Rusko připravuje bombardéry k masivnímu náletu. Tentokrát to má být horší než jindy, cílem mají být jaderné elektrárny

Ruské strategické bombardéry Tu-160M a Tu-95MS mají být vyzbrojovány řízenými střelami a připravovány k dalšímu rozsáhlému náletu na Ukrajinu. Ruský server Reporter 20. října napsal, že hlavním cílem se pravděpodobně znovu stane ukrajinská energetická infrastruktura. Zmínil přitom i takzvanou ostrovizaci jaderných elektráren, tedy snahu odříznout je od zbytku elektrizační soustavy.

Takový útok by mohl způsobit mnohem rozsáhlejší problémy než výpadky jednotlivých rozvoden. Ukrajinské jaderné elektrárny představují hlavní zdroj elektřiny v zemi. Pokud by přišly o možnost předávat vyrobenou energii do sítě, jejich fungující reaktory by samy o sobě nedokázaly zabránit rozsáhlým výpadkům.

Zpráva Reporteru má však dvě podstatné slabiny. Neuvádí konkrétní monitorovací zdroj, který má současné vyzbrojování letounů potvrzovat, a nepředkládá důkazy, že připravovaný nálet bude rozsáhlejší než předchozí útoky. Při dohledávání původních podkladů jsme navíc narazili na překvapivou časovou souvislost.

Snímek vyzbrojovaného bombardéru je osm dní starý

Ukrajinský vojenský server Defense Express zveřejnil už 14. října rozbor satelitních snímků monitorovacího projektu AviVector. Zachycovaly dění na ruských leteckých základnách Engels a Olenja.

Nejdůležitější fotografie pocházela z 12. října. Na letišti Engels bylo podle analytiků vidět vyzbrojování bombardéru Tu-160M střelami Ch-101. Šlo o konkrétní doklad příprav ruského strategického letectva, nikoli pouze o anonymní varování.

Defense Express zároveň upozornil na způsob, jakým Rusové s bombardéry pracují. Letouny měly na základně postupně přijímat a vyzbrojovat jednotlivě. Podle ukrajinských analytiků to může souviset s omezeným zázemím pro jejich ochranu, protože výstavba nových leteckých úkrytů postupovala pomalu.

V porovnání s ruskou zprávou z 20. října je ale důležité především datum. Nejkonkrétnější veřejně dohledaný satelitní podklad potvrzující vyzbrojování bombardéru vznikl o osm dní dříve, než Reporter zveřejnil své varování.

To neznamená, že Rusko mezitím žádné další stroje nevyzbrojovalo. Znamená to, že samotný uvedený snímek nemůže potvrzovat jejich aktuální připravenost k novému náletu.

Reporter navíc tvrdí, že střelami jsou vybavovány oba typy bombardérů, Tu-160M i Tu-95MS. Dohledaná fotografie ovšem zachycuje pouze první z nich. Veřejně ověřitelný obraz příprav je tedy užší než tvrzení ruského článku.

Šest bombardérů mezitím přeletělo na Dálný východ

Při kontrole podkladů projektu AviVector jsme našli ještě jeden důležitý údaj, který zpráva Reporteru nezmiňuje.

Podle satelitního přehledu se 8. října nacházelo na základně Olenja sedm letounů Tu-95MS a 33 bombardérů Tu-22M3. Během 8. a 9. října však bylo šest strojů Tu-95MS přemístěno na vzdálenou základnu Ukrainka na ruském Dálném východě. Jeden Tu-22M3 naopak přeletěl do Engelsu.

Tyto přesuny nelze automaticky považovat za zrušení příprav útoku. Strategické bombardéry mohou operovat z různých letišť a jejich rozmístění se mění také kvůli ochraně před ukrajinskými údery.

Podstatná je však jiná věc. Zatímco ruský článek vytváří představu postupného soustřeďování připravených nosičů raket, veřejné satelitní podklady ukazují také jejich rozptylování na vzdálenější základny.

Příprava jednoho letounu a přesun dalších šesti strojů samy o sobě neumožňují určit, kolik bombardérů Rusko skutečně nasadí ani zda půjde o mimořádně rozsáhlý úder. Počet připravených raket, přesný čas útoku a jeho cíle zůstávají nepotvrzené.

Hrozbu přesto nelze bagatelizovat. Rusko má za sebou několik týdnů intenzivního bombardování ukrajinské energetiky a otázka možného ohrožení jaderných elektráren má i bez nové satelitní fotografie velmi konkrétní základ.

