Trump neví, co může způsobit: Pokud omezí pomoc Kyjevu, poválečnou obnovu Ukrajiny může ovládnout Čína

Linas Kojala, ředitel litevského Centra pro geopolitiku a bezpečnostní studia, v říjnovém komentáři pro Wall Street Journal popsal mechanismus, který se v debatách o americké pomoci Kyjevu téměř nezmiňuje. Nejde jen o to, že omezení podpory oslabí ukrajinskou obranu. Jde o to, co přijde potom. Pokud Washington zúží svůj vztah s Kyjevem na tlak směrem k jednáním s Moskvou a stáhne se z investic, průmyslové spolupráce a dodavatelských řetězců, vznikne vakuum. A vakuum v geopolitice nezůstává prázdné dlouho. Kojala tvrdí, že právě tenhle druhý efekt, ztráta vlivu ve fázi obnovy, je strategická slepota, kterou si Washington nemůže dovolit.

Čísla, která mluví za všechno

Pátá zpráva o potřebách obnovy a rekonstrukce Ukrajiny (RDNA5), kterou v únoru 2026 společně zveřejnily Světová banka, ukrajinská vláda, Evropská komise a OSN, vyčíslila celkové náklady na téměř 588 miliard dolarů v příští dekádě. To je skoro trojnásobek nominálního HDP Ukrajiny za rok 2025. Bydlení, energetika, doprava, školství, zdravotnictví, odminování, veřejné služby; každý sektor znamená zakázky, standardy, technologie a dlouhodobé vazby.

Kdo se do této obnovy zapojí jako dodavatel, investor a tvůrce pravidel, ten bude mít na Ukrajině vliv daleko přesahující humanitární pomoc. A právě tady začíná problém.

Čína už není hypotetický hráč

Podle dat ukrajinské celní správy za leden až srpen 2026 byla Čína největším jednotlivým dovozcem zboží na Ukrajinu, s objemem přesahujícím 19,6 miliardy dolarů. Mezi dominantními dovozními kategoriemi figurují stroje, zařízení a dopravní prostředky za téměř 30 miliard dolarů celkově, přičemž čínský podíl v těchto segmentech je zásadní.

Nejde přitom o nový fenomén. Huawei působí na Ukrajině od roku 2000, má v Kyjevě registrovanou firmu od roku 2005, provozuje čtyři hlavní obchodní divize a deklaruje přes 200 partnerských vazeb v zemi. Agentura AP v říjnové reportáži podrobně popsala, jak ukrajinský dronový sektor závisí na čínských komponentech: elektromotorech, řídících jednotkách, senzorech, čočkách pro termokamery, magnetech i bateriových článcích. Část těchto součástek proudí na Ukrajinu přes Polsko a Česko, ačkoli byly vyrobeny v Číně.

A tady je paradox, který Kojala zdůrazňuje: Čína současně zásobuje technologiemi i Rusko. Americké ministerstvo financí už v září 2024 uvalilo sankce na čínské subjekty, které přímo vyvíjely a vyráběly drony Garpija pro ruské použití proti Ukrajině. Ukrajinská vojenská rozvědka doložila čínské komponenty v ruských dronech Geraň. Přesto Kyjev Peking kritizuje jen velmi opatrně. Důvod je prostý: závislost. Ukrajinské firmy soutěží s ruskými o pozornost stejných čínských továren.

Západ není monolit, a USA ztrácejí rychleji než EU

Důležité je rozlišovat. Když se řekne „Západ ztrácí vliv na Ukrajině“, není to celá pravda. Průzkum Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS), zveřejněný 7. ledna 2026 na datech z přelomu listopadu a prosince 2025, ukázal dramatický propad důvěry Ukrajinců ve Spojené státy, z 41 procent v prosinci 2024 na pouhých 18 procent. Celých 59 procent respondentů mělo za to, že USA tlačí Ukrajinu k ústupkům Rusku.

Důvěra v Evropskou unii přitom zůstala na 48 procentech a výrazně se nepropadla. EU je stále největším obchodním partnerem Ukrajiny, tvoří zhruba 65 procent obchodu se zbožím a v roce 2025 vyvezla na Ukrajinu zboží za 46,5 miliardy eur. Systémově je evropský rámec silnější. Ale jednotlivé sektory (telekomunikace, elektronika, dronové komponenty) jsou jiný příběh. Tam Čína jako jednotlivý stát dominuje.

Právě proto je Kojalovo varování tak přesné: nemusí vyhrát ten, kdo Ukrajině nejvíc fandí, ale ten, kdo jí včas dodá peníze, komponenty a kontrakty.

Co to znamená pro Česko a střední Evropu

Čínský vliv na poválečnou Ukrajinu není abstraktní geopolitická hrozba. Pro střední Evropu jde o bezpečnost dodavatelských řetězců a kritické infrastruktury v bezprostředním sousedství EU. Pokud telekomunikační sítě, energetické systémy nebo dronové technologie na Ukrajině postaví čínské firmy podle čínských standardů, důsledky pocítí celý region.

EU má nástroje, jak tento proces brzdit:

• V červenci 2026 zařadila do 21. sankčního balíčku proti Rusku 14 čínských subjektů včetně hongkongských firem podporujících ruský vojensko-průmyslový komplex.
• V červnu 2026 Rada EU schválila aktualizovaný rámec screeningu zahraničních investic do citlivých sektorů.
• Nařízení o zahraničních subvencích umožňuje řešit neférově dotované hráče ve veřejných zakázkách na jednotném trhu.

Zastavit čínskou ekonomickou penetraci na Ukrajině ale tyto nástroje samy o sobě nedokážou. Mohou ji filtrovat a zpomalovat. Klíčové je, zda Západ, a především USA, nabídne reálnou alternativu.

USA už na Ukrajině jsou. Otázka je, zda zůstanou

Americký vliv na obnovu Ukrajiny není hypotetický. V březnu 2026 americko-ukrajinský investiční fond obnovy (URIF) oznámil svou první investici, do ukrajinské firmy Sine Engineering, která vyvíjí komunikační systémy pro bezpilotní prostředky. Drony označil fond za „základní kámen“ poválečné ekonomiky. Do března 2026 přislíbily USA Ukrajině přes programy PDA, USAI a FMF obranné položky a služby za více než 67,8 miliardy dolarů.

Jenže právě o tuto rozjetou pozici mohou Spojené státy přijít. Pokud Washington zredukuje vztah s Kyjevem na vyjednávací tlak a stáhne se z investičního a průmyslového pole, čínský vliv poroste téměř automaticky, ne proto, že by Ukrajina chtěla do čínské sféry, ale proto, že Peking dodá levněji, rychleji a bez politických podmínek.

O obnovu Ukrajiny za téměř 15 bilionů korun nerozhodnou sympatie ani rétorika. Rozhodnou kontrakty, komponenty a přítomnost na místě. A právě tam Čína čeká.