Bělorusko zásadně posiluje zbrojní průmysl. Začalo opravovat ruské Jaky-130 a chystá se montovat Su-25

Na konci října 2026 oznámil běloruský Státní úřad pro vojenský průmysl (Goskomvoenprom), že 558. letecký opravárenský závod v Baranaviči zahájil takzvané kontrolně-obnovovací práce na první sérii letounů Jak-130. Závod přitom tento typ nikdy předtím neobsluhoval. Současně se v jeho halách rozjíždí výroba komponentů pro bitevníky Su-25, a běloruská strana otevřeně mluví o tom, že cílem je jednou celý letoun smontovat. Pro Rusko, které už třetím rokem vede válku na Ukrajině a jehož vlastní opravárenské kapacity jsou pod obrovským tlakem, je to vítaná posila. Pro NATO je to další důvod sledovat, co se děje na východním křídle.

Od oprav k montáži: tři vrstvy posunu

Baranavičský závod není žádný nováček. Desetiletí se specializoval na opravy a modernizace sovětských a ruských typů: Su-25, Su-27, Su-30, MiG-29 a vrtulníků řady Mi-8, Mi-17, Mi-24 a Mi-35. Jenže to, co se děje od roku 2026, má jinou kvalitu.

První vrstva je samotný Jak-130. Jde o pokročilý cvičně-bojový letoun, který Bělorusko provozuje od roku 2015, převzalo celkem 12 kusů, po havárii u Baranaviče v květnu 2021 jich zbývá jedenáct. Závod 558 na tomto typu dosud nepracoval. Nyní zahájil ustavovací sérii oprav ve spolupráci přímo s ruským výrobcem, firmou Jakovlev, a jejími subdodavateli. Státní oznámení neupřesňuje, zda jde o běloruské, nebo ruské stroje; běloruská flotila je sice pravděpodobnějším kandidátem, ale vyloučit nelze ani to, že Moskva posílá své kusy do Baranaviče kvůli přetíženým domácím kapacitám.

Druhá vrstva je výroba dílů. Podle Goskomvoenpromu má závod ke září 2026 uzavřeno nejméně 70 kontraktů s 18 podniky na výrobu komponentů a sestav pro více než deset typů letadel a vrtulníků, včetně Su-25. Nové výrobní plochy přesahují 20 000 metrů čtverečních.

Třetí vrstva je ta nejambicióznější. Už v dubnu 2023 tehdejší běloruský velvyslanec v Rusku Dmitrij Krutoj na Interfaxu řekl, že cílem je finální montáž Su-25 v Bělorusku, přičemž Rusko předává potřebnou dokumentaci. Alexandr Lukašenko o měsíc dříve prohlásil, že Bělorusko je připraveno tyto bitevníky vyrábět. Kolik z celkové hodnoty letounu by skutečně vznikalo v Baranaviči a kolik klíčových celků by zůstalo ruských, zatím nikdo veřejně neupřesnil.

Proč zrovna Su-25, a proč to není symbolika

Su-25 je pancéřovaný útočný letoun určený k přímé podpoře pozemních sil. V ruském letectvu plní roli pracovního koně: létá nízko, zasahuje pozemní cíle a díky své odolnosti přežívá zásahy, které by jiný stroj nepřečkal. Rusko ho intenzivně nasazuje na Ukrajině a opotřebení flotily je značné.

Pokud by Bělorusko skutečně dosáhlo schopnosti finální montáže, nešlo by o symbolický akt suverenity malého státu. Šlo by o rozšíření výrobního a servisního zázemí pro stroj, který Moskva akutně potřebuje. Každý další opravený nebo smontovaný Su-25 může teoreticky skončit nad ukrajinskou frontovou linií.

U Jak-130 je situace odlišná. V běloruské flotile slouží především k výcviku pilotů a jako lehký bojový typ pro úlohy nižší intenzity. Není to náhrada za specializovaný bitevník ani za stíhačky Su-30SM nebo MiG-29. Jeho hodnota spočívá v levnějším provozu a výcvikové flexibilitě. Že se ale závod 558 naučil pracovat i s tímto modernějším typem, ukazuje směr: rozšiřování kompetencí, ne jen údržba stárnoucí techniky.

Součást většího plánu: integrace do roku 2035

Baranavičský závod není osamocený případ. Bělorusko a Rusko jednají o rozšíření společného programu spolupráce v leteckém průmyslu s horizontem minimálně do roku 2035. Vedle závodu 558 jsou do něj zapojeny i další běloruské podniky, závod 407 a oršanský letecký závod.

Celkový rámec je ještě výmluvnější. Podle tvrzení ukrajinské zahraniční rozvědky z ledna 2026 se více než 80 procent běloruských podniků podílí na plnění ruského státního obranného programu. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) popisují ruskou snahu systematicky podřídit si běloruskou obrannou základnu, vojensky, politicky i průmyslově. Generální tajemník NATO Mark Rutte v červenci 2026 výslovně řekl, že roli Běloruska nelze podceňovat a že dění v Minsku je silně inspirováno Putinem.

Bělorusko se tedy neposouvá k plnohodnotnému samostatnému leteckému průmyslu. Posouvá se k roli rozšířeného výrobního a servisního uzlu pro ruské potřeby. Je to rozdíl, který stojí za to pojmenovat.

Sankce platí, ale nezastavují

Západ na propojení běloruského a ruského zbrojního průmyslu reaguje už roky. Závod 558 i běloruský Goskomvoenprom figurují na sankčních seznamech EU, USA i Velké Británie. Američtí úředníci zařadili závod na Entity List a na seznam OFAC SDN, britský sankční režim ho popisuje jako podnik poskytující servis vojenským letounům s vazbou na ruskou invazi. Sankcionovaný je i Jakovlev, tedy ruský partner, se kterým 558. závod na opravách Jaků-130 přímo spolupracuje.

V dubnu 2026 přidala vlastní sankce i Ukrajina, konkrétně proti běloruským podnikům podporujícím ruský vojenský průmysl. Česká republika udržuje omezení vízových služeb pro občany Ruska a Běloruska a na úrovni EU podporuje sankční balíčky mířené na ruský vojensko-průmyslový komplex.

Přesto se spolupráce prohlubuje. Sankce zvyšují náklady a komplikují přístup k západním technologiím, ale nezastavují přesun kompetencí a dokumentace mezi Moskvou a Minskem. Dokud bude Lukašenkův režim existenčně závislý na Kremlu, bude mu otevírat své tovární haly.

Co to znamená pro východní křídlo NATO

Pro Polsko, Litvu a Lotyšsko, státy přímo sousedící s Běloruskem, představuje upevňování průmyslového zázemí pro ruské letectvo u jejich hranic další vrstvu tlaku. Vedle vojenské přítomnosti, hybridních operací a migrační zbraně teď přibývá i servisní a potenciálně montážní kapacita pro bojové letouny. Polsko drží mimořádná opatření na běloruské hranici a NATO systematicky zesiluje východní křídlo programem Eastern Sentry a devíti mnohonárodními bojovými uskupeními.

Pro Českou republiku je to nepřímá, ale aliančně relevantní změna. Bezpečnost Polska je bezpečností celé východní linie NATO, a tím i naší.

V baranavičských halách se nerodí nová letecká supervelmoc. Rodí se tam ale další kousek skládanky, ve které Rusko hledá kapacity pro dlouhou válku, a Bělorusko mu je ochotně nabízí.