Evropa se chystá na Ukrajinu. Nacvičí v Polsku nasazení kontingentu, který má odradit Rusko od další agrese

Nejde o další kolo výcviku ukrajinských rekrutů, jakých proběhly desítky. Tentokrát cvičí sami Evropané, Britové, Francouzi, Němci a Poláci, a nacvičují něco, co dosud existovalo jen na papíře a v politických prohlášeních: reálné rozvinutí takzvané Multinational Force Ukraine, zkráceně MNF-U. Síly, která má po věrohodném zastavení bojů vstoupit na ukrajinské území a svou přítomností zajistit, že příměří nebude jen přestávkou, po které Rusko zaútočí znovu. Podle informací deníku The Times se cvičení účastní nejméně 1 500 vojáků. To číslo ale popisuje rozsah manévrů, nikoli velikost budoucího kontingentu, ta zůstává neveřejná.

Od politické deklarace k velitelské struktuře

Koalice ochotných, kterou společně vedou Francie a Velká Británie, přestala být v létě 2026 pouhou diplomatickou platformou. Na pařížském summitu 13. července Emmanuel Macron oznámil, že síla je připravena působit „na zemi, ve vzduchu i na moři“. O jedenáct dní později, 24. července, převzala Británie velení nad operačním velitelstvím MNF-U, které už fyzicky funguje v Paříži. V případě míru má vzniknout i velitelství přímo v Kyjevě.

To je zásadní posun. Koalice má teď vlastní velitelskou kostru, definované úkoly a institucionální zázemí. Červencové společné prohlášení spolupředsedů výslovně říká, že MNF-U je „připravena k nasazení“, jakmile nastane věrohodné zastavení bojů. Polský premiér Donald Tusk den po summitu potvrdil, že první cvičení proběhnou na podzim právě na polském území.

Proč zrovna Polsko

Volba místa není náhodná ani symbolická. Polsko sousedí s Ukrajinou a podle polského ministerstva obrany přes jeho území prošlo více než 80 procent vojenských darů určených Kyjevu. Letiště Rzeszów-Jasionka funguje jako hlavní logistický uzel pro zásobování ukrajinské armády. Pro nácvik přesunů, zásobovacích řetězců a koordinace mnohonárodní síly v blízkosti budoucího operačního prostoru je to nejpřirozenější testovací terén v celé Evropě.

Cvičení se podle dostupných informací zaměřuje na:

• přesuny vojsk a techniky směrem k ukrajinské hranici,
• logistické zabezpečení a udržitelnost síly v terénu,
• interoperabilitu mezi národními kontingenty,
• validaci plánů rozmístění, které koalice připravuje od jara.

Nejde tedy primárně o střelby nebo bojové scénáře. Jde o to, zda čtyři armády dokážou společně fungovat jako jeden celek a zda plány, které vznikly v pařížských kancelářích, obstojí v praxi.

Odstrašení, které teprve hledá svou váhu

Tisíc pět set vojáků na cvičení samo o sobě Rusko neodradí. To by bylo naivní tvrdit. Odstrašovací efekt má ale vzniknout jinde, v kombinaci několika faktorů. Přítomnost evropských sil přímo na ukrajinském území by po příměří znamenala, že jakýkoli nový ruský útok by nenarazil jen na ukrajinskou armádu, ale i na personál a politický závazek několika evropských států. Cena eskalace by se pro Moskvu dramaticky zvýšila.

Koalice zároveň počítá s tím, že MNF-U pomůže regenerovat ukrajinské ozbrojené síly, tedy dá Kyjevu prostor k přezbrojení a reorganizaci, zatímco evropská síla bude zajišťovat bezpečnější nebe a pobřeží. Podle nás je právě tohle klíčový prvek celého konceptu: nejde jen o to mít vojáky na místě, ale o to, aby Ukrajina po příměří nemusela držet celou frontovou linii sama a vyčerpaná.

Zůstávají ovšem zásadní otázky. Analýza britské House of Commons Library upozorňuje, že veřejně nejsou známa pravidla nasazení ani to, jak by síla reagovala na porušení příměří ze strany Ruska. Bez jasných pravidel hrozí, že kontingent bude politicky silný, ale vojensky bezzubý.

Jak se to liší od dosavadní pomoci

Evropa dosud Ukrajinu podporovala především výcvikem jejích vojáků mimo ukrajinské území. Britská operace Interflex měla k červnu 2026 na kontě přes 63 000 vycvičených Ukrajinců. Unijní mise EUMAM, jejíž mandát Rada EU prodloužila do listopadu 2026, překročila hranici 90 000. Obě mise ale trénují Ukrajince, nikoli Evropany pro nasazení na Ukrajině.

Polské cvičení Koalice ochotných je kvalitativně jiné. Poprvé se netrénuje ukrajinský voják, ale evropská schopnost vstoupit na ukrajinské území a tam působit. Je to přechod od „pomáháme zvenčí“ k „budeme tam s vámi“. A přestože formálně nejde o misi NATO, koordinace s Aliancí existuje, generální tajemník Mark Rutte se účastnil červencového pařížského jednání a unijní EUMAM přímo spolupracuje s aliančním velitelstvím NSATU.

Česko v koalici je, ale vojáky nechystá

Česká republika je členem Koalice ochotných a podílí se na muniční iniciativě i výcviku ukrajinských pilotů. Na samotném polském cvičení ale česká účast veřejně potvrzena nebyla. Premiér Andrej Babiš po lednovém jednání koalice v Paříži řekl, že Česko „nepočítá s vysláním svých vojáků na Ukrajinu“ v rámci případné mírové mise. Bez obratu vlády a parlamentního mandátu tak česká přítomnost v budoucím kontingentu zůstává mimo hru.

K datu polského cvičení navíc stále neplatí žádné obecné příměří. Koaliční dokumenty důsledně pracují s podmínkou „jakmile nastane věrohodné zastavení bojů“. I nedávno ohlášené takzvané energetické příměří bylo okamžitě zpochybněno pokračujícími ruskými útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Evropa se tedy nepřipravuje proto, že by mír byl na dosah. Připravuje se proto, aby byl vymahatelný, až jednou přijde.

24. srpna, na 35. výročí ukrajinské nezávislosti, stáli evropští lídři v Kyjevě a potvrzovali přípravu MNF-U, zatímco nad městem létaly ruské drony. Právě ten kontrast nejlépe vystihuje, oč tu běží: Evropa buduje strukturu pro den po válce uprostřed války, která ještě neskončila.