Rumunsko mobilizuje 10 000 záložníků u Bukurešti. NATO se chystá na scénáře, které ještě před rokem nikdo neřešil

Nejde o vyhlášení mobilizace ani o vstup do války. Cvičení s označením MOBEX București–Ilfov 26 probíhá od 5. do 12. října a každý povolaný záložník se účastní jen jednodenního výcviku v termínu uvedeném na povolávacím rozkazu. Přesto je jeho rozsah a kontext mimořádný. Podle velitele cvičení Mircei Gologana, citovaného serverem G4Media, bude povoláno přibližně deset tisíc rezervistů, mezi nimi dva generálové v záloze. Úřadující ministr obrany Radu Miruța ve vysílání TVR zdůraznil, že cvičení bylo plánováno asi dva roky dopředu a nekoná se kvůli zvýšenému bezprostřednímu riziku. Přesto se odehrává v zemi, kde v noci z 5. na 6. října rumunská armáda detekovala dva vzdušné cíle v ukrajinském prostoru těsně u říční hranice. Načasování je náhodné. Kontext nikoliv.

Proč zrovna Bukurešť a proč právě teď

Rumunské ministerstvo obrany organizuje cvičení MOBEX napříč zemí pravidelně. Loni v Bukurešti a Ilfovu proběhla verze B-IF-25, ale záměrně v omezeném rozsahu, úřady chtěly minimalizovat socioekonomický dopad na hlavní město. Letos jsou na řadě přesně ty jednotky, které vloni prověřeny nebyly.

Bukurešť ale není jen další bod na seznamu. Je to metropolitní prostor s koncentrací vojenských velitelství, státních institucí, dopravních uzlů a komunikačních center. Právě proto se do cvičení zapojují i civilní složky: ministerstvo vnitra, rumunská zpravodajská služba SRI, Speciální telekomunikační služba STS a Národní správa věznic. Povolávací rozkazy doručují představitelé resortu vnitra. Kdo se nedostaví bez omluvy, dopouští se přestupku; rumunský zákon 446/2006 stanoví pokuty od 100 do 800 lei podle závažnosti porušení.

Tohle není jen přehlídka. Je to test, zda stát dokáže v krizové situaci propojit armádu s policií, komunikacemi a krizovým řízením v hustě obydleném prostoru.

Co NATO řeší jinak než před rokem

Zlom neleží v jednom cvičení jedné země. Leží v tom, co se za poslední dva roky změnilo v aliančním plánování, a jak rychle se abstraktní závazky proměnily v konkrétní požadavky.

Washingtonský summit v červenci 2024 poprvé formálně integroval civilní plánování do obranného plánování NATO. O rok později haagský summit přidal závazek věnovat až 1,5 % HDP na ochranu infrastruktury, sítí a civilní připravenost. A 15. září 2026 Aliance udělala krok, který dosud neměl obdobu: poprvé veřejně zveřejnila své základní požadavky na odolnost, měřitelné požadavky na to, co musí členský stát zvládnout.

Seznam scénářů, které tyto požadavky pokrývají, se čte jako katalog nočních můr moderního státu:

• Kontinuita vlády – fungování rozhodovacích struktur i při destabilizační události
• Masové ztráty – zdravotní krize přesahující kapacitu běžného systému
• Výpadek komunikací – odolné telekomunikace a záložní sítě
• Přesuny vojsk – civilní doprava a průchodnost hranic pro rychlé přemístění aliančních sil
• Sabotáž infrastruktury – ochrana energetiky, vodáren, datových center
• Kaskádové krize – souběh vojenského a civilního tlaku, kdy selže víc systémů naráz

Žádný z těchto scénářů není nový. Nové je to, že je NATO přeložilo z přílohy krizového plánu do veřejného dokumentu s konkrétními metrikami. A že členské státy je začínají procvičovat nahlas.

Rumunsko není výjimka, stačí se podívat do Česka

Kdo by si myslel, že jde o rumunskou zvláštnost, měl by se podívat na mapu aliančních cvičení posledních měsíců. Dánsko na začátku října 2026 spustilo cvičení Blåtand, největší regionální cvičení domobrany za mnoho let. Vojáci hlídkovali u přístavů, radnic a obchodních center, spolupracovali s policií a energetickými firmami. Zatímco Rumunsko testovalo mobilizační evidenci a svolání záložníků, Dánsko testovalo viditelnou obranu území.

A Česko? Krajská vojenská velitelství v létě 2026 prošla cvičením AFC 2026, které simulovalo doplňování ozbrojených sil osobami ze zálohy a technikou z civilního sektoru pro stav ohrožení státu. Záložníci z aktivní zálohy na cvičení Hradba 2025 stavěli mostní provizoria a zasahovali proti simulovaným sabotérům u objektů typu Čepro nebo CETIN. Na letošním Ample Strike 2026 bylo nasazeno 160 záložníků, rekordní počet v historii tohoto cvičení.

Český branný zákon počítá s doručením povolávacího rozkazu minimálně 30 dnů předem, v krizových případech lze lhůtu zkrátit na tři dny. Voják aktivní zálohy může cvičit až 12 týdnů ročně a má nárok na služné, náhradu mzdy, stravu i ubytování. Mechanismus existuje. Otázka je, jak rychle a hladce by fungoval pod skutečným tlakem.

Proč se to děje právě teď

Výroční zpráva generálního tajemníka NATO za rok 2024 pojmenovává důvody bez diplomatických obálek: pokračující eskalace ruských destabilizačních aktivit vůči spojencům. Sabotáže. Pokusy o atentáty. Kyberútoky. Elektronické rušení. Provokace na hranicích. Činnost zpravodajských služeb, proti které museli spojenci přijímat protiopatření.

Rumunsko je v tomto kontextu na exponovaném místě. NATO ho označuje za strategicky klíčové na východním křídle a v černomořském regionu. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 tam Aliance zřídila mnohonárodní bojové uskupení vedené Francií. Drony z ukrajinského bojiště opakovaně narušují vzdušný prostor v blízkosti rumunských hranic. V červenci 2026 NATO navíc vydalo pokyny pro veřejno-soukromou spolupráci, které vtahují do obranného plánování energetické firmy, telekomunikační operátory a poskytovatele kosmických služeb.

Deset tisíc záložníků v ulicích Bukurešti není válka. Je to generální zkouška státu, který si chce ověřit, že jeho krizové plány nejsou jen papír v šuplíku, a Aliance, která po třiceti letech relativního klidu zjistila, že obrana nezačíná u tanku, ale u fungující elektrické zásuvky.