Uniklý ruský dokument odhaluje recept na zničení ukrajinské energetiky: 75 raket a 770 dronů. Zapomínají na PVO

Dokument nese název „Analiz energogeneracii i ŽKCh Ukrainy“, je datovaný srpnem 2026 a podle investigativního projektu Schémy jej ukrajinské speciální služby získaly „z ruské strany“. Premiér Denys Šmyhal 24. září potvrdil, že Ukrajina má k dispozici dva takové materiály s tabulkami zbraní rozepsanými po objektech. Nejde o finální bojový rozkaz s daty a rozkazem k palbě; dva na sobě nezávislí odborníci citovaní Rádiem Svoboda jej popisují jako plánovací kalkulaci pro vyšší ruská místa, která má zdůvodnit výrobu a přidělení prostředků. Právě v tom ale spočívá jeho výpovědní síla: ukazuje, jak systematicky Moskva přistupuje k destrukci civilní infrastruktury, a kde má její stolní výpočet slepé místo.

Šedesát cílů, čtyři kategorie, jedna tabulka

Materiál rozlišuje čtyři prioritní oblasti: výrobu a přenos elektřiny, zásobování teplem, vodovody a kanalizaci. V seznamu figuruje 60 konkrétních objektů, od venkovních rozvoden jaderných elektráren přes velké tepelné a vodní elektrárny až po městské kotelny, čističky a čerpací stanice. Zvlášť jsou vyčleněny západní interkonektory, tedy vysokonapěťové uzly, jimiž Ukrajina dováží elektřinu z EU.

Čísla 75 raket a 770 dronů nejsou popisem jedné salvy. Vznikají jako součet kalkulací pro jednotlivé typy cílů:

• Rozvodna jaderné elektrárny: 2 Iskandery
• Velká vodní nebo tepelná elektrárna: až 25 dronů, nebo 3 Kinžaly
• Rozvodna či interkonektor: 15 dronů, nebo 3 Kinžaly
• Objekt komunální infrastruktury: 25 naváděných pum FAB, nebo 5 Iskanderů
• Městská kotelna: 20 dronů

Pro samotný Kyjev, Charkov a Oděsu dokument uvádí, že k omezení až 90 % dodávek elektřiny by stačilo 40–50 raket typu Molnija a 130–140 dronů Geraň-4 nebo Daň-T/Banderol zasáhnout dvanáct klíčových rozvoden. K celkovému součtu se pak přidává ještě 170 naváděných pum FAB.

Slepé místo: ukrajinská protivzdušná obrana

A tady narážíme na zásadní slabinu celého výpočtu. V dostupných fragmentech dokumentu chybí jakákoli rezerva na sestřely. Žádný model, kolik raket a dronů pohltí ukrajinská PVO, než zbytek doletí k cíli. Kalkulace pracuje s ideálním scénářem, v němž každá vypuštěná zbraň zasáhne.

Realita je jiná. Prezident Zelenskyj už 16. února 2026 veřejně spojil připravované ruské kombinované útoky s naléhavou potřebou správně nastavit protivzdušnou obranu a urychlit dodávky střel. Evropská komise 11. září schválila balík 6,1 miliardy eur zahrnující protivzdušnou a protiraketovou obranu včetně střel PAC-3 pro systémy Patriot. Červnové závěry Evropské rady výslovně vyzvaly k urychlení dodávek systémů PVO na ochranu civilního obyvatelstva a energetické infrastruktury.

Ukrajinská obrana samozřejmě není neprůstřelná, sám Zelenskyj opakovaně říká, že zpoždění dodávek střel přímo zvětšuje škody. Ale stolní výpočet, který s obranou vůbec nepočítá, je spíš argumentační pomůcka pro ruské plánovače než realistický odhad výsledku.

Jak se čísla z dokumentu porovnávají s realitou

Podle Mezinárodní energetické agentury byla během let 2022 a 2023 okupována, zničena nebo poškozena zhruba polovina ukrajinské výrobní kapacity a přibližně polovina velkých síťových rozvoden. Tehdy se ruské útoky soustředily hlavně na výrobu, přenos a rozvod elektřiny. Nový dokument jde dál, přidává teplo, vodu, kanalizaci a interkonektory s EU. Cílem už není jen zhasnout světla, ale zastavit každodenní fungování měst.

A co objem? V srpnu 2024 IEA zaznamenala jako extrém jednu koordinovanou vlnu přesahující 200 raket a dronů dohromady. V červnu 2026 už Rusko reálně předvedlo salvu se 70 raketami a 611 drony během jediné noci. Samotných 75 raket z dokumentu tedy nepůsobí nadsazeně, Moskva takové množství už vypustila. Ale 770 dronů překračuje i červnovou špičku a k tomu přibývá 170 naváděných pum. Rusko zjevně počítá s tím, že masou překoná obranu.

Paříž, podzim a patnáct měst v hledáčku

Dokument nebyl prezentován náhodně. Stopy vedou k pátému zasedání G7+ Energy Ramstein v Paříži 17. září 2026, formátu určenému ke koordinaci pomoci kritické energetické a vodní infrastruktuře Ukrajiny. Tam ukrajinská delegace mluvila o dodatečných potřebách za 400 milionů eur. Zveřejnění takového materiálu logicky posiluje argumentaci: podívejte se, co Rusko plánuje, a řekněte, jestli stačí to, co posíláte.

V hledáčku dokumentu je patnáct měst: Kyjev, Charkov, Oděsa, Dnipro, Záporoží, Mykolajiv, Cherson, Poltava, Černihiv, Kryvyj Rih, Čerkasy, Kropyvnyckyj, Lvov, Vinnycja a Ivano-Frankivsk. Pro jejich obyvatele nejde jen o blackouty. Jde o zimu bez tepla, vodu tekoucí jen pár hodin denně, nefunkční kanalizaci.

Co to znamená pro Česko

Riziko se netýká jen Ukrajiny. IEA varuje, že kombinace výpadků elektřiny, tepla a vody může spustit další vlnu vnitřního i zahraničního vysídlení. K 31. červenci 2026 měla Česká republika 395 225 lidí s dočasnou ochranou z Ukrajiny (36,2 na tisíc obyvatel), nejvíc v celé EU. Nová zimní krize by se v Česku projevila rychle.

Česká reakce na hrozbu existuje, byť přímo na uniklý dokument se veřejné vyjádření vlády dohledat nepodařilo. Ministerstvo zahraničí v únoru poslalo na Ukrajinu 55 dieselových generátorů pro zasaženou Dněpropetrovskou oblast. Ministerstvo obrany potvrzuje zapojení ČR do European Sky Shield Initiative. Na evropské úrovni je odpověď konkrétnější, zmíněných 6,1 miliardy eur na protivzdušnou obranu a červnová výzva Evropské rady k urychlení dodávek.

Ruský dokument je kalkulace, ne rozsudek. Ale kalkulace, která otevřeně počítá s tím, jak odříznout miliony lidí od tepla a vody uprostřed zimy, a přitom ignoruje jedinou proměnnou, která jí stojí v cestě: ukrajinskou obranu. Právě ta proměnná teď rozhodne, jestli z tabulky zůstane jen papír.