Írán je v nejvyšší pohotovosti, Trump naznačuje rozhodnutí. Izraelské F-35 nacvičovaly útok přes Sýrii a Irák

Na podzim 2025 se nad Sýrií a Irákem opakovaně objevovaly izraelské stealth letouny. O půl roku později už česká diplomacie popisovala reálný úder na Írán.

F-35I Adir i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

Mezi 14. a 19. říjnem 2025 podle regionálních zpráv přibližně deset izraelských F-35I Adir opakovaně přelétávalo syrský a irácký vzdušný prostor a provádělo simulované útočné průlety. Šlo o víc než rutinní cvičení. Letouny startovaly z Nevatim Air Base v Negevu, základny, kterou Izrael systematicky připravoval na dálkové operace. Právě tam přistál první americký tanker KC-46 Pegasus, stroj, který podle izraelské armády „významně zvyšuje operační dosah“ pro vzdálená bojiště. Kombinace stealth platformy, tankerové podpory a koridoru přes rozbitou syrskou protivzdušnou obranu vytvořila něco, co už nebyla politická hrozba. Byla to věrohodná vojenská možnost.

Proč právě přes Sýrii a Irák

Trasa dává vojenský smysl. Po pádu Asadova režimu Izrael podle vlastních údajů dosáhl nad Sýrií „totální vzdušné převahy“, tvrdil, že zničil 86 % bývalé syrské protivzdušné obrany, 107 komponentů a 47 radarů. Syrský vzdušný prostor se stal průchodným. V Iráku a části Sýrie zároveň pokračovala americko-koaliční přítomnost v rámci operace Inherent Resolve, což dále snižovalo riziko nepřátelské reakce na přelétávající stroje.

Alternativní jižní oblet přes Saúdskou Arábii a Perský záliv by byl delší a politicky komplikovanější. Severní koridor přes Sýrii a Irák nabízel kratší vzdálenost, nižší odpor a logistickou návaznost na americké síly v regionu. Inspekční zpráva amerického Lead Inspector General k operaci Inherent Resolve za období duben–červen 2025 přitom upozorňovala, že Írán v tomto prostoru zvyšoval dodávky pokročilých raket svým proxy silám. Koridor tedy nebyl jen cvičnou trasou, byl potenciálním bojovým koridorem.

Co říkal Trump a co deklaroval Teherán

Donald Trump 14. dubna 2025 při setkání se salvadorským prezidentem na přímý dotaz potvrdil, že „velmi tvrdá“ reakce vůči Íránu může zahrnovat i úder na jaderná zařízení. Řekl, že Írán musí „rychle opustit cestu k jaderné zbrani“, a další jednání s Teheránem očekával v horizontu dnů. Prakticky šlo o volbu mezi vynucenou dohodou a vojenskou variantou, a Trump dával najevo, že obě možnosti leží na stole.

Íránská strana reagovala deklarací vrcholné bojové připravenosti. Íránská agentura Mehr 9. října 2025 citovala výrok, že ozbrojené síly jsou „na vrcholu připravenosti“ a plně připravené na „rozhodnou odpověď“. Detaily konkrétních přesunů jednotek nebo aktivace stupňů pohotovosti Teherán veřejně nezveřejnil. Mediální zkratka o „nejvyšší pohotovosti“ tedy stojí především na této veřejné deklaraci, ale v kontextu toho, co následovalo, nepůsobí přehnaně.

Z nácviku se stala realita

Říjnové přelety dostaly zpětně úplně jiný rozměr. Dne 28. února 2026 český ministr zahraničí Petr Macinka ve svém prohlášení popsal koordinovanou izraelsko-americkou operaci proti íránským podzemním jaderným a raketovým cílům. Tehdejší cvičné průlety přes Sýrii a Irák tak nevypadají jako prázdná demonstrace síly. Vypadají jako generálka.

Nebylo to poprvé, co Izrael prokázal schopnost zasáhnout íránské území. Už 26. října 2024 při operaci „Days of Repentance“ izraelské letectvo udeřilo na íránské závody na výrobu dronů a raket i na systémy protivzdušné obrany. Analýza britského RUSI ukázala, že Izrael cíleně oslaboval íránskou PVO, tedy přesně tu vrstvu, která by bránila budoucím hlubším úderům. Podzimní nácviky v roce 2025 na tuto logiku přímo navazovaly.

Co to znamená pro Česko

NATO už v dubnu 2025 explicitně spojovalo vývoj v Perském zálivu s bezpečností euroatlantického prostoru. České velvyslanectví v Teheránu v březnu 2026 vydalo varování před cestami do Íránu a vyzvalo české občany k opuštění země. Česko se také připojilo ke společnému prohlášení 14 západních států z července 2025, které varovalo před rostoucím počtem hrozeb ze strany íránských zpravodajských služeb v Evropě, včetně pokusů o únosy a útoky na novináře, disidenty a židovské občany.

Ekonomický dopad je měřitelný. Hormuzským průlivem v roce 2025 procházelo téměř 15 milionů barelů ropy denně, zhruba 34 % světového ropného obchodu. Evropa sice není na hormuzské ropě přímo závislá tak jako Asie, ale cenový šok by se propsal přes světovou cenu. Podle analytického modelu ČNB by mechanický scénář stoprocentního růstu cen energií zvýšil inflaci v Česku o 2,5 až 7 procentních bodů. Pro české domácnosti to znamená jediné: pohonné hmoty zdraží první, zbytek následuje.

Nevatim Air Base leží v poušti Negev, daleko od titulků. Ale právě odtamtud vede linka, která spojuje izraelské stealth letouny, americké tankery, rozbitou syrskou obranu a české ceny u pumpy do jednoho příběhu.

Začne nová fáze války proti Íránu?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lubomír Vávra

Zobrazit další články