Francie má jedinou jadernou letadlovou loď a ta začala hořet. Požár na Charles de Gaulle vypukl metrů od hangáru

Francie provozuje jedinou jadernou letadlovou loď na celém evropském kontinentu. Když na ní cokoli začne hořet, i místnost menší než deset metrů čtverečních, okamžitě se otevírá otázka, kterou si v Paříži kladou roky: co se stane, když jediný nosič vypadne? Tentokrát oheň zvládli za necelé dvě a půl hodiny, bez zranění a bez jakéhokoli dopadu na jaderné systémy. Ale právě ta rychlost, s jakou se z lokálního požáru stalo strategické téma, ukazuje křehkost modelu, v němž celá námořní letecká síla země závisí na jednom trupu.

Co přesně hořelo a jak dlouho

Alarm se rozezněl krátce před 11:30 v technické místnosti poblíž hangáru na palubě Charles de Gaulle, uvázané u nábřeží Milhaud 6, tedy přímo uvnitř hlavní francouzské námořní základny v Toulonu, nikoli na otevřeném moři. Podle komunikace prefektury departementu Var šlo o prostor menší než deset metrů čtverečních. Požár lokalizovali v 12:35, definitivně uhasili v 13:50.

Nikdo nebyl zraněn. Jaderné instalace lodi nebyly zasaženy. Podle prvních zjištění, která přinesl specializovaný server Opex360, požár pravděpodobně souvisel s takzvanými pracemi za horka („par point chaud“), tedy řezáním nebo pálením kovu hořákem, což je standardní součást údržby. Francouzský institut INRS přitom dlouhodobě upozorňuje, že práce s otevřeným plamenem stojí přibližně za 30 % všech průmyslových požárů. Ani špičková vojenská loď s jaderným pohonem není vůči tomuto konvenčnímu riziku imunní.

Požár na jaderné lodi neznamená jaderný incident

Slovní spojení „požár na jaderné letadlové lodi“ vyvolává pochopitelné obavy. Je ale zásadní rozlišovat: Charles de Gaulle pohánějí dva jaderné reaktory, ovšem oheň v technické místnosti u hangáru s nimi nemá nic společného. Prefektura výslovně uvedla nulový dopad na jaderné instalace. Námořní jaderný pohon ve Francii podléhá zvláštnímu systému dohledu; bezpečnost reaktorů průběžně vyhodnocuje IRSN ve spolupráci s delegátem pro jadernou bezpečnost obrany.

Pro srovnání: v březnu 2026 zasáhl požár americkou letadlovou loď USS Gerald R. Ford v Rudém moři. Tam hořelo v prádelní sekci, protipožární zásah trval několik hodin, jeden člen posádky musel být zdravotnicky evakuován a přes dvě stě námořníků trpělo příznaky po vdechnutí kouře. Loď následně zamířila na opravy na Krétu. Francouzský incident byl řádově menší, žádní zranění, žádné strukturální škody, žádná nutnost přesunu.

Proč je i malý požár strategicky citlivý

Odpověď je prostá: Francie nemá zálohu. Po vyřazení starších letadlových lodí Foch a Clemenceau zůstala Charles de Gaulle jediným aktivním nosičem. Parlamentní zpráva francouzského Národního shromáždění otevřeně konstatuje, že jeden nosič znamená reálnou dostupnost schopnosti jen asi 65–70 % času. Zbytek spolknou údržby, výcvik posádek a přesuny.

V praxi to vypadá takto: Charles de Gaulle se 11. července vrátila do Toulonu po 166 dnech nasazení ve východním Středomoří, kde reagovala na blízkovýchodní krizi. Od konce srpna byla v plánované údržbě s předpokládaným koncem na začátku prosince. Francie tedy byla bez nasaditelného nosiče už před požárem, oheň mohl tento výpadek jen prodloužit.

Zatím nebylo oznámeno žádné zpoždění harmonogramu. Ale i bez něj čeká Charles de Gaulle v letech 2027–2028 třetí a poslední velký technický servis, který potrvá přibližně osmnáct měsíců. Během něj bude loď opět mimo službu. Každý další incident tento tlak zesiluje.

Nástupce přijde nejdříve za dvanáct let

Řešení existuje, ale je daleko. V březnu 2026 prezident Macron na loděnici Naval Group v Nantes-Indret slavnostně odhalil jméno budoucího nosiče: France Libre. Parametry jsou ambiciózní: 310 metrů délky, kolem 80 000 tun výtlaku, dva jaderné reaktory a nativně digitální architektura. Pro srovnání: Charles de Gaulle měří 261,5 metru a váží necelých 41 000 tun. France Libre bude téměř dvojnásobek.

Jenže cílový termín dodání je rok 2038. Investice se blíží 10 miliardám eur, tedy zhruba 250 miliardám korun. Do té doby zůstává Charles de Gaulle jedinou kartou, kterou Francie v této kategorii má. Spojené státy provozují jedenáct letadlových lodí a plánují dvanáctou. Francie jednu, a ta právě hořela.

Pro evropskou bezpečnost včetně českých zájmů nemá říjnový požár bezprostřední dopad: loď byla mimo službu tak jako tak a Francie v krizových oblastech ponechala fregaty, minolovce i hlídkové letouny. Strukturálně ale incident připomíná, že mezi ambicí být námořní mocností a schopností ji trvale naplňovat leží úzké hrdlo jediného trupu, a dvanáct let čekání na druhý.