hlavních scénářích: buď zapalovač selhal při dopadu, což se u balistické munice občas stává, zejména pokud raketa dopadne pod neočekávaným úhlem, nebo bojovou část poškodil zásah protivzdušné obrany natolik, že se iniciační řetězec přerušil, aniž by došlo k výbuchu.

Obě varianty jsou reálné. Žádná z nich ale neznamená, že by hlavice přestala být nebezpečná. Naopak, nevybuchlá bojová část plná výbušniny, která prošla extrémním mechanickým namáháním, je pro pyrotechniky jedním z nejriskantnějších typů zásahu.

Hodiny práce mezi domy

Postup kyjevských pyrotechniků se opakuje u každého podobného nálezu a má přísnou logiku. Nejprve se místo uzavře, v některých případech se evakuují okolní domy. Pak specialisté hlavici „převedou do bezpečného stavu“, v praxi to znamená zajistit nebo deaktivovat zapalovací mechanismus přímo na místě, v terénu, metr od oken, za kterými ještě před pár hodinami spali lidé.

Teprve potom přijíždí speciální technika Státní služby pro mimořádné situace. Hlavice se naloží a odveze na specializovaný polygon mimo město, kde proběhne kontrolované zničení. U případu z 24. září policie výslovně uvedla, že likvidace probíhala na polygonu za hranicemi hlavního města. Celý proces trvá hodiny. Někdy se okolí dozví o úspěšném konci až díky slyšitelné řízené detonaci kdesi za městem.

Ukrajinská DSNS přitom opakovaně varuje: i místa, která vypadají prověřeně a bezpečně, mohou skrývat nevybuchlou munici. Kdo po útoku narazí na podezřelý předmět, nemá se ho dotýkat, nemá se vracet pro fotografii. Má se vzdálit minimálně na sto metrů a volat linku 101 nebo 102.

Česko a obrana Kyjeva proti balistice

Den před útokem, 28. září, vystoupil na jednání ministrů obrany zemí EU ukrajinský náměstek Jevhen Hmara s opakovaným apelem: proti balistickým raketám Ukrajina potřebuje hlavně rakety do systému Patriot. Česká republika v této konkrétní vrstvě obrany veřejně nefiguruje. Podle ministerstva obrany ČR stojí česká pomoc primárně na muniční iniciativě, tedy na dodávkách velkorážové munice, výcviku téměř deseti tisíc ukrajinských vojáků a zprostředkování nákupů přes český průmysl. Protivzdušnou obranu proti balistice zajišťují hlavně Německo a další spojenci.

Česká munice pomáhá Ukrajině držet frontu. Ale proti Iskanderu letícímu na Kyjev rychlostí přes dva kilometry za sekundu ji nezastaví. To zvládne jen Patriot, a ani ten, jak ukazuje noc z 28. na 29. září, nezaručí, že se po útoku dá klidně spát. Dvě půltunové hlavice ležící u paneláků jsou toho důkazem.