Devatenáct rozvoden je důležitějších než samotné reaktory

Nejpodstatnější souvislost jsme našli při porovnání ruského varování s rozhodnutím Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha 13. října po jednání s ředitelem agentury Rafaelem Grossim oznámil, že MAAE vyšle kontrolní mise do 19 elektrických rozvoden zásadních pro bezpečný provoz ukrajinských jaderných elektráren.

Agentura se tedy nezaměřuje pouze na budovy reaktorů. Sleduje také zařízení, která elektrárny propojují s přenosovou soustavou.

Právě zde se ukazuje skutečný význam pojmu ostrovizace, používaného ruskými vojenskými analytiky. Pokud by údery poškodily důležité rozvodny a přenosová vedení, jaderná elektrárna by mohla ztratit schopnost dodávat elektřinu spotřebitelům. Při vážném narušení sítě by její bloky musely omezit výkon nebo se odstavit.

NašeTéma porovnalo říjnové oznámení také se staršími záznamy MAAE. Její zpráva ze 6. února 2026 popisovala kontrolu deseti důležitých rozvoden. Nově ohlášená mise se má týkat 19 zařízení.

Rozsah plánovaných kontrol se tak proti únorové misi rozšiřuje o devět rozvoden, tedy téměř na dvojnásobek. Neznamená to, že Ukrajině přibylo devět nových ohrožených míst nebo že všechna původně kontrolovaná zařízení jsou součástí říjnového seznamu. Ukazuje to ale, že mezinárodní jaderný dohled rozšiřuje pozornost právě na infrastrukturu, jejíž poškození by mohlo elektrárny odříznout od sítě.

A nejde jen o teoretické nebezpečí. Ve stejné únorové zprávě MAAE popsala událost, při níž poruchy v elektrizační soustavě vedly k automatickému odstavení jednoho jaderného bloku a ke snížení výkonu dalších. Černobylský areál tehdy přibližně hodinu využíval nouzové dieselgenerátory.

Elektrárny tedy nemusí být přímo zasaženy, aby pocítily následky útoků na energetickou infrastrukturu.

Jen den před varováním bylo zasaženo 28 energetických zařízení

Závažnost této hrozby dokládají také události z 19. října, tedy dne před zveřejněním ruské zprávy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské útoky poškodily celkem 28 rozvoden a dalších důležitých energetických objektů. Dodávky elektřiny byly přerušeny přibližně 550 tisícům domácností.

Podle hodnocení Institutu pro studium války byly útoky zaznamenány v široké oblasti od Kyjeva přes Žytomyrskou a Chmelnyckou oblast až po Volyň, Rivnenskou oblast a jih země.

Při srovnání obou souborů údajů ale vzniká důležité omezení. Devatenáct rozvoden vybraných k plánované kontrole MAAE a 28 objektů zasažených při poslední útočné vlně nepředstavují automaticky totožná zařízení. Veřejná hlášení neposkytují dostatek údajů, abychom mohli určit jejich případný překryv.

Nelze proto tvrdit, že Rusové 19. října zasáhli všech 19 rozvoden důležitých pro jaderné elektrárny, ani že tím dokončili jejich odříznutí.

Doložená skutečnost je přesto závažná: v době, kdy mezinárodní agentura připravuje rozšíření kontrol důležitých rozvoden, ruské útoky poškozují desítky dalších prvků ukrajinské energetické soustavy.

Odpojení elektrárny ještě neznamená jadernou havárii

Přímé bombardování reaktoru a zničení rozvodny jsou dva odlišné scénáře. Oba mohou představovat bezpečnostní riziko, jejich bezprostřední důsledky však nejsou totožné.

Jaderné elektrárny mají ochranné systémy schopné při poruše sítě reaktor automaticky odstavit. Pro důležité bezpečnostní funkce jsou vybaveny záložními zdroji energie. Ztráta připojení k elektrizační soustavě proto sama o sobě neznamená únik radioaktivity.

Riziko roste, pokud se současně zhoršuje dostupnost záložního napájení, selhává další vybavení nebo se opravy kvůli pokračujícím bojům protahují.

Jak vážná tato situace může být, dokládá ruskem okupovaná Záporožská jaderná elektrárna. Podle zprávy MAAE z 5. září tehdy po více než dvou týdnech bez vnějšího napájení musela spoléhat na dieselgenerátory. Kvůli šetření palivem dokonce omezovala provoz některých chladicích čerpadel.

Záporožská elektrárna elektřinu nevyrábí, ale její odstavené reaktory a vyhořelé palivo stále potřebují chlazení.

Nynější varování se především týká elektráren na území kontrolovaném Kyjevem, které elektřinu dál vyrábějí. Záporožský případ ovšem ukazuje, jaké důsledky může mít dlouhodobé přerušení napájení i u odstavených bloků.

