Rusko by bylo bláhové, kdyby něco zkusilo. Dánsko nakoupí nové americké řízené střely Anthem a norské JSM

Kodaň 22. října 2026 oznámila, že její ozbrojené síly dostanou pozemně odpalovaný systém Anthem od americké firmy Covenant a vzdušně odpalovanou střelu Joint Strike Missile od norského Kongsbergu, nesenou interně ve stíhačkách F-35A. Nejde o nákup dalšího obranného štítu. Jde o schopnost vrátit úder. Dánský ministr obrany Jeppe Bruus to řekl bez diplomatického obalu: cílem je odradit jakéhokoli protivníka tím, že útok na Dánsko nebo jeho spojence přestane být levná záležitost. Kdo zaútočí, musí počítat s tím, že odpověď přiletí na jeho vlastní území, na velitelská stanoviště, odpalovací rampy, logistické uzly.

Od principu k raketám: rok a měsíc

Časová osa ukazuje, že říjnové oznámení není impulzivní reakce na aktuální zprávy z fronty, ale dotažení procesu, který začal třináct měsíců předtím. 17. září 2025 přijala dánská vláda principiální rozhodnutí pořídit dlouhodosahové přesně naváděné zbraně. Zdůvodnění bylo přímočaré: lekce z ruské invaze na Ukrajinu ukázaly, že pasivní protivzdušná obrana nestačí. Je nutné umět ničit hrozby ještě na území protivníka, včetně odpalovacích zařízení, dříve než stihnou vypálit.

V červenci 2026 Dánsko vstoupilo do aliančního projektu Ground-Based Precision Strike Capabilities, čímž se zařadilo do širšího proudu zemí, které v rámci NATO budují schopnost hloubkového úderu. A 22. října 2026 přišla konkrétní volba: Anthem ze země, JSM ze vzduchu.

Počty střel, souhrnnou cenu ani přesný harmonogram dodávek Kodaň zatím tají. Kongsberg výslovně uvádí, že rozsah a hodnota kontraktu na JSM se teprve vyjednají. U Anthem je veřejně známý jen orientační cíl výrobce dostat cenu jedné střely do vyšších stovek tisíc dolarů, celková dánská smlouva zveřejněna nebyla.

Anthem: startup, který už má přes 200 testovacích letů

Covenant není tradiční obranný gigant. Firma se sídlem ve Washingtonu vznikla teprve v roce 2024, získala přes 250 milionů dolarů od investorů včetně Andreessen Horowitz a Founders Fund Petera Thiela a pracovala v utajení až do 9. září 2026, kdy Anthem veřejně představila a zároveň otevřela továrnu v Texasu.

Co o Anthem víme:

• Pozemní odpal z vlastního odpalovacího zařízení, nezávislý na dostupnosti letounů.
• Těžká bojová část a důraz na hromadné koordinované odpaly; firma mluví o výrobě „po tisících“.
• Vlastní software pro plánování misí a řízení palby, vlastní dodavatelský řetězec s vysokým podílem komerčně dostupných dílů.
• Výrobní stopy v USA, Německu a Izraeli; sériová výroba má nabíhat od prvního čtvrtletí 2027.
• Přes 200 testovacích letů od prvního letu v srpnu 2025, s týdenní kadencí testů.

Přesný dolet Covenant záměrně nezveřejnil. Firma opakovaně mluví o „strategickém dosahu“ a o schopnosti „překonat dosah současných systémů“, ale konkrétní kilometry tají. Musí jít o kapacitu výrazně přesahující běžný taktický dosah, jinak by celý rámec hloubkového přesného úderu nedával smysl.

Je to riskantní sázka na nováčka? Částečně ano. Anthem nemá dlouhou servisní historii zavedeného systému typu Tomahawk. Zároveň ale nejde o powerpointovou zbraň; dvě stovky letů a otevřená továrna jsou hmatatelný pokrok, který většina startupů v obranném sektoru nedokáže předložit.

JSM: stealth střela, která se vejde dovnitř F-35

Druhá polovina dánského nákupu je prověřenější. Joint Strike Missile od norského Kongsbergu je střela páté generace navržená přímo pro interní nesení ve F-35A, to znamená, že letoun si zachovává nízkou radarovou zjistitelnost i s nabitou municí.

Základní parametry:

• Dolet: přes 350 km
• Hmotnost: 416 kg
• Navádění: pokročilé plánování trasy s automatickým rozpoznáním cíle
• Cíle: pozemní i námořní

Dánsko se stává sedmým zákazníkem JSM. Oproti Anthem jde o jinou filozofii nasazení. JSM dává mobilní vzdušný úder s flexibilní osou útoku a spojením se senzory F-35. Anthem dává stálou pozemní palebnou kapacitu nezávislou na počasí, dostupnosti pilotů nebo letištní infrastruktuře. Jedna zbraň bez druhé by nechávala mezeru. Obě dohromady komplikují protivníkovi plánování, protože musí počítat s hrozbou ze dvou domén současně.

Co to znamená pro NATO a pro Česko

Dánsko samo Rusko vojensky nepřeválcuje. To není pointa. Pointa je alianční matematika: každý člen NATO, který přidá schopnost hloubkového úderu, zvyšuje cenu jakéhokoli agresivního kroku. NATO samo tuto logiku rozvíjí v multinacionálních projektech a výslovně uvádí, že hloubkový přesný úder „zvyšuje náklady útoku pro protivníka“. Dánsko do této sítě přidává další uzel, a pro zemi své velikosti jde o kvalitativní skok, protože kombinaci letecké a pozemní úderné vrstvy menší spojenci často nemají.

Pro Česko je to relevantní dvojnásobně. Praha pořizuje stejné stíhačky F-35A, ale veřejně známý český muniční balík podle americké notifikace DSCA obsahuje AIM-120C-8, GBU-53/B, JDAM a AIM-9X, neobsahuje JSM ani JASSM-ER. České ministerstvo obrany zdůrazňuje, že F-35 mají dávat schopnost působit i na území protivníka, směr je tedy kompatibilní. Konkrétní nákup srovnatelné střely pro hloubkový úder ale zatím veřejně potvrzen nebyl. Dánský krok ukazuje, kam se alianční standard posouvá.

Proč by Rusko nemělo zkoušet štěstí

Moderní odstrašení už dávno nestojí jen na protivzdušných deštníkách. Stojí na schopnosti vrátit úder tam, odkud hrozba přichází, na odpalovací rampy, sklady munice, velitelské uzly. Dánsko si právě tuto schopnost pořizuje. V kombinaci s dalšími aliančními vrstvami to znamená, že jakýkoli útok na severní křídlo NATO by nebyl jen politicky, ale i vojensky mimořádně drahý.

Rusko, které svou údajně druhou nejsilnější armádu světa už třetím rokem nedokáže prosadit proti menší Ukrajině využívající inovace a západní podporu, by skutečně bylo bláhové, kdyby chtělo zkusit štěstí proti alianci, která se právě učí střílet dál, přesněji a z více směrů najednou.