„Ukrajině stačí 10 % amerických zásob střel pro Patriot,“ spočítal Zelenskyj. Ani jedna ruská balistická raketa by neprošla

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN zveřejněném 13. srpna 2026 řekl, že Ukrajina má v tuto chvíli k dispozici zhruba jedno procento amerických zásob interceptorů pro systém Patriot. Letos disponuje 2,5krát menším počtem střel než v roce 2025, a Rusko přitom vypouští zhruba dvojnásobek balistických raket měsíčně. Dva týdny předtím, v rozhovoru pro Axios, požadavek konkretizoval: 300 interceptorů do začátku zimy jako „zimní balíček“. Pokud těchto 300 kusů odpovídá jeho pěti procentům, pracuje Zelenskyj s představou americké zásoby kolem šesti tisíc střel. Skutečný stav amerických skladů ale veřejný není, a právě v tom vězí jádro celého sporu.

Proč právě Patriot a proč nestačí nic jiného

Ukrajina provozuje několik západních systémů protivzdušné obrany, ale proti balistickým raketám má reálně k dispozici jen dvě platformy: americký Patriot a italsko-francouzský SAMP/T. Norský NASAMS (střely AIM-120 AMRAAM, dostřel kolem 40 km) je vysoce účinný proti střelám s plochou dráhou letu a dronům. Německý IRIS-T SLM (dosah do 40 km, výška zásahu do 20 km) plní podobnou roli. Analytici z britského think-tanku RUSI to v srpnu 2026 shrnuli jednoznačně: NASAMS a IRIS-T řeší řízené střely s plochou dráhou letu, zatímco Patriot a SAMP/T zajišťují jedinou efektivní obranu proti ruským balistickým raketám.

Klíčovou municí jsou střely PAC-3 a jejich vylepšená verze PAC-3 MSE. Obě pracují na principu přímého kinetického zásahu bez tříštivé hlavice. Verze MSE přidává dvoupulsní raketový motor, větší řídicí plochy a vyšší dosah i dostup. Na jednom odpalovacím stanovišti se vejde až 12 těchto střel. Starší varianta PAC-2 GEM používá tříštivou hlavici a je určena primárně proti letadlům a střelám s plochou dráhou letu, proti balistickým cílům je výrazně méně účinná. Podle zprávy americké Kongresové výzkumné služby (CRS) jsou právě PAC-3 a PAC-3 MSE menší střely navržené specificky pro ničení balistických raket.

Pro srovnání: ruský ekvivalent, systém S-400 Triumf, používá proti balistickým cílům střelu 48N6E3 s dostřelem kolem 250 km. Patriot s PAC-3 MSE operuje na kratším dosahu, ale s vyšší přesností zásahu díky kinetickému principu. Oba systémy patří do nejvyšší ligy pozemní protivzdušné obrany, a oba jsou extrémně drahé.

Proč Washington váhá

Dne 28. července 2026 se Zelenskyj sešel s Donaldem Trumpem v Oválné pracovně. Podle Zelenského Trump odpověděl, že