Krym zůstal bez proudu i internetu. Ukrajinci odrovnali klíčovou rozvodnu, přes niž vede celý ruský energomost

Simferopol, Sevastopol, Jalta, Kerč, Feodosija, Alušta, Jevpatorija, Džankoj, Sudak, Armjansk: seznam měst bez proudu připomínal spíš mapu Krymu než výčet lokálních poruch. Kolem 00:40 místního času začaly kaskádové výpadky a během minut se rozlily prakticky po celém poloostrově. Ruské ministerstvo energetiky potvrdilo „vnější působení“ na energetickou infrastrukturu a nouzové odpojování spotřeby. Sevastopolenergo hlásilo tak masivní omezení výkonu, že nebylo možné dodržet ani běžný pořadník rotačních odstávek. A pak přišlo něco, co odlišuje tento blackout od běžného výpadku: organizace NetBlocks zaznamenala, že internetový provoz z Krymu spadl téměř na nulu.

Proč právě rozvodna Taman rozhoduje o proudu na Krymu

Označení „klíčová rozvodna“ není novinářská nadsázka, ale technický fakt. Rozvodna Taman 500/220 kV u stanice Starotitarovskaja v Krasnodarském kraji funguje jako vstupní brána takzvaného energomostu, soustavy vedení, kterou Rusko po anexi v roce 2014 připojilo Krym ke své elektrizační síti. Podle oficiálních materiálů ruského systémového operátora SO UPS vedou mezi Kubání a Krymem čtyři 220kV kabelově-vzdušná vedení, částečně tažená po dně Kerčského průlivu. Trasa je jasná: kubáňská soustava → uzel Taman → Kerčský průliv → krymská síť.

Druhá etapa energomostu, popsaná v dalším dokumentu SO UPS, přidala směry Kubanskaja–Taman a Taman–Kafa. Obě trasy procházejí stejným uzlem. Když tedy v noci na 24. října monitoring zaznamenal požár a tepelnou anomálii v areálu rozvodny Taman, logika výpadku se vysvětlila sama: škrtněte vstupní uzel a celý energomost se zastaví hned na pevnině, ještě než proud překročí průliv.

Krym sice disponuje vlastní výrobou (Balaklavská a Tavrická elektrárna mají dohromady výkon kolem 940 MW a celkový energetický zdroj poloostrova byl v roce 2019 uváděn na přibližně 2 070 MW), jenže praxe z léta 2026 opakovaně ukázala, že místní kapacity nestačí pokrýt plnou spotřebu. Při každém zásahu do energomostu přechází Krym do režimu rotačních odstávek, prioritizace a škrtů. Vlastní elektrárny jsou záchranná síť, ne plnohodnotná náhrada.

Proč zhasl i internet

Výpadek proudu a kolaps internetového provozu nejsou dvě oddělené události, jsou to dvě strany téhož problému. Po anexi byl krymský internet přesměrován přes ruské operátory a dvě pevninská kabelová propojení, z nichž jedno vede právě přes energetický most. Když vypadne napájení, padají mobilní základnové stanice, uzly providerů i přenosová technika. Záložní baterie na vysílačích vydrží omezenou dobu, a pokud blackout trvá hodiny, síť se postupně hroutí.

Není to poprvé. Už v červenci 2026, kdy byl Krym zasažen rozsáhlými výpadky a bez proudu zůstalo podle analýzy polského Centra pro východní studia (OSW) asi 1,4 milionu odběratelů, přes polovinu populace poloostrova, operátoři aktivovali nouzový roaming. Účastníci se mohli připojit k cizímu operátorovi, ale dostupné byly jen takzvané povolené služby. Běžný datový provoz de facto neexistoval. Říjnový scénář se podle dostupných dat opakoval ve stejném vzorci, jen s ještě dramatičtějším propadem konektivity.

Druhý úder za dva měsíce, a součást širší kampaně

Říjnový zásah není izolovaný incident jedné noci. Je to druhý úder na stejný klíčový uzel během pouhých dvou měsíců. V noci z 19. na 20. srpna 2026 byl Krym zasažen podobným blackoutem, tehdy veřejně spojovaným nejen s požárem na rozvodně Taman, ale i se zásahy rozvoden Kafa a Malorečenskaja uvnitř poloostrova. Srpnový útok bylo těžší analyticky přiřadit k jednomu uzlu právě proto, že zasažených bodů bylo více. Říjnový blackout je veřejně rámován výrazněji kolem samotného pevninského vstupu, a navíc je doložen téměř úplným kolapsem internetového provozu.

Oba údery zapadají do strategie, kterou ukrajinské ministerstvo obrany oficiálně představilo v květnu 2026 pod názvem Logistics Lockdown. Program s rozpočtem pět miliard hřiven posiluje takzvané střednědobojové schopnosti, tedy údery na cíle v ruském týlu, nikoli přímo na frontové linie. Červencová bilance programu zahrnovala zásahy logistických tras, protivzdušné obrany, palivových uzlů a dronových základen. Energie je jedním z klíčových vektorů: vyřadit proud znamená zkomplikovat čerpání vody, provoz radarů, zásobování i běžný chod měst, která mají sloužit jako zázemí ruské armády.

Co to znamená pro ruské držení Krymu

Každý takový blackout zvyšuje cenu okupace. Ne metaforicky, doslova. Oprava poškozených transformátorů a rozvoden 500/220 kV není záležitost hodin. Částečné přepojení a návrat proudu do některých odběrů může přijít rychle, ale to není totéž jako plná obnova uzlu, jehož zařízení prošlo požárem. Ruské úřady k 24. říjnu potvrzovaly průběžné obnovování a nouzové režimy, nikoli rychlou normalizaci.

Důležitý je i geografický přesah: ministerstvo energetiky nepřiznalo problém jen pro Krym, ale i pro okupované části Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti. Rozvodna Taman tedy nefunguje jen jako brána na poloostrov, je součástí širšího jižního energetického uzlu, jehož poškození se projeví napříč celým ruským týlem na jihu.

OSW ve své zářijové analýze výslovně uvádí, že trvalé vyřazení Kerčského mostu by mohlo způsobit vážnou zásobovací krizi na Krymu. Most zatím stojí. Ale opakované vyřazování energomostu ukazuje, že Ukrajina nemusí nutně čekat na jeden rozhodující úder, stačí systematicky ničit uzly, které poloostrov drží při životě, a nechat kumulativní tlak narůstat.

Krym má elektřinu, internet i vodu jen do té míry, do jaké fungují přípojky z pevniny. A ty se ukazují jako křehčí, než si Moskva může dovolit přiznat.