Rusko si plánuje, jak v zimě Ukrajinu zlomí. Ta mu mezitím bere více z plachet, odnesl to závod důležitý pro Ch-101 a Iskander-M

Noc ze 3. na 4. října 2025 přinesla nad Ukrajinu 381 dronů a 35 raket. Mezi nimi sedm balistických Iskander-M a dvacet jedna řízených střel Iskander-K. Hlavním cílem byla energetická infrastruktura, plynová zařízení, elektrárny, rozvodny. Podle vládních zdrojů přešlo téměř 60 % ukrajinské produkce plynu do režimu offline. Rusko tím odstartovalo předzimní kampaň, jejíž logika je jednoduchá: zbavit Ukrajince tepla, elektřiny a vůle pokračovat. Jenže ve stejném období Ukrajina udeřila na článek řetězce, který tyto rakety pomáhá vyrábět. A to je příběh, který stojí za rozbalení.

Zimní scénář: rakety místo mrazu

Ruský plán pro zimu 2025/2026 nebyl žádným tajemstvím. Britská delegace při OBSE ho 15. října 2025 pojmenovala otevřeně: „weaponising winter“, tedy zneužívání zimy jako zbraně. Systematické útoky na výrobu elektřiny, přenos, distribuci plynu a vytápění měly zlomit civilní odolnost země, která se už třetím rokem brání invazi.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své předzimní analýze varovala, že Ukrajina bude muset do března 2026 dovézt nejméně 4,4 miliardy kubíků plynu navíc, aby kompenzovala ztráty způsobené ruskými údery. Zpětné vyhodnocení OSN pak ukázalo, že obavy nebyly přehnané: za zimu 2025/2026 napočítala nejméně 423 útoků na elektroenergetiku a 74 úderů na teplárenskou a topnou infrastrukturu. Některé přicházely při teplotách pod minus dvacet stupňů. Stovky tisíc lidí zůstávaly bez vytápění.

Ukrajinská bezpečnostní služba SBU v lednu 2026 potvrdila, že proti energetice Rusko nasazovalo právě střely Iskander, Kalibr, Ch-101, Ch-69 a drony řady Geraň. Nejde tedy o abstraktní hrozbu, jde o konkrétní zbraně s konkrétními součástkami z konkrétních závodů.

Voschod: devět z deseti výrobků pro armádu

A právě tady vstupuje na scénu Voschod-KRLZ, kalugský radiolampový závod. Podle firemní prezentace z roku 2012 směřovalo přes 90 % jeho produkce do ruského obranného průmyslu. Nejde o montážní linku raket, jde o výrobce elektronických komponentů, bez kterých rakety nefungují nebo se hůř doplňují.

Ukrajinská databáze War&Sanctions provozovaná vojenskou rozvědkou u Voschodu uvádí konkrétní součástky:

• Pro Ch-101: operační zesilovače OSM140UD17A a UD601A do výpočetní jednotky K003, dále mikročipy 544UD16U3 a analogové klíče H590KN13 pro blok Monoblock-L.
• Pro Iskander-K: prvky pro palubní počítač Zarja-61M a inerciální navigaci GIB-123-4.
• Pro Iskander-M: mikročipy RUD20.

Tři raketové programy, jeden dodavatel. Voschod není jediný článek ruského zbrojního řetězce a jeho zasažení samo o sobě raketovou válku nezastaví. Ale čím specializovanější mikroelektronika, tím obtížněji se nahrazuje rychle a bez poklesu kvality. Přesunout výrobu kvalifikovaných vojenských zesilovačů a navigačních prvků do jiného závodu není otázka týdnů.

Úder na dodavatelský řetězec, ne na sklad raket

Ukrajinský zásah areálu Voschodu v Kaluze zapadá do širší logiky, kterou Kyjev uplatňuje od roku 2023: nejen bránit se dopadům raket, ale narušovat výrobní kapacitu, která další salvy umožňuje. Rafinerie, muniční sklady, radary protivzdušné obrany, a teď i subdodavatel elektroniky.

Přesný rozsah škod na závodě se v otevřených zdrojích nepodařilo nezávisle potvrdit. Podle nás ale samotný fakt, že Ukrajina dokáže identifikovat a zasáhnout subdodavatele hluboko v ruském týlu, mění dynamiku konfliktu. Rusko musí počítat s tím, že jeho průmyslové zázemí není nedotknutelné, a to i u podniků, které nejsou na titulních stránkách.

Pikantní je sankční rozměr. Kyjev Voschod zařadil pod sankce už v dubnu 2023 dekretem prezidenta Zelenského a výslovně vyzval EU, USA i další partnery k obdobným opatřením. V otevřených datech portálu OpenSanctions se ale paralelní západní sankční režim pro tuto entitu nepodařilo doložit. Závod, který dodává mikročipy do Iskanderů, tak zůstával mimo dosah nejtvrdších západních restrikcí, zatímco rakety s jeho součástkami dopadaly na ukrajinské elektrárny.

Co to znamená pro zimní kampaň

Jeden zásah továrny Rusko neodzbrojí. To je třeba říct jasně. Moskva měla na podzim 2025 dostatečné zásoby raket a dronů pro zahájení masivní kampaně a její průmyslová základna je rozsáhlá. Smysl úderu na Voschod je střednědobý: zhoršit doplňování, zkomplikovat logistiku, vytvořit tlak na nahrazování specializovaných součástek. Je to opotřebování řetězce, ne jednorázový knokaut.

Podle nás právě v tom spočívá hodnota takových operací. Rusko vede válku závislou na pravidelném doplňování přesných zbraní. Každý zasažený subdodavatel, každá zničená testovací linka, každý ztracený sklad polotovarů zvyšuje cenu další salvy. A systém Iskander-M, který CSIS eviduje i v Kaliningradu s dosahem ohrožujícím cíle v Polsku a Pobaltí, není jen ukrajinský problém, je to problém celé východní Evropy.

Aktivní obrana pod tlakem

Ukrajina na přelomu podzimu a zimy 2025 čelila nejintenzivnějšímu ruskému vzdušnému náporu od začátku plnohodnotné invaze. Přesto nebyla pasivní. Zasahovala rafinerie, sklady, průmyslové podniky a nyní i výrobce mikroelektroniky pro rakety. OSN ve své zprávě z června 2026 konstatovala, že rozsah škod na ukrajinské energetice nebylo možné plně obnovit ani do další zimy, ruský plán tedy měl přesah za jedinou topnou sezonu.

Tím spíš dává smysl logika, kterou Kyjev sleduje: pokud nemůžete zastavit každou raketu ve vzduchu, zkuste ztížit výrobu další. Voschod v Kaluze byl jedním takovým krokem. Na frontě se válka měří kilometry, v průmyslovém zázemí mikročipy a zesilovači. A právě tam Ukrajina Rusku bere vítr z plachet, pomalu, ale cíleně.

https://t.co/35TvfCocbC

— dimdim (@dimdim518484) October 3, 2026