Česká firma představila kosmické letadlo bez kosmodromu NEBESA. Letí Mach 3,5 do výšky 110 km

Na stánku 134 v hale H1 pražského výstaviště PVA EXPO stál tento týden model, který vypadal spíš jako stíhačka než jako raketa. Dva proudové motory pod křídly, centrální raketový motor v trupu a žádná odpalovací rampa v dohledu. Právě v tom spočívá podstata projektu NEBESA: stroj má vzlétnout z konvenčního letiště, přepnout na raketový pohon, vystoupat do suborbitální výšky a kluzem se vrátit zpět na tutéž dráhu. Firma to nazývá „from runway to space“ a cílí na výšku sto kilometrů, tedy na hranici, kterou Mezinárodní letecká federace FAI uznává jako začátek vesmíru. Deklarovaná ambice projektu sahá až k rychlosti Mach 3,5, zhruba 4 300 km/h, a výšce 110 km. Žádný z těchto výkonů zatím nebyl ověřen v letu. Ale právě způsob, jakým se k nim firma chystá dojít, stojí za pozornost.

Z IT akademie přes raketový motor ke kosmickému letadlu

Za projektem stojí tým, který vyrostl z prostředí Czech IT Academy a ČVUT. Samotná společnost vznikla už v lednu 2023 pod názvem SegmentONE s.r.o. a na NEBESA Aerospace se přejmenovala teprve 14. října 2026, doslova týden před zahájením Future Forces Forum. Značka je tedy čerstvá, ale vývojový program za ní běží déle.

Nejhmatanějším výsledkem dosavadní práce je kapalinový raketový motor RÁMUS I. Spalovací komora vznikla aditivní výrobou z kovu, tedy kovovým 3D tiskem, a je regenerativně chlazená. Pozemní testy proběhly ve spolupráci s CTU Space Research a motor dosáhl špičkového tahu 9 kilonewtonů. To je síla, která by zvedla zhruba 900 kilogramů proti gravitaci. Pro srovnání: raketový motor SpaceShipTwo od Virgin Galactic vyvíjí tah kolem 310 kN. RÁMUS I je tedy technologický demonstrátor, ne finální pohonná jednotka, a firma to otevřeně přiznává. Letová kvalifikace, podpůrné systémy i integrace do draku letounu teprve čekají.

Proč „kosmické letadlo“ a ne raketa

Označení kosmické letadlo (anglicky spaceplane) není marketingová nadsázka, ale popis architektonické kategorie. Klasická nosná raketa startuje vertikálně z kosmodromu, většinu konstrukce spotřebuje a vrátí jen kapsli. NEBESA naproti tomu počítá s horizontálním vzletem ze stávající dráhy, celý stroj se vrací kluzem a je znovupoužitelný. Právě proto nepotřebuje kosmodrom.

Rozdíl oproti zahraniční konkurenci je v detailech:

• Virgin Galactic používá systém vzdušného startu: nosný letoun vynese kosmoplán do výšky asi 15 kilometrů a teprve tam ho uvolní k raketovému zážehu. NEBESA integruje oba pohony do jednoho stroje.
• SpaceX Starship je plně znovupoužitelný, ale orbitální, vertikálně startující supertěžký systém s nosností přes 100 tun. NEBESA míří na suborbitální misi s cílovým užitečným zatížením pouhých 25 kilogramů.

Český projekt tedy nesoutěží s giganty o orbitální dopravu. Hraje v jiné lize: malý, lehký, opakovaně nasaditelný stroj pro specifické mise.

Od demonstrátoru k suborbitálnímu letu: plán do roku 2032

Nejzajímavější na celém programu podle nás není samotná suborbitální ambice, ale fakt, že firma si staví realistické mezikroky a veřejně je publikuje. Plán má tři klíčové milníky:

• Od roku 2027 – proudový bezpilotní demonstrátor pro atmosférické lety. Platforma pro testování motorů, avioniky, senzorů a autonomních systémů. Zároveň první produkt s potenciálem pro obranné zákazníky.
• 1. čtvrtletí 2030 – první zážeh raketového motoru za letu. Přechod z čistě atmosférického režimu do nadzvukové a postupně suborbitální fáze.
• 3. čtvrtletí 2032 – opakovatelný suborbitální přístup ke Kármánově hranici.

Firma přitom otevřeně rozlišuje mezi výstavním konceptovým modelem a budoucími letovými demonstrátory. Žádný suborbitální prototyp dnes neexistuje. To je důležité říct nahlas, protože právě transparentnost vývojových stupňů odlišuje seriózní program od prázdné prezentace.

Obrana, výzkum, průmysl: kdo by NEBESU chtěl

Firma cílí na tři okruhy zákazníků: výzkum, průmysl a obranu. Právě obranné aplikace vysvětlují, proč se NEBESA objevila právě na Future Forces Forum, které probíhá pod patronací prezidenta ČR a ministra obrany.

Konkrétně firma zmiňuje výcvik protivzdušné obrany, sledování radarových cílů a průzkumné mise. Rychlý bezpilotní stroj schopný opakovaných startů z běžného letiště by mohl sloužit jako cvičný cíl pro systémy PVO, testovací platforma pro senzory a datalinky nebo prostředek pro rychlý průzkum. V otevřených zdrojích se nám ale nepodařilo dohledat žádnou veřejnou zakázku, smlouvu ani dotaci; podle dat Hlídače státu firma k roku 2026 nevykazuje žádné veřejné financování. To neznamená, že neexistují neveřejná jednání nebo soukromí investoři, ale oficiální státní podpora zatím vidět není.

Co z toho plyne pro český kosmický průmysl

NEBESA Aerospace se prezentuje jako celoevropský tým s důrazem na technologickou autonomii. Hledá partnery mezi výrobci motorů, univerzitami, dodavateli systémů i provozovateli testovací infrastruktury. Pro české poměry je projekt pozoruhodný už tím, že existuje: malá softwarově řízená firma, která kombinuje aditivní výrobu, simulace a raketový pohon a pohybuje se na pomezí kosmického a obranného sektoru.

Cesta od pozemně testovaného motoru s tahem 9 kN k suborbitálnímu letu rychlostí Mach 3,5 ve výšce 110 km je dlouhá a plná technických i finančních rizik. Ale právě proto, že firma tuto cestu rozkresluje po jednotlivých stupních místo slibování hotového produktu, stojí za to sledovat, jestli v roce 2027 skutečně vzlétne první demonstrátor.