Záběry z blízka ukazují následky útoku dronem na nákladní loď: Trup proražený ve třech místech, ale nepotopila se

Šéf přístavní správy v Burgasu potvrdil při prvním ohledání to, co bylo z nábřeží vidět pouhým okem: suchonákladní loď pod maltskou vlajkou má trup proražený ve třech různých místech. Lokální médium Flagman zveřejnilo video, jak poškozená loď pomalu vplouvá do přístavu za asistence vlečných člunů. Bulharská veřejnoprávní BNT natočila detailní záběry z prvního ohledání. Tři díry v trupu, osm zraněných námořníků, žádný mrtvý, a loď, která odmítla klesnout ke dnu.

Co se stalo 13. října v Černém moři

Krátce po půlnoci 13. října 2026 plula Chelsea 3 přibližně 33 km (18 námořních mil) východně od bulharského města Bjala. Směřovala prázdná, v balastním režimu, z tureckého přístavu Giresun do moldavského Giurgiulești. Podle technické zprávy bulharského ministerstva dopravy loď zasáhly drony. Všech patnáct členů posádky bylo zachráněno, část utrpěla zranění; BNT uváděla osm raněných, z toho tři hospitalizované.

Premiér Rumen Radev svolal mimořádné zasedání bezpečnostní rady a přetlumočil první verzi posádky: tři vzdušné drony zasáhly palubu a bok. Jenže jeden z námořníků později v rozhovoru pro BNT popsal útočníky jako „tři podvodní drony“. Rozpor mezi oběma verzemi zůstává otevřený. Při vyšetřování nebyly nalezeny žádné fragmenty dronů, takže finální typ zbraně k 18. říjnu 2026 uzavřený není.

Proč se loď s třemi průrazy nepotopila

Tři díry v trupu zní jako rozsudek smrti. Přesto Chelsea 3 zůstala na hladině, nejprve na kotvě v otevřeném moři, pak několik dní driftovala, než ji bulharská námořní správa nechala odtáhnout do Burgasu. Jak je to možné?

Rozhodly tři faktory:

• Loď plula prázdná. V balastním režimu sedí trup výš nad čárou ponoru. Průrazy tak nemusely být pod hladinou, nebo jen těsně u ní, což dramaticky zpomaluje přítok vody.
• Vodotěsné přepážky. Mezinárodní úmluva SOLAS vyžaduje, aby nákladní lodě měly trup rozdělený příčnými vodotěsnými přepážkami. Zaplavení jednoho oddílu nemusí znamenat zaplavení sousedního. Právě tohle dělení brání progresivnímu šíření vody a chrání celkový vztlak.
• Loď po zásahu zakotvila. Nepokračovala v plavbě, která by zvyšovala hydrodynamický tlak na poškozená místa. Stála. Teprve zhoršení počasí ji posunulo k jihu a donutilo bulharské úřady zahájit odtahovou operaci.

Tři průrazy na třech různých místech trupu tedy automaticky neznamenají tři zaplavené hlavní oddíly. Záleží na velikosti otvorů, jejich poloze vůči hladině a na tom, zda přepážky drží. V případě Chelsea 3 zjevně držely.

Loď pod vlajkou EU na trase k dunajskému uzlu

Chelsea 3 není bezvýznamná trampová loď kdesi na okraji světových tras. Postavena v roce 2006, délka 136 metrů, nosnost 5 827 DWT, hrubá prostornost 5 170 GT. Registrovaný vlastník je Star Sky Shipping Co Ltd, komerční správu zajišťuje Black Sea Shipping Management. Pluje pod vlajkou Malty, členského státu EU. Bulharské i zahraniční zdroje ji současně popisují jako ukrajinsky vlastněnou a oděsky registrovanou.

Její cíl, moldavský přístav Giurgiulești, je jediný bod, kde má Moldavsko přímý přístup k námořní i říční dopravě. Funguje jako překladiště napojené na dunajský systém, tedy na logistickou tepnu, která sahá hluboko do střední Evropy. Útok na loď mířící právě sem není jen černomořská epizoda. Je to signál, že riziko dopadá na trasy, po nichž proudí zboží i do vnitrozemí kontinentu.

Černé moře jako válečná zóna pro obchodní lodě

Chelsea 3 nebyla osamělým terčem. Bulharský prezident Radev v parlamentu uvedl, že během jediného týdne byly v oblasti zasaženy čtyři lodě. Agentura AP ve své analýze z 16. října 2026 psala o nejméně sedmi napadených nákladních lodích v Černém moři za poslední měsíc. Útoky se přitom odehrávají stále blíž k vodám členských států NATO a EU.

Londýnský Joint War Committee vede Černé moře jako oblast se zvýšeným válečným rizikem. Pojistný trh na to reagoval speciálním programem Black Sea Unity Facility, který od listopadu 2023 kryje lodě, posádky i odpovědnost provozovatelů pro nesankcionované země operující v koridoru a na Dunaji. Pojistit loď na tuto trasu tedy jde, ale za podmínek, které odpovídají válečné zóně, nikoli běžné komerční plavbě.

Kdo útočí a co dál

Bulharsko veřejně říká „pravděpodobně Rusko“. Ale zároveň přiznává, že to důkazně uzavřít zatím nedokáže. Vojenská prokuratura v Sofii otevřela 16. října předsoudní řízení kvůli podezření z porušení pravidel války a nařízení útoku proti civilní posádce a majetku. Vyšetřovatelé mají zjistit svědky, přesnou polohu lodi v okamžiku útoku, vlastnické vztahy, trasu i účel plavby. Fragmenty dronů k dispozici nemají.

Na praktické úrovni Bulharsko posílilo námořní sledování, nasadilo bezpilotní prostředky pro průzkum a jedná s Rumunskem i Tureckem o koordinaci. Ministr obrany požádal NATO o dodání bojových letounů a protidronových systémů.

Tři díry v trupu Chelsea 3 jsou dnes viditelné z burgaského nábřeží. Jsou důkazem, že válka v Černém moři už nesahá jen na ukrajinské nebo ruské lodě; zasahuje plavidla pod vlajkami unijních států na trasách, které živí evropský obchod.