Při kontrole aktuálních údajů ukrajinského Energoatomu jsme zároveň zjistili, že radiační měření k 8. hodině ranní 20. října nevykazovala zvýšení běžného pozadí v okolí tří provozovaných jaderných elektráren. Hodnoty v jejich sledovaných ochranných pásmech se pohybovaly přibližně mezi 0,09 a 0,12 mikrosievertu za hodinu.

Tyto údaje nevypovídají o budoucím nebezpečí ani o schopnosti přenosové sítě zvládnout další útok. Potvrzují však, že v uvedeném okamžiku nebyla v těchto měřeních patrná radiologická mimořádná událost.

Slabší protivzdušná obrana může následky ještě zhoršit

Další souvislost se týká schopnosti Ukrajiny raketové útoky odrážet.

Zelenskyj 19. října upozornil, že jeho země před některými ruskými balistickými údery nedostala včasné zpravodajské varování od partnerů. Současně kritizoval zpožďování dodávek protiraketových střel pro systémy Patriot.

Podle agentury Reuters Rusko během nočních útoků vyslalo proti Kyjevu a okolí 16 balistických střel a proti různým částem Ukrajiny více než 200 dronů.

O den později však přišel částečný posun. Po rozhovoru s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem Zelenskyj oznámil obnovení důležité zpravodajské spolupráce v oblasti včasného varování. Ukrajinská prezidentská kancelář zároveň potvrdila, že prezidenti a diplomaté dál řeší dodávky prostředků protivzdušné obrany.

Pro energetickou infrastrukturu je to zásadní. Včasné varování může dát obráncům více prostoru k reakci, samo však nezaručuje sestřelení přilétajících střel. Pokud Rusko kombinuje drony, řízené střely a balistické rakety, musí ukrajinská obrana současně chránit řadu vzdálených oblastí.

Hrozba dalšího náletu je proto reálná bez ohledu na to, zda se potvrdí zpráva o aktuálním vyzbrojování konkrétních bombardérů.

Ruský Reporter se přitom odvolává také na ministerstvo obrany, podle něhož ruské síly útočily na ukrajinská logistická centra a námořní přepravu vojenského materiálu. To je oficiální ruské vysvětlení jejich cílů, nikoli nezávislé potvrzení vojenského využití všech zasažených objektů.

Nejhorší scénář nevyžaduje zásah jediného reaktoru

Původní varování před masivním náletem tak obsahuje dvě různě podložené informace.

První se týká bezprostředních příprav strategického letectva. Satelitní snímky potvrzují vyzbrojování nejméně jednoho bombardéru už 12. října, ale nedokazují mimořádný rozsah nového útoku ani jeho přesný termín. Ruský článek k tomu žádný další konkrétní důkaz nepředkládá.

Druhá informace se týká možného ochromení jaderné energetiky. Právě zde existuje mnohem silnější dokumentární základ: předchozí výpadky, potvrzené následky poškození přenosové sítě a rozšířené kontroly rozvoden, které připravuje MAAE.

Z vlastní rekonstrukce NašeTéma vyplývá, že nejzávažnější doložitelnou hrozbou nemusí být přímé bombardování jaderných reaktorů, ale narušení sítě, bez níž elektrárny nemohou spolehlivě dodávat elektřinu.

Takový útok by mohl připravit velkou část Ukrajiny o dodávky proudu i v situaci, kdy by samotné reaktory zůstaly nepoškozené a jejich bezpečnostní systémy fungovaly.

Představa, že Rusko může ochromit ukrajinskou jadernou energetiku prostřednictvím rozvoden a vedení, tedy není pouhou spekulací ruských komentátorů. Je to technicky reálná hrozba, jejíž dílčí následky již byly zdokumentovány. Zda se ji Moskva pokusí uskutečnit dalším rozsáhlým útokem, však dostupné podklady zatím nepotvrzují.

Redakční poznámka mimo článek: Původní titulek jsem věcně zpřesnil, protože Reporter nepřináší důkaz, že se připravuje mimořádně silný útok přímo na jaderné reaktory. Zpráva mluví o možném odříznutí jaderných elektráren od sítě. Původní příspěvek projektu AviVector na síti X se nepodařilo přímo načíst; údaje o rozmístění letadel proto vycházejí ze zveřejněného rozboru Defense Express. Vlastní podstatné zjištění článku tvoří datované porovnání těchto satelitních podkladů s ruským varováním a samostatná kontrola dokumentů MAAE, ukrajinského ministerstva zahraničí a Energoatomu.