Ukrajina chce armádu humanoidních robotů a Rusové se nesmějí. Po operaci Vivaldi vědí, že Kyjev umí sci-fi proměnit v realitu

Když bývalý ministr digitální transformace a současný ministr obrany vystoupil 26. září na lvovské IT Arena, mluvil o „novém projektu Manhattan“. Cíl: přesunout nejriskantnější frontové úkoly z lidí na stroje. Přebít kulomet, vyměnit baterii, instalovat senzor, to všechno má zvládnout dvounohý robot v prostředí stavěném pro člověka. Zní to jako sci-fi. Jenže pouhé dva týdny předtím Kyjev veřejně odhalil operaci Vivaldi, ve které kombinace dronů, pozemních robotů a pěchoty sebrala Rusům 176 čtverečních kilometrů Donbasu. A právě proto se v Moskvě nikdo nesměje.

Vivaldi: když roboty přestanou být prezentace

Operace Vivaldi odstartovala v lymanském sektoru v létě 2026 pod velením 3. armádního sboru. Prezident Zelenskyj 30. září po třech „sezonách“ operace bilancoval přes 5 000 ruských zabitých a raněných, 250 zajatců a znovuzískané území o rozloze větší než Brno. Ruský plán průlomu do týlu slovjanskokramatorské aglomerace byl podle prezidentské kanceláře zmařen.

Co Vivaldi odlišuje od předchozích ukrajinských protiútoků, je míra robotizace. Reportáž Kyiv Independent popisuje koordinované údery dronů Darts na ruské dělostřelectvo, logistické pozemní roboty schopné vézt půl tuny nákladu i po nájezdu na minu a sebevražedné bezpilotní pozemní prostředky vysazované těžkými bombardovacími drony přímo za nepřátelské linie, taktika označovaná jako Gryphon. V obcích Nove a Katerynivka podle dostupných informací kombinace sebevražedných robotů a elektronického boje rozložila ruské velitelské uzly dřív, než pěchota vůbec vstoupila do ulic.

Žádný z těchto robotů neměl dvě nohy. Měly pásy, kola a vrtule. A fungovaly.

Armáda robotů existuje, jen vypadá jinak, než čekáte

Fedorovova humanoidní vize je zatím strategický směr, nikoli hotový státní akviziční program. Na IT Arena hledal inženýry, investory a „velkou soukromou technologickou firmu“, která by projekt ukotvila. V otevřených zdrojích se nepodařilo dohledat vládní usnesení ani rozpočtovou položku na masové pořizování humanoidů. Jde o silnou veřejnou iniciativu ministra obrany s vazbou na obranně-technologický ekosystém, ne o podepsanou smlouvu.

Jenže „armáda robotů“ v praktickém smyslu už existuje. Čísla mluví jasně:

• 112 000 logistických a evakuačních misí bezpilotních pozemních prostředků evidoval systém DELTA od začátku roku 2026, jen v srpnu přes 25 000.
• 25 000 bezpilotních pozemních prostředků mělo být podle ministerstva obrany kontraktováno v prvním pololetí 2026.
• Bizon-L, jedna z klíčových platforem, unese 300 kg, dojede 50 km a zvládne logistiku, evakuaci raněných, minování i roli komunikačního relé.
• Na frontě se testují i levné útočné pozemní roboty s věžemi pro pušky Kalašnikov, jednorázové stroje, jejichž ztráta nebolí.

Ukrajinské ministerstvo obrany v dubnu 2026 otevřeně mluvilo o cíli přesunout až 100 % frontové logistiky na robotická řešení. To už není metafora. To je architektura války.

Proč humanoid, a proč zatím ne

Dvounohý robot dává smysl tam, kde kolový nebo pásový nedojede: dveře, schody, zákopy dimenzované pro člověka. Fedorov to ví a cílí humanoidy právě na tyto úkoly „posledního úseku“. Ve veřejné debatě se jako ilustrativní levný kandidát objevuje čínský Unitree G1, civilní robot za zhruba 340 000 Kč, vážící 35 kg, s dvouhodinovou výdrží baterie a nosností paže kolem 2–3 kg. Výrobce výslovně upozorňuje, že jde o civilní stroj, a varuje před nebezpečnými úpravami.

Pro srovnání: americký Atlas od Boston Dynamics nabízí čtyřhodinovou výdrž, 50 kg okamžité zátěže, 56 stupňů volnosti a schopnost samostatně dojet k nabíjecí stanici. Je o třídu výš, ale ani on není nabízen jako hotový vojenský pěšák.

Skutečný technologický strop humanoidů dnes netvoří jen baterie. Limituje odolnost proti střepinám, blátu a vodě, servis v poli, rušení signálu i prostá otázka: co se stane, když biped za statisíce šlápne do díry po granátu. Pro jednorázový průnik do zákopu je dnes levná kombinace FPV dronu a granátu nesrovnatelně efektivnější. Humanoid má budoucnost, ale jeho čas ještě nepřišel.

Česko v dodavatelském řetězci

Ukrajinská robotická revoluce má i českou stopu. Firma UAC vyrábí bezpilotní prostředky na základě zkušeností největšího ukrajinského výrobce dronů a její produkce míří primárně k ukrajinským ozbrojeným složkám. PBS Group v červenci 2026 na veletrhu Farnborough oznámila partnerství s ukrajinským Airlogixem, proudové motory se budou vyrábět na Ukrajině, drony s motory PBS v Česku. A občanská iniciativa Aerorozvědka.cz dodává Ukrajině vlastní FPV platformy, nákladní drony i sebevražedný pozemní robot BOXXER.

Česká armáda mezitím v červnu 2026 schválila koncepci zavádění bezpilotních pozemních prostředků a zprovoznila specializovaný testovací polygon. Resort obrany přehodil nákupní priority: místo okamžitého pořízení středních taktických dronů jde nejdřív 200 menších strojů pro brigádní a průzkumné jednotky. Debata se posunula od „jestli drony“ k „jak rychle a v jakém mixu“.

Co to znamená pro Evropu

Válka neexportuje do Evropy jen zkušenosti, exportuje i hrozbu. Po pádu ruského výbušného dronu do obytného domu v Rumunsku 29. května 2026 Evropská rada výslovně spojila bezpečnost EU s dronovými incidenty na východním křídle a vyzvala k urychlení obranné připravenosti do roku 2030. Mezinárodní výbor Červeného kříže zároveň připomíná, že humanitární právo se na autonomní zbraňové systémy vztahuje už dnes, odpovědnost zůstává na lidech, ne na algoritmech.

Skutečný průlom, který by měl Rusko znepokojovat, není levný humanoid z katalogu. Je to schopnost Kyjeva vzít civilní technologii, startupový motor a frontovou zpětnou vazbu a přetavit je do bojového cyklu rychleji, než protivník stihne zareagovat. Fedorov dal humanoidům šest měsíců na první výsledek. Jeho kolové a pásové roboty ten výsledek už dodaly.