Finsko se připravuje na Rusy, kupuje za miliardy německé protitankové zbraně. Hlavice prorazí i reaktivní pancíř

Dne 28. října 2026 finské ministerstvo obrany potvrdilo, že nahradí zastarávající francouzské protitankové zbraně APILAS novým systémem od německé firmy Dynamit Nobel Defence. Dodávky mají začít v roce 2027. Samotný kontrakt na RGW 110 vychází v přepočtu na zhruba 2,06 miliardy korun bez DPH, ale je součástí mnohem širšího zbrojního programu, do kterého Finsko od vstupu do NATO lije desítky miliard. Jen v prosinci 2022 objednalo řízené protitankové střely SPIKE za 223,6 milionu eur, tedy dalších přibližně 5,4 miliardy korun. A to zdaleka není vše.

Proč právě teď a proč kvůli Rusku

Finsko vstoupilo do NATO 4. dubna 2023, bezprostředně po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu. Jenže členství v Alianci pro Finy neznamená, že se mohou spolehnout na to, že za ně bude bojovat někdo jiný. Finská obranná zpráva z roku 2024 to říká bez obalu: země leží na vnějším okraji NATO a musí být schopna vlastní první reakce ještě předtím, než dorazí spojenecké posily.

NATO samo tuto logiku potvrzuje. V červnu 2026 zřídilo ve Finsku předsunutou skupinu sil (Forward Land Forces Finland) a od září 2024 platí finsko-americká dohoda o obranné spolupráci. Plukovník Ari Mure, který nákup RGW 110 komentoval pro Yle, řekl jednoduše: hlavní bojový tank zůstává hrozbou i nadále. A Finsko chce mít odpověď v rukou každého pěšáka.

Co je RGW 110 a proč prorazí reaktivní pancíř

RGW 110 je jednorázový protitankový systém ráže 110 milimetrů. Výrobce Dynamit Nobel Defence ho staví jako přímého nástupce legendárního Panzerfaustu 3 a určuje ho proti hlavním bojovým tankům, obrněným vozidlům i opevněným pozicím. Obsluhuje ho jediný voják, zbraň nevyžaduje složité zaměřovací zařízení a po výstřelu se odhodí.

Klíčové je ale to, co se skrývá v hlavici. Moderní tanky, včetně ruských T-72B3 nebo T-90M, nesou takzvaný reaktivní pancíř. Jde o bloky, které mezi ocelovými deskami obsahují výbušninu. Při zásahu exploze naruší kumulativní proud střely dřív, než pronikne k hlavnímu pancíři. Starší protitankové zbraně proti takové ochraně selhávají.

Finové proto při výběru trvali na tom, aby systém prošel testem proti cíli s reprezentativní úrovní moderní ochrany. Podle výrobce byla hlavice RGW 110 na základě těchto testů dále upravena, aby požadovaný výkon splnila. Přesné průbojnostní hodnoty finské konfigurace zveřejněny nebyly, ale samotná ráže 110 mm a deklarovaná role proti současným i budoucím tankům řadí RGW 110 do vyšší třídy než běžné lehké systémy.

Pro srovnání:

• M72 EC (Nammo): 3,4 kg, dostřel 350 m, průbojnost do 450 mm homogenního pancíře
• AT4CS ER (Saab): pod 9 kg, dostřel 600 m, průbojnost 460 mm
• APILAS (odcházející systém): 9 kg, dostřel 25–400 m, průbojnost 700 mm, ale konstrukce z roku 1984

RGW 110 je těžší a dražší než lehčí alternativy, ale kupuje se právě kvůli vyšší protitankové rezervě, tedy schopnosti prorazit i to, co lehčí zbraně nezvládnou.

Vícevrstvá obrana, ne zázračná zbraň

Bylo by chybou vidět v RGW 110 samospasitelný prostředek. Finská protitanková obrana funguje ve vrstvách. Na dlouhý dosah slouží řízené střely SPIKE ER2, na střední SPIKE LR2, na krátký SPIKE SR. RGW 110 doplňuje tu nejbližší vrstvu, boj na vzdálenost, kde pěšák vidí tank vlastníma očima.

Logika je prostá a válka na Ukrajině ji potvrdila: i v éře dronů a přesně naváděné munice potřebuje pěchota masově distribuovanou protitankovou zbraň, kterou může použít kdokoli po minimálním výcviku. Německo samo na Ukrajinu poslalo přes 16 900 kusů příbuzného systému RGW 90 a 3 000 nábojů Panzerfaust 3, jak dokládá oficiální seznam německé vojenské pomoci. Příbuzné systémy tedy nejsou teoretickým konceptem, procházejí reálným nasazením.

Co to znamená pro Česko a pro Evropu

Česká armáda drží vlastní protitankovou vrstvu: Carl Gustav M3, RPG-7, jednorázové RPG-75 s průbojností 300 milimetrů a na vozidlech Pandur II řízené střely SPIKE. Koncepce výstavby armády do roku 2035 počítá s přípravou na konflikt vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem. Zda se v Praze uvažuje o přímém ekvivalentu RGW 110, z veřejných zdrojů nevyplývá, ale směr je stejný jako ve Finsku: Evropa se vrací k logice dlouhé pozemní války.

Výrobce Dynamit Nobel Defence mezitím rozšiřuje výrobní kapacity v německém Burbachu. Nová hala na výrobu trubek zbraní má být hotová v létě 2027, přesně v období, kdy mají začít finské dodávky. Poptávka po ramenních protitankových systémech v Evropě zjevně roste rychleji, než stíhá průmysl.

Každý RGW 110 v rukou finského vojáka prodražuje případnému útočníkovi pokus o průlom. Nezastaví válku sám. Ale v kombinaci s řízenými střelami, aliančním rámcem a 900 000 vycvičených záložníků dělá z Finska jednoho z nejnepříjemnějších protivníků, jaké si lze na mapě Evropy představit.