Putin tasí jednu z nejsilnějších karet. Nařídil Surovikinovi zničit mosty přes Dněpr v Kyjevě a paralyzovat ho

Když 2. října ráno Kyjevané zjistili, že Jižní most je zavřený pro veškerou dopravu včetně metra a kolony na zbývajících přejezdech sahaly kilometry daleko, stalo se něco, co město v takovém rozsahu nezažilo. Nešlo o jeden náhodný zásah. Mezi 1. a 4. říjnem 2026 Rusko systematicky útočilo na mostní infrastrukturu ukrajinské metropole: Jižní most, Severní most, další přejezdy. Agentura AP popsala situaci jako novou taktiku: neničit jednotlivé budovy, ale narušit samotné propojení dvou břehů třímilionového města.

Co říká The Telegraph, a co je doloženo

Britský deník The Telegraph 8. října publikoval komentář plukovníka ve výslužbě Hamishe de Bretton-Gordona, podle něhož Putin pověřil generála Sergeje Surovikina úkolem zničit mosty přes Dněpr v Kyjevě a ochromit město před zimou. Surovikin, přezdívaný „generál Armageddon“ za svou roli v Sýrii, má podle tohoto textu přinést do války metodu z Aleppa: systematické ničení civilní infrastruktury jako nástroj tlaku.

Důležité je odlišit dvě roviny. Samotné útoky na kyjevské mosty jsou doložené nezávisle, potvrzuje je AP, Reuters, polský analytický institut OSW i kyjevská městská správa. Tvrzení o Putinově rozkazu pro Surovikina je ale expertní interpretace, nikoli doložený dokument nebo únik z Kremlu. Žádný nezávislý zdroj toto tvrzení samostatně nepotvrdil. The Telegraph je silná značka, ale tato konkrétní informace má povahu analytického komentáře.

Město rozdělené řekou, a teď i válkou

Proč jsou mosty tou „nejsilnější kartou“? Kyjev leží na obou březích Dněpru. Více než třetina obyvatel před válkou žila na levém břehu, zatímco většina státních institucí, firem, nemocnic a škol se nachází na pravém. Šest hlavních silničních přejezdů (Severní most, most Metro, Patonův most, Jižní most, Darnycký most a Podilsko-voskresenský most) drží město pohromadě.

Jižní most přitom není jen silnice. Nese zelenou linku kyjevského metra, kterou denně využívají statisíce lidí. Město už v létě 2026 připravovalo projekt jeho kapitální opravy a monitoringu nosných konstrukcí. Po říjnových zásazích musel být uzavřen úplně. Metro na zelené lince přešlo do rozděleného režimu podle stupně hrozby.

Praktické důsledky pocítili Kyjevané okamžitě:

• Tři ze šesti silničních mostů byly omezeny nebo zavřeny.
• Autobusy a trolejbusy musely být přesměrovány přes Darnycký a Podilský most.
• Někteří lidé přecházeli Dněpr pěšky.
• Kolony na zbývajících přejezdech paralyzovaly dopravu na hodiny.

Ruské ministerstvo obrany po zásahu Severního mostu tvrdilo, že most slouží k přesunům vojska. Moskva se bude snažit údery rámovat jako legitimní vojenské cíle. Reálně ale dopad nese civilní město.

Zimní kampaň a nová doktrína

Načasování není náhodné. Světová zdravotnická organizace 30. září zveřejnila analýzu zimních rizik pro Ukrajinu, která varuje před kombinací výpadků elektřiny, topení a vody. Zelenskyj v rozhovoru pro Reuters 5. října popsal ruskou „novou doktrínu“: údery na infrastrukturu, logistiku, silnice, školy a nemocnice s cílem tlačit lidi k odchodu z měst.

Mosty jsou v tomto kontextu zvlášť zákeřný cíl. Podle ISW by k významnému poškození velkého vyztuženého mostu byly potřeba opakované přesné zásahy v krátkém čase, jednorázové stržení všech přejezdů je technicky mimořádně náročné. Jenže právě v tom spočívá skutečná hrozba. Rusko nemusí mosty srovnat se zemí. Stačí je opakovaně poškozovat tak, aby Kyjev fungoval pořád, ale pokaždé hůř a dráž. Každá oprava stojí čas, peníze a materiál. Každé uzavření znamená hodiny kolon, přetížené alternativní trasy, zpoždění záchranných služeb.

Před zimou je tato kombinace (mosty plus energie plus voda) obzvlášť nebezpečná. IOM už v únoru 2026 varovala, že 325 tisíc ukrajinských navrátilců může být znovu vysídleno, přičemž více než třetina z nich zvažovala odchod do zahraničí.

Co to znamená pro Česko

Případná eskalace zimní krize v Kyjevě se dotýká i České republiky. Český systém dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky běží dál s platností do 31. března 2027. Česká diplomacie veřejně spojuje mírový proces s pokračováním sankcí, dodávkami munice a obnovou kritické infrastruktury, tedy přesně toho, co Rusko systematicky ničí.

Zelenskyj přiznal nedostatek munice a tlak na protivzdušnou obranu, ale uvedl, že ve druhé polovině října má Ukrajina dostat první dodávku levných střel proti íránským dronům Šáhid. Otázka zní, jestli to přijde včas.

Nejde o vzdálený scénář na „někdy v zimě“. První praktické projevy ruské mostní kampaně už probíhají. A každý týden, kdy teploty klesají a dny se krátí, roste cena každého poškozeného přejezdu, ne v penězích, ale v životech lidí, kteří se potřebují dostat z jednoho břehu na druhý.