Američané v Japonsku předvedli trik, z něhož nemůže Čína spát. HIMARS přiletí, vystřelí a zmizí, než ho najde

Americká námořní pěchota v září 2026 nacvičila na japonských ostrovech manévr, při kterém raketomet HIMARS přistál, simulovaně odpálil a zmizel zpět do vzduchu v řádu minut.

M142 HIMARS při vykládce i Zdroj obrázku: Námořnictvo Spojených států amerických
                   

Celá sekvence proběhla během cvičení Typhoon Crossbow 2026 a vedla přes dvě místa vzdálená od sebe zhruba 1 300 kilometrů: základnu Kadena na Okinawě a leteckou základnu japonských námořních sil na ostrově Iwodžima v souostroví Ogasawara. Transportní letoun KC-130J Super Hercules z eskadry VMGR-152 naložil raketomet M142 HIMARS, přeletěl nad Pacifikem a na cílovém letišti ho vyložil. Posádka provedla simulovanou palebnou misi a odpalovač se stáhl zpět, dřív než by z něj byl statický terč. Nejde o žádné kouzlo. Jde o záměrné zkrácení doby, po kterou je odpalovač viditelný, lokalizovatelný a zasažitelný. A právě to je pro každého protivníka v západním Pacifiku mimořádně nepříjemná zpráva.

Co přesně je HIRAIN a jak celý manévr funguje

Zkratka HIRAIN znamená HIMARS Rapid Infiltration, tedy rychlé vsunutí raketometu do prostoru. Americké ozbrojené síly tento postup procvičují nejméně od roku 2014, ale v posledních letech ho zařazují stále častěji do cvičení zaměřených na Indo-Pacifik. Princip je přímočarý a dá se rozložit do pěti kroků:

  • Identifikace cíle – palebná data se připravují ještě za letu, posádka ví, kam bude střílet, dřív než dosedne.
  • Obsazení klíčového terénu – letoun přistane na ostrovním letišti, raketomet sjede z rampy.
  • Vložení HIMARS na palebnou pozici – odpalovač dojede na stanoviště a podle dřívějších amerických měřítek je připraven ke střelbě do třiceti sekund.
  • Zásah – palba proběhne; v lotyšském cvičení z roku 2022 americká armáda uváděla střelbu do dvou minut po přistání.
  • Retrográd – raketomet se vrací do letounu a odlétá, než protivník stihne uzavřít vlastní řetězec zjištění–rozhodnutí–zásah.

Přesný minutový rozpad mise Typhoon Crossbow 2026 zveřejněn nebyl. Starší HIRAIN z roku 2014 ale uvádí standard pod půl hodiny od přistání do splnění úkolu a návrat celé osádky i odpalovače zpět do vzduchu do 45 minut. Při cvičení Noble Fury v roce 2020 námořní pěchota přelétla přes 1 480 km (800 námořních mil) z Okinawy na Iwodžimu, odpálila a odletěla minuty po přistání. Každým dalším opakováním se časy zkracují a postup se stává rutinou.

Proč jsou japonské ostrovy ideální kulisou a proč to míří na Čínu

Japonský jihozápad je řetěz malých ostrovů s letišti, přístavy a omezenou infrastrukturou. Pro klasickou těžkou brigádu je to noční můra. Pro lehký, letecky přepravitelný raketomet je to naopak dokonalé prostředí: desítky potenciálních přistávacích ploch, krátké vzdálenosti mezi nimi a možnost vytvořit síť dočasných palebných bodů, které se neustále přesouvají.

Přesně o tom mluví americký koncept Expeditionary Advanced Base Operations (EABO). Nejde o budování trvalých základen, ale o zakládání lehkých, rozptýlených uzlů, které podporují kontrolu moře a odepření přístupu protivníkovi. Typhoon Crossbow 2026 tento koncept přímo potvrdil; oficiální popis cvičení výslovně zmiňuje ověření schopnosti zřídit předsunutou expeditionary advance base pomocí HIRAIN.

Veřejné materiály americké armády nikde neříkají „cvičíme proti Číně“. Nemusí. Japonsko-americké bezpečnostní konzultace ve formátu 2+2 z července 2024 označují Čínskou lidovou republiku za největší strategickou výzvu, výslovně zmiňují Tchajwanský průliv a posilování vojenské přítomnosti na jihozápadních ostrovech. Cvičení, které se odehrává přesně v tomto prostoru a přesně s touto taktikou, nelze číst jako rutinní dril bez adresáta.

HIMARS versus čínský a ruský ekvivalent

Samotný M142 HIMARS je kolový raketomet ráže 227 mm, nesoucí jeden kontejner se šesti naváděnými raketami GMLRS o standardním dostřelu kolem 70 km. Nová munice ER GMLRS, jejíž kvalifikaci americká armáda dokončila v únoru 2026, posouvá dosah ke 150 km. Hmotnost celého systému činí přibližně 16 tun, dost málo na to, aby se vešel do nákladového prostoru KC-130J.

SystémZeměRážePočet trubicDostřelKlíčová vlastnost
M142 HIMARSUSA227 mm670–150 kmPřesnost, letecká mobilita
PHL-03 (AR2)Čína300 mm1270–160 kmMasivní salva, těžší platforma
Tornado-GRusko122 mm4030–40 kmSaturace, kratší dosah

Čínský PHL-03 vrhne v jedné salvě dvakrát víc raket těžší ráže, ale je podstatně hmotnější a jeho přeprava letounem v tomto stylu není veřejně dokumentována. Ruský Tornado-G hraje v jiné lize: kratší dosah, více hlavní na saturaci plochy, žádná srovnatelná přesnost naváděných střel. Hlavní výhoda HIMARS není v počtu raket. Je v tom, že šestnáctitunový raketomet naloží do transportního letounu, přeletí stovky kilometrů, odpálí přesně naváděnou munici a zmizí dřív, než ho protivník stihne zasáhnout.

Co to znamená pro Peking a pro Evropu

Pro čínské vojenské plánovače vzniká nepříjemný problém. Není to jeden raketomet na jednom ostrově. Je to potenciálně desítky dočasných palebných bodů na desítkách ostrovů, které se objevují a mizí v nepředvídatelných intervalech. Sledovat transportní letoun satelitem je jedna věc. Uzavřít celý řetězec od detekce přes potvrzení cíle až po odpálení vlastní střely proti odpalovači, který na zemi stráví méně než hodinu, to je věc zásadně jiná.

Nejlogičtější čínská protiopatření by mířila na samotná letiště a přistávací dráhy, na transportní letouny ještě ve vzduchu nebo na nepřetržité satelitní sledování celého ostrovního řetězce. Každé z nich je ale nákladné a žádné nezaručuje úspěch proti systému, jehož podstatou je právě nepředvídatelnost.

Pro Evropu a NATO je relevantní stejná logika. Americká armáda v roce 2022 předvedla rychlé letecké nasazení HIMARS v Lotyšsku, totožný princip rychlého nasazení dlouhodosahové přesné palby na exponovaném křídle Aliance. Česká armáda veřejně žádný program letecky přesouvaného raketometu kategorie HIMARS nemá; modernizuje hlavňové dělostřelectvo houfnicemi CAESAR 8×8 CZ ráže 155 mm s dostřelem 40 km, které by měly dosáhnout počátečních operačních schopností právě v roce 2026. Jiná kategorie, jiný účel, ale princip mobility a rychlého přesunu palby je společný.

Rutina se strategickým adresátem

Jedno cvičení rovnováhu sil v Pacifiku nepřepíše. Ale HIRAIN není jedno cvičení, je to opakovaně procvičovaný postup, který Američané zdokonalují už přes deset let a nyní ho systematicky zasazují do japonského ostrovního prostředí přímo na prahu Tchajwanského průlivu. Pro Peking to znamená další vrstvu nejistoty: kolik přeludových palebných bodů může vzniknout, kde přesně a na jak dlouho. A právě nejistota je v odstrašení nejcennější měnou.

Proč se dá HIMARS nazývat strašákem?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jan Boháč

Zobrazit další články