Němci překvapili: 63 % jich chce zachovat nebo zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině. Rusko nesmí válku vyhrát

Čísla zveřejněná 8. října přišla čtyři dny poté, co kancléř Friedrich Merz v Kyjevě oznámil další vojenský balík za zhruba miliardu eur a prohlásil, že německé obyvatelstvo stojí za Ukrajinou. Průzkum mu dal za pravdu: 30 procent Němců chce vojenskou pomoc zvýšit, 33 procent ji chce zachovat na současné úrovni. Dohromady 63 procent. Pro omezení je rovněž 33 procent, jenže to znamená, že tábor škrtů zůstává v menšině. V zemi, kde se vede ostrá debata o cenách energií, reformách a migraci, to není samozřejmý výsledek.

Překvapení není v čísle, ale v jeho odolnosti

Kdo sleduje německé průzkumy dlouhodobě, ví, že ochota pomoc navyšovat klesá. V únoru 2024 chtělo více zbraní a munice pro Ukrajinu 62 procent Němců. Na jaře 2025 to bylo 48 procent, o dva týdny později už jen 36. V únoru 2026 se číslo vrátilo na 43 procent, v červnu spadlo na 32 a v říjnu přistálo na třiceti.

Jenže to je jen polovina příběhu. Součet těch, kteří chtějí pomoc zachovat nebo zvýšit, se drží pozoruhodně stabilně: v červnu 64 procent, v říjnu 63. Jinými slovy, i když Němci jsou opatrnější v tom, kolik navíc chtějí posílat, většina z nich odmítá ustupovat. A to v době, kdy AfD v průzkumech stabilně přesahuje dvacet procent a její voliči jsou v otázce Ukrajiny úplně jinde než zbytek společnosti.

Dělicí čára jménem AfD

Nejostřejší kontrast v datech se netýká věku ani regionu. Týká se stranické příslušnosti. Mezi voliči AfD chce pomoc Ukrajině omezit 83 procent, o padesát procentních bodů více než celoněmecký průměr. AfD ve svém volebním programu tvrdí, že dodávky materiálu na Ukrajinu oslabují Bundeswehr. V Bundestagu pak její frakce navrhovala odbourávání vojenské i finanční podpory Kyjevu, dokud Ukrajina nepřistoupí na jednání s Ruskem, a požadovala i částečné rušení sankcí.

Starší data z března 2025 odhalují i regionální štěp: na západě Německa chtělo pomoc omezit 17 procent, na východě 41. Říjnová zpráva bohužel detailní věkové ani vzdělanostní řezy nezveřejňuje, takže nelze říct, zda je podpora záležitostí jen mladých, nebo jen vysokoškoláků. Bezpečně doložený je hlavně stranický a geografický rozměr, a v obou případech AfD a východní spolkové země tvoří výjimku, nikoli pravidlo.

Co Merz slíbil a co to znamená v praxi

Kancléř přiletěl do Kyjeva 4. října a přivezl konkrétní závazky. Miliarda eur míří na financování výroby takzvaných Abstandswaffen, zbraní schopných zasáhnout cíle na větší vzdálenost, dále na bojové drony, protidronové systémy určené k likvidaci ruských bezpilotních prostředků a satelitní techniku. K tomu přidal asi 350 milionů eur na energetickou pomoc před zimou.

Nejde přitom o jednorázový akt. Podle finančního plánu Bundestagu počítá Německo pro rok 2027 s 11,6 miliardy eur na podporu Ukrajiny, mírný nárůst oproti 11,5 miliardy v rozpočtu 2026. A kumulativně? Německá vláda uvádí, že od začátku plnohodnotné ruské invaze poskytla nebo vyčlenila vojenskou podporu v objemu kolem 57,6 miliardy eur. V Německu bylo navíc vycvičeno přes 27 tisíc ukrajinských vojáků. To už dávno není gesto solidarity. To je strategický závazek.

Kdyby se Německo rozhodlo pomoc skutečně omezit, Ukrajina by přicházela o konkrétní schopnosti: rakety GEM-T pro systémy Patriot, další odpalovací zařízení IRIS-T, dlouhodosahové úderné drony, munici i výcvik. Šlo by o oslabení protivzdušné obrany měst a kritické infrastruktury, tedy přesně toho, co chrání ukrajinské civilisty před ruskými raketovými údery.

Rusko nesmí vyhrát: politická linie i veřejný konsenzus

Formulace z titulku nezazněla přímo v průzkumu. Otázka Forschungsgruppe Wahlen zněla jednoduše: mají evropské státy Ukrajinu vojensky podporovat více, méně, nebo stejně jako dosud? Žádná zmínka o ruském vítězství.

Jenže závěr, který z odpovědí plyne, přesně odpovídá tomu, co Merz opakovaně říká nahlas. Na konferenci Ukraine Recovery Conference v Gdaňsku 25. června 2026 prohlásil: „Rusko tuto válku nevyhraje.“ V rozpočtovém projevu z listopadu 2025 řekl, že Putin nesmí dostat šanci tento konflikt úspěšně vyhrát na úkor evropského mírového řádu. A 63 procent jeho spoluobčanů mu v tom drží záda, ne nadšeně, ne bezvýhradně, ale dostatečně jasně na to, aby vláda měla politické krytí pro pokračování kurzu.

Jak jsou na tom Češi

Pro srovnání: česká data ukazují rozpolcenější obraz, i když metodiky průzkumů nejsou totožné. STEM v červnu 2026 zjistil, že 40 procent české populace je nakloněno utlumení vojenské pomoci, ale zároveň roste podíl těch, kteří ji považují za nedostatečnou, na 13 procent. Kantar v lednu 2026 naměřil 62 procent podpory pokračování české muniční iniciativy. CVVM v březnu 2025 zaznamenalo 58 procent podpory poskytování vojenského vybavení Ukrajině.

Češi jsou u obecné vojenské pomoci méně jednoznační než Němci, ale u konkrétních projektů, jako je muniční iniciativa, většinová podpora drží. Podle ministerstva obrany přes český obranný průmysl pořídili zahraniční partneři a Ukrajina vojenský materiál za 261,6 miliardy korun. Německé miliardy tak mohou posilovat i projekty, na nichž se podílí české firmy, aniž by Praha musela mechanicky navyšovat vlastní přímý příspěvek.

Říjnový Politbarometer neříká, že Němci chtějí eskalaci. Říká něco důležitějšího: že ani po více než čtyřech letech únavy z války, po zdražování a po vzestupu populistické opozice většina německé společnosti odmítá nechat Rusko vyhrát. A to je zpráva, kterou v Kremlu nečtou rádi.