F-35C poprvé přistála na nejvýkonnější válečné lodi světa. Americké námořnictvo na ni čekalo roky, teď výrazně posiluje

Západní Atlantik, 13. října 2026. Dva letouny F-35C z testovací eskadry VX-23 „Salty Dogs“ se oddělily od paluby PCU John F. Kennedy, nabraly výšku a po sérii manévrů se vrátily k zachycení lanem. Poprvé v historii tak nejmodernější palubní stíhačka amerického námořnictva odstartovala a přistála na lodi třídy Gerald R. Ford, třídě, která nese označení nejvýkonnějších válečných plavidel na planetě. Nejde o prázdný superlativ. Stotisícitunový jaderný kolos s elektromagnetickými katapulty, novým záchytným systémem a kapacitou pro desítky letounů nemá ve světě přímou konkurenci. A právě proto trvalo roky, než se na jeho palubě objevila stíhačka páté generace.

Proč námořnictvo čekalo tak dlouho

Problém nebyl v letadle. F-35C létá z palub starších nosičů třídy Nimitz od roku 2020. Problém byl v lodi, přesněji v celém ekosystému nových technologií, které třída Ford přinesla. Elektromagnetický katapult EMALS nahradil osvědčené parní katapulty. Záchytné zařízení Advanced Arresting Gear (AAG) vystřídalo mechanický systém Mk-7. K tomu přibyly pokročilé muniční výtahy. Každý z těchto prvků musel projít vlastní certifikací, a teprve poté bylo možné ověřit, zda spolu fungují s konkrétním typem letounu.

U první lodi třídy, USS Gerald R. Ford (CVN-78), se tento proces protáhl natolik, že loď vstoupila do služby bez schopnosti nést nejnovější stíhačky. Kongres z toho vyvodil důsledky. V zákoně o obranném rozpočtu na fiskální rok 2020 (NDAA FY2020) výslovně stanovil: CVN-79 musí před dokončením takzvané post-shakedown availability prokázat schopnost operovat s F-35C. Žádné „dodáme loď a schopnosti doplníme později“. Zákonodárci chtěli tvrdý důkaz.

Co EMALS a AAG mění na palubě

Starý parní katapult fungoval spolehlivě, ale měl limity. Každý start vyžadoval obrovské množství páry, údržba byla náročná a síla startu se obtížně regulovala; lehčí bezpilotní prostředky trpěly přetížením, těžší stroje naopak potřebovaly maximum výkonu. EMALS tyto problémy řeší elektromagnetickým lineárním motorem, který umí jemně dávkovat energii podle hmotnosti letounu. Totéž platí pro AAG: místo čistě mechanického brzdění používá řízenou absorpci energie, což snižuje namáhání draku letadla při přistání.

Pro F-35C je to zásadní. Stíhačka páté generace s technologií stealth má specifický profil: relativně lehká konstrukce, vnitřní zbraňové šachty, citlivé senzorové vybavení. Šetrný start i záchyt prodlužují životnost draku a snižují provozní náklady. Říjnový test na Kennedy tak neověřoval jen to, zda letoun dokáže přistát. Ověřoval, zda celý řetězec, od katapultu přes palubní řízení až po záchytné lano, funguje jako celek s konkrétním typem stroje.

Cesta ke skutečné bojové pohotovosti

Kennedy prošla předběžným převzetím 29. září 2026. Formální dodání námořnictvu je plánované na jaro 2027. Ale ani to neznamená, že loď okamžitě vypluje na ostrou hlídku. Po dodání následují další zkoušky, certifikace jednotlivých systémů, výcvik posádky a takzvané work-upy, tedy postupné zvyšování bojové připravenosti. Plánovaný domovský přístav je Naval Base Kitsap-Bremerton ve státě Washington, tedy na tichomořském pobřeží. Příjezd tam se podle oficiálních dokumentů amerického námořnictva očekává nejdříve od fiskálního roku 2029.

Pacifický směr není náhoda. Čína v listopadu 2025 uvedla do služby svou třetí letadlovou loď Fu-ťien, první čínský nosič s elektromagnetickým katapultem a systémem CATOBAR. Podle analýzy CSIS má Fu-ťien výtlak kolem 80 tisíc tun, což ji řadí nad starší čínské nosiče Liao-ning a Šan-tung, ale stále pod americké supernosiče stotisícové kategorie. Fu-ťien navíc nemá jaderný pohon a její palubní letecká kultura se teprve buduje. Mezera se zmenšuje, americká převaha ale nekončí.

Trumpovo memorandum a budoucnost třídy Ford

Dva měsíce před říjnovým testem, 13. srpna 2026, vydal Bílý dům memorandum požadující prověření návratu k parním katapultům a hydraulickým výtahům u čtvrté lodi třídy Ford, CVN-81. Podle USNI News si první tři lodě (Ford, Kennedy a Enterprise) EMALS ponechají. Redesign CVN-81 by ale při téměř padesátiprocentní rozestavěnosti znamenal vysoké náklady, zpoždění a integrační rizika. Politicky je to živé téma. Technicky je to sázka, která může vyjít velmi draho.

Pro Kennedy je podstatné, že se jí debata netýká. Její katapulty jsou na místě, záchytný systém funguje a F-35C na její palubě už přistála. Právě proto je říjnový milník tak důležitý: nepřevádí jen letoun z jedné paluby na druhou, ale celý zpožděný program z papírových slibů do ověřené reality.

Až Kennedy dorazí do Bremertonu, bude první americkou letadlovou lodí, která od začátku své kariéry počítá s pátou generací palubního letectva. Ne jako dodatečný upgrade. Jako základ.