Ukrajinci oslepují Rusy na všech frontách: v Brjansku zničili dva radary a stanici REB, na Krymu telekomunikační věže

Nešlo o náhodný shluk výbuchů. Když se podíváme na seznam cílů, které Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil 16. října, vypadá to jako chirurgický řez do nervové soustavy ruské armády. Dvě radiolokační stanice v Brjanské oblasti, jedna stanice radioelektronického boje tamtéž a dvě telekomunikační věže s anténním vybavením u Olenivky na západním Krymu. A jako by to nestačilo, téhož dne Genštáb samostatně oznámil zásah dalekodosahového radaru 55Ž6U „Něbo-U“ v Krasnodarském kraji. Tři oblasti, tři vrstvy schopností, jeden den.

Co vlastně znamená „oslepit“ armádu

Slovo „oslepování“ zní dramaticky, ale technicky je přesné. Moderní armáda potřebuje tři věci: vidět nepřítele (radary), rušit jeho komunikaci a drony (radioelektronický boj) a přenášet data mezi senzory, veliteli a zbraňovými systémy (komunikační uzly). Ukrajina 15. a 16. října zasáhla všechny tři vrstvy.

Radar dává včasné varování, odhaluje letadla, střely a drony desítky až stovky kilometrů daleko. Stanice REB funguje jako neviditelný štít: ruší navigaci, komunikační kanály a řízení bezpilotních prostředků protivníka. A telekomunikační věže? Ty drží pohromadě celou síť, přenášejí rozkazy a data z jednoho uzlu na druhý. Když vypadnou všechny tři najednou, vznikne v konkrétním sektoru slepá skvrna, protivník nevidí, neslyší a nemůže reagovat.

Jak popisuje NATO ve svém přehledu elektromagnetického boje, právě schopnost vytvářet situační přehled v elektromagnetickém prostoru rozhoduje o tom, kdo má na bojišti navrch. Ukrajina tuto schopnost Rusku systematicky odebírá.

Brjansk: dva radary a rušička v jednom balíku

V Brjanské oblasti Genštáb hlásí zásah dvou radiolokačních stanic v rajónech Ozarjonného a Trubčevsku a jedné stanice radioelektronického boje u Novozybkova. Přesné modely radarů ani typ stanice REB nebyly zveřejněny, ale kategorie cílů je jednoznačná, jde o prostředky protivzdušné obrany a elektronické ochrany.

Brjanská oblast sousedí s Ukrajinou a slouží jako tranzitní koridor pro ruské logistické a letecké operace. Zničení stanice REB v tomto prostoru má podle nás jeden zásadní praktický důsledek: ukrajinské průzkumné a úderné drony mohou v daném sektoru operovat s menším rizikem rušení. Méně rušení znamená přesnější navigaci, stabilnější přenos videa a vyšší šanci na úspěšný zásah dalšího cíle. Jinými slovy, jeden úspěšný úder otevírá cestu dalším.

Krym: Olenivka jako opakovaně lovený signálový uzel

Dvě telekomunikační věže s anténním vybavením zasažené u Olenivky na západním Krymu nejsou jen „civilní vysílače“. Tato lokalita se v ukrajinských oficiálních hlášeních objevuje opakovaně:

• Srpen 2026 – Genštáb oznámil zásah pozemních relé u Olenivky, která sloužila k řízení úderných dronů typu Geran/Herbera.
• Září 2026 – další zásah anténního komplexu ve stejné oblasti.
• Říjen 2026 – nyní dvě telekomunikační věže.

Podle analýzy CSIS ruské drony Geran v roce 2026 fungují v rozšířené komunikační síti s modemy a relé, které umožňují dálkové řízení a přesměrování letu. Olenivka podle všeho slouží právě jako jeden z uzlů této sítě. Každý zásah tamní infrastruktury proto potenciálně zhoršuje dosah, stabilitu a pružnost ruského dronového řízení nad Černým mořem i nad jižní Ukrajinou.

Systém, ne náhoda

Kdo sleduje oficiální kanál Generálního štábu, vidí jasný vzorec. V září Genštáb výslovně uvedl, že nejde o izolované epizody, ale o „systémovou společnou práci“. A data mu dávají za pravdu. Radary, relé, anténní komplexy, místa startu dronů, to všechno se v hlášeních z léta a podzimu 2026 opakuje s rostoucí frekvencí.

Britský think-tank RUSI ve své červencové analýze popisuje, jak opakované ukrajinské údery nutí Rusko přesouvat pozemní protivzdušnou obranu a senzory hlouběji do vnitrozemí. Tím se ale oslabují jiné sektory. Vzniká efekt přetahované: Rusko záplatuje jednu díru a otevírá jinou. A průmyslová základna mu nepomáhá tak rychle, jak by potřebovalo. RUSI upozorňuje na slabiny ruského sektoru radioelektroniky, závislost na chybějících zahraničních návrhových nástrojích a vysoké kumulativní ztráty radarů a rušičů, které eviduje i databáze Oryx.

Co to znamená pro další průběh války

Neznamená to, že Rusko „osleplo“ jako celek. Má tisíce dalších senzorů, mobilních radarů a prostředků REB, které může přesunout. Ale každý takový přesun stojí čas, logistiku a odebírá ochranu odjinud. A právě v tom spočívá ukrajinská strategie: neútočit na jedno místo, ale řezat do celého řetězce „vidět, rušit, reagovat“ na více frontách současně.

15. a 16. říjen 2026 ukázal tuto logiku v koncentrované podobě. Brjansk, Krym, Krasnodar, tři směry, pět cílů, jedna noc. Ruská armáda, která se prezentuje jako druhá nejsilnější na světě, musí ráno po takovém úderu řešit, odkud vzít náhradní oči a uši. A Ukrajina už nejspíš plánuje, kam udeřit příště.