Finsko zachraňuje Ukrajinu, během pár dní jí pošle munici pro F-16. Zelenskyj řeší i to, odkud Moskva bere peníze na válku

Dne 10. října 2026 zvedl Volodymyr Zelenskyj telefon a spojil se s finským prezidentem Alexanderem Stubbem. Z hovoru vyšly dvě věty, které shrnují, co Ukrajina v tuto chvíli potřebuje nejvíc: munici, která udrží F-16 ve vzduchu proti reaktivním šáhedům, a koordinovaný tlak na ruské příjmy z ropy, které celou válku živí. Finská zásilka podle Zelenského dorazí „v příštích dnech“, tedy zhruba v polovině října. Přesný typ ani množství munice Helsinky z operačních důvodů nezveřejnily, ale kontext je jasný: nejde o symbolické gesto, nýbrž o akutní doplnění bojové schopnosti, bez které by ukrajinská města zůstala zranitelnější.

Proč zrovna teď a proč zrovna F-16

Už 5. října Zelenskyj ve svém večerním projevu řekl, že Ukrajina shání munici pro F-16 „prakticky po celém světě“ a že první balíky jsou na cestě. O pět dní později po hovoru se Stubbem konkretizoval: právě tato munice umožňuje sestřelovat reaktivní šáhedy, tedy novou, rychlejší variantu íránských dronů, kterou Rusko nasazuje proti ukrajinským městům a energetické infrastruktuře.

Reaktivní šáhedy nejsou totéž co jejich starší, pomalejší verze poháněné pístovým motorem. Ukrajinské ministerstvo obrany v dubnu 2026 oznámilo první sestřel reaktivní varianty letící rychlostí přes 400 km/h. Taková rychlost dramaticky zkracuje reakční čas pozemní protivzdušné obrany. F-16 vyzbrojené střelami vzduch-vzduch (Ukrajina podle svého ministerstva obrany aktivně používá AIM-9 Sidewinder, AIM-120 AMRAAM a AIM-7 Sparrow) dokážou tyto cíle zachytit ve výšce a na vzdálenost, kam pozemní systémy často nedosáhnou. AIM-120 a AIM-7 jsou přitom výslovně popisovány jako účinné i proti reaktivním dronům.

Finsko: malá země, velký balík

Finsko není vojenský gigant jako Spojené státy nebo Německo. Přesto jeho 34. balík obranné pomoci schválený 15. září 2026 dosahuje hodnoty přibližně 7,3 miliardy korun (290 milionů eur) a je druhým největším, jaký Helsinky Ukrajině kdy poslaly. Celková hodnota finské obranné materiální pomoci tak vyšplhala na 3,6 miliardy eur. Obsah balíku Finsko tají, a právě to naznačuje, že jde o operativně citlivý materiál určený k rychlému nasazení, ne o cvičnou munici do skladu.

Pro srovnání: Nizozemsko v září 2024 veřejně oznámilo balík za 80 milionů eur zahrnující údržbu a střely vzduch-vzduch pro ukrajinské F-16, rovněž bez upřesnění typů a množství. Přesné srovnání „munice versus munice“ mezi státy tedy udělat nelze. Co ale říct lze: Finsko v tuto chvíli nehraje klíčovou roli proto, že je velké, ale proto, že má vhodný balík už rozběhnutý a připravený k odeslání přesně ve chvíli, kdy ho Ukrajina akutně potřebuje.

Ukrajina přitom nestaví obranu jen na F-16. Buduje vícevrstvý systém: elektronický boj neutralizuje značnou část pomalejších šáhedů, soukromé protivzdušné jednotky rozšiřují levnější spodní vrstvu obrany a nové interceptorové drony JEDI Shahed Hunter loví cíle do rychlosti přes 350 km/h. F-16 s odpovídající municí ale zůstávají nejsilnějším nástrojem proti těm nejrychlejším a nejsložitějším vzdušným cílům.

Druhá fronta: ruské peníze z ropy

Zelenskyj ve stejném hovoru se Stubbem otevřel téma, které se na první pohled s municí nesouvisí, ale ve skutečnosti je jeho druhou stranou: příjmy Ruska z exportu ropných produktů. Analytické centrum CREA spočítalo, že za čtvrtý rok plnohodnotné invaze Rusko utržilo z exportu fosilních paliv 193 miliard eur. Samotné rafinované ropné produkty (nafta, benzín, topný olej) přinesly 49,9 miliardy eur. Podle SIPRI ruský rozpočtový rámec pro rok 2026 počítal s výdaji na obranu ve výši 12,9 bilionu rublů, přičemž skutečné vojenské výdaje v roce 2025 dosáhly téměř 16 bilionů rublů. Přímou linku „kolik z ropných produktů šlo na drony a rakety“ veřejně vyčíslit nelze, nejde o oddělenou kasičku, ale směr je zřejmý: každý barel prodaný nad sankčním stropem pomáhá financovat další vlnu útoků.

EU na to reaguje. V červenci 2026 Rada EU v 21. sankčním balíku rozšířila zásahy proti ruské stínové flotile tankerů, obchodníkům a nově i rafineriím ve třetích zemích, které zpracovávají ruskou ropu. Evropská komise zároveň od června 2026 řeší takzvané „ruské molekuly“, tedy produkty vyrobené z ruské suroviny v tureckých nebo gruzínských rafineriích a následně dovezené do EU. Páka existuje. Otázkou je, jak tvrdě a jak rychle ji Západ dokáže uplatnit.

Co to znamená pro Česko

Případné zpřísnění sankcí na ruský ropný export by se do České republiky přelévalo hlavně přes světové ceny pohonných hmot, nikoli přes fyzický výpadek suroviny. Ministerstvo průmyslu a obchodu už v dubnu 2025 konstatovalo, že Česko není závislé na dodávkách z Ruska, ropu dostává přes modernizovaný ropovod TAL+ z italského Terstu. Mezinárodní energetická agentura ve zprávě Czechia 2025 potvrdila, že v první polovině roku 2025 Česko přestalo dovážet ruskou ropu a přešlo na alternativní dodavatele. Veřejně potvrzená česká dodávka munice přímo pro F-16 v dostupných zdrojích doložená není; česká pomoc Ukrajině je známá především v jiných segmentech.

Finská munice sama o sobě válku neotočí. Ale udrží ve vzduchu stíhačky, které chrání města před nejrychlejšími ruskými drony, a to je v říjnu 2026 rozdíl mezi fungující a děravou protivzdušnou obranou.