Moskva stahuje Panciry ze střech, nefungují. Nasazuje montážní plošiny s vojáky vyzbrojenými MANPADS

Ještě v červnu 2026 vrtulníky snášely protiletadlové systémy Pancir-SMD-E na střechy moskevských výškových budov, od rezidenčního komplexu v Sokolnikách po kancelářskou věž Nordstar Tower. Měly to být oči a pěsti, které zastaví ukrajinské drony dřív, než se dostanou nad město. O čtyři měsíce později, v říjnu, informační kanál VČK-OGPU hlásí opak: stacionární Panciry z některých střech mizí a na okrajích Moskvy se objevují automobilové zdvižné plošiny s vojáky vyzbrojenými přenosnými protiletadlovými raketami MANPADS. Formulace zdroje je přímočará: „nepohyblivé osádky Pancirů se neosvědčily.“

Střechy, které neudržely slib

Pancir-SMD-E je radarově naváděný systém krátkého dosahu, speciálně upravený pro boj s drony. Na střeše má logiku: vyvýšená pozice zlepšuje radarový rozhled a reakční čas proti nízko letícím cílům. Jenže právě tato logika narazila na realitu masových útoků.

Klíčový zlom přišel v noci z 18. na 19. června 2026. Ukrajina vyslala na Moskvu kombinovaný balík dronů: vrtulové typy FP-1, proudové Ljutyj, systémy Sičeň a patrně i hybridní „drone-missile“ Bars. Směs různých rychlostí, výšek a radarových signatur přetížila jednotlivé obranné vrstvy. Drony pronikly až k rafinerii v Kapotni na jihovýchodním okraji města. Videa z té noci zachytila minuty marné palby Pancirů: rakety startovaly, ale část cílů proklouzla. Analýza serveru The War Zone potvrdila, že nad Moskvou byly vidět jak minutí protiletadlových střel, tak drony, které pokračovaly v letu.

Problém nebyl v tom, že by Pancir jako zbraň nefungoval. Problém byl v tom, že statická, předem známá stanoviště nedokázala reagovat na saturační útok přicházející z více směrů najednou. Jak po červnovém útoku napsala Meduza, Rusko stále postrádá integrovaný systém obrany proti masovým dronům a mobilních palebných skupin má nedostatek.

Zdvižná plošina místo radarového komplexu

Odpovědí Moskvy se podle říjnových zpráv VČK-OGPU staly automobilové zdvižné plošiny, v podstatě civilní montážní plošiny, jaké známe z údržby pouličního osvětlení. Na plošině stojí voják s dalekohledem a přenosnou raketou typu Verba nebo Igla. MANPADS (z anglického „man-portable air-defense system“) je střela země-vzduch určená k odpalu jedním vojákem nebo malou obsluhou. Žádný radar, žádné automatické navádění na cíl. Jen lidské oči, infračervená hlavice střely a krátké reakční okno.

Výhoda oproti Panciru na střeše je mobilita. Plošinu lze přesunout za hodinu, zatímco Pancir na střeše potřeboval vrtulník a dny příprav. Nevýhoda je ve všem ostatním:

• Žádná vlastní radarová vrstva: voják závisí na vizuálním kontaktu nebo externím navádění.
• Krátký dosah střely: MANPADS zasáhne cíl typicky do 6 km a do výšky kolem 3,5 km.
• Omezená palebná kapacita: jeden voják, jedna střela, pak přebíjení.

Podle nás to nepůsobí jako kvalitativní upgrade. Spíš jako nouzová záplata na konkrétní slabinu: drony, které už pronikly hluboko do městského prostoru a je třeba je sestřelit na poslední chvíli.

Čísla, která vysvětlují paniku

Intenzita ukrajinských útoků na Moskvu v roce 2026 eskaluje tempem, které obranné systémy viditelně nestíhají absorbovat. Stačí se podívat na čísla, která zveřejňuje sám moskevský starosta Sergej Sobjanin:

• 10.–11. srpna: 237 dronů směrem k Moskevské oblasti, 13 na přiblížení k samotnému městu.
• 20. září: při dosud největším úderu na Rusko od začátku války zasáhlo 11 dronů cíle přímo v Moskvě a Moskevské oblasti, jak uvádí analýza polského Centra pro východní studia (OSW).
• 13.–14. října: 493 dronů mířilo k Moskevské oblasti, z toho 180 na přiblížení k hlavnímu městu.

Téměř pět set dronů za jednu noc. I kdyby obrana sestřelila 90 %, zbývá padesát kusů hledajících cíl. A právě proto Moskva sahá po čemkoli, co umí střílet vzhůru, včetně plošin na ulicích.

Když vlastní obrana ohrožuje vlastní lidi

Vojáci s MANPADS uprostřed milionové metropole nejsou jen obranný prostředek. Jsou i riziko. Reportáž Rádia Svoboda z červnového útoku dokumentuje, jak sestřelené drony a použité protiletadlové střely dopadaly na obytné domy a komerční objekty. Jedno video zachytilo raketu z MANPADS, která proletěla jen pár metrů nad hlavami lidí na moskevském trhu Sadovod. Při jiném úhlu odpalu mohla zasáhnout civilisty.

Paradoxně jsou pro zástavbu nebezpečnější těžší části raket Panciru než lehčí trosky dronů. Přechod na MANPADS z plošin toto riziko částečně snižuje (střely jsou menší), ale přidává jiné: voják na plošině střílí z úrovně střech, v hustém městském prostoru, kde každý minutý cíl znamená raketu letící dál mezi budovami.

Moskva versus Kyjev: improvizace proti systému

Srovnání s Kyjevem je poučné. Ukrajinské hlavní město čelí ruským raketám a dronům od února 2022 a za tu dobu vybudovalo vrstvenou obranu krátkého dosahu, kterou prezident Zelenskyj v lednu 2026 oficiálně popsal jako nový přístup: mobilní palebné skupiny, záchytné drony a systémy krátkého dosahu. Proti běžným útočným dronům si Kyjev podle Le Monde udržoval míru zneškodnění přes 90 %, byť proti balistickým střelám zůstává zranitelný.

Moskva oproti tomu řeší totéž, ale reaktivně a viditelně chaotičtěji. V květnu montuje Panciry na střechy. V červnu je drony obejdou. V říjnu Panciry mizí a místo nich stojí na ulicích plošiny s vojáky. Kyjev svou obranu krátkého dosahu institucionalizoval. Moskva ji improvizuje.

Ekonomický dopad ukrajinské dronové kampaně je přitom už hmatatelný. V polovině července kleslo ruské rafinérské zpracování na 21leté minimum. Rusko muselo dovážet paliva až z Jižní Koreje, aby zmírnilo krizi, kterou si samo nedokázalo vyřešit. Drony nad Moskvou nejsou jen vojenská kuriozita. Jsou nástroj, který stlačuje ruskou ekonomiku a nutí Kreml přesouvat zdroje z fronty do obrany vlastního hlavního města.

Voják na zdvižné plošině s raketou na rameni, hledící do nočního nebe nad dvanáctimilionovou metropolí, to není obraz druhé nejsilnější armády světa. To je obraz armády, která záplatuje díry rychleji, než je ukrajinské drony stačí prorazit.