Srbsko poprvé ukázalo střelbu z obřího 203mm samohybného minometu TSMB M-25. Stokilový granát proráží i beton

Srbský obranný průmysl předvedl střelbu ze zbraně, která posílá na cíl stokilový granát schopný ničit bunkry a opevněné pozice.

Srbský minomet M25 i Zdroj fotografie: Ministerstva obrany Srbska
                   

Na podzim 2025 se na bělehradském veletrhu Partner 2025 poprvé staticky představil systém, o kterém se v odborných kruzích mluvilo jako o „obléhacím“ minometu nové generace. Krátce poté srbské ministerstvo obrany zveřejnilo i záběry ostré střelby. Datum testu ani kompletní výsledky veřejně nedoplnilo, ale samotné video ukázalo dost na to, aby si TSMB M-25 vysloužil pozornost analytiků od Janes až po balkánská média. Proč právě 203 milimetrů, proč minomet a proč zrovna teď?

Kolos na šesti kolech

TSMB M-25 (zkratka z Teški Samohodni Minobacač) je těžký samohybný minomet ráže 203 mm osazený na kolový podvozek FAP 2026 s pohonem všech šesti kol a obrněnou kabinou. Nejde o vlečenou zbraň, kterou musí tahač dovézt na pozici a obsluha pracně rozložit. Celý systém přijede, vystřelí a odjede. V dělostřeleckém žargonu se tomu říká „vystřel a uteč“ (shoot and scoot), a právě tahle schopnost dramaticky zvyšuje přežitelnost na moderním bojišti, kde protibaterijní radary dokážou lokalizovat palebnou pozici během desítek sekund.

Konstrukčně vychází TSMB M-25 z rodiny houfnice M-65, srbské licence americké M114. Původní M114 byla tažená 155mm houfnice s dostřelem kolem 14,5 km (9 mil) a střelami o hmotnosti zhruba 41 až 45 kilogramů. Srbští konstruktéři vzali tuto osvědčenou linii a posunuli ji do zcela jiné kategorie: větší kalibr, více než dvojnásobná hmotnost projektilu a úplně jiná role na bojišti.

Proč minomet, a ne houfnice

Tady je klíčový rozdíl, který snadno unikne. Když se řekne „203 milimetrů“, většina lidí si vybaví sovětský 2S7 Pion, pásovou obludu s dostřelem kolem 40 kilometrů, nasazovanou v protibaterijním boji na Ukrajině. TSMB M-25 je něco zásadně odlišného.

Srbské ministerstvo obrany podle Janes požadovalo systém s výrazně vyšší ničivostí než u běžných kalibrů, ale se zachováním parabolické trajektorie typické pro minomety. Strmý dopad střely totiž umožňuje zasáhnout cíle za kopci, v údolích nebo v zástavbě, tedy tam, kam plochá trajektorie houfnice nedosáhne. Výsledkem je hybridní koncept na pomezí děla a minometu:

  • Kalibr: 203 mm
  • Hmotnost projektilu: 100 kg
  • Dostřel: 6 až 12,5 km
  • Podvozek: FAP 2026, 6×6, obrněná kabina
  • Munice: vysoce explozivní (HE) a betonoprobíjecí

Pro srovnání: moderní 155mm houfnice M777A2 střílí běžnou municí do 24 km, s raketovým pohonem do 30 km a naváděným Excaliburem až do 40 km. Srbský minomet tedy nemá delší paži. Má těžší pěst.

Stokilový granát betonoprobíjecího typu je určen proti bunkrům, opevněným postavením, krytým palebným bodům a zodolněným objektům. Přesná hloubka průniku do železobetonu zveřejněna nebyla, ale samotná kombinace hmotnosti, kalibru a specializované munice řadí TSMB M-25 do kategorie zbraní, které dokážou prorazit konstrukce, na něž běžné 155mm granáty nestačí. Veřejně zazněla i kompatibilita s přesnějším naváděcím zapalovačem typu PGK, ale konkrétní výrobce ani výsledky zkoušek zatím známy nejsou.

Srbský obranný průmysl roste, a pak se zastaví

TSMB M-25 nevznikl ve vakuu. Bílá kniha obrany Srbska z roku 2023 dokumentuje investice přesahující 193 milionů eur do revitalizace skupiny Odbrambena industrija Srbije mezi lety 2013 a 2023. V roce 2023 odstartoval druhý investiční cyklus za dalších 100 milionů eur. K březnu 2026 mělo v Srbsku licenci na výrobu zbraní a vojenské techniky 63 právnických osob, o dvacet víc než na konci roku 2020. Na samotném Partneru 2025 srbské ministerstvo obrany podepsalo další kontrakty s domácími firmami.

Jenže 23. června 2025 přišel zvrat. Srbsko pozastavilo vývoz zbraní a další exporty nově podléhají souhlasu Národní bezpečnostní rady. TSMB M-25 je tak zatím spíš výkladní skříní schopností než volně exportovatelným produktem. Harmonogram zavedení do výzbroje srbské armády zveřejněn nebyl.

Zajímavý detail: na Partneru 2025 měla poprvé vlastní národní pavilon i Česká republika se sedmi firmami a dalšími třemi společnostmi v samostatné skupině. Praha a Bělehrad sledují stejný regionální obranný trh, byť z odlišných pozic. Česká armáda sama přechází na 62 houfnic CAESAR ráže 155 mm, tedy na přesný, standardizovaný systém kompatibilní s NATO. Srbsko naopak sází na vlastní cestu a specializované řešení, které v aliančním katalogu nemá ekvivalent.

Co to znamená pro region

Otázka, zda TSMB M-25 mění vojenskou rovnováhu na Balkáně, má podle nás střízlivou odpověď: zatím ne. Veřejně doložený stav odpovídá prototypové nebo raně předzaváděcí fázi. Pro skutečný strategický dopad by bylo rozhodující sériové zavedení, průmyslová výroba munice, počet kusů v jednotkách a integrace do moderních palebných sítí. Nic z toho zatím veřejně doloženo není.

Srbské oficiální dokumenty systém rámují jako domácí obrannou kapacitu a stát deklaruje, že své schopnosti rozvíjí pro vlastní ochranu, nikoli jako hrozbu pro sousedy. Vojenská neutralita zůstává oficiální doktrínou.

Přesto je TSMB M-25 signál, který nelze ignorovat. Srbsko ukázalo, že dokáže navrhnout, postavit a odpálit specializovanou těžkou zbraň vlastní konstrukce, kategorii, kterou v Evropě ovládá jen hrstka zemí. Stokilový granát letící strmou trajektorií na betonový bunkr je argument, který nepotřebuje dlouhý dostřel, aby ho bylo slyšet.

Má takový minomet v době dronů na bojišti šanci?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Aleš Kratochvíl

Zobrazit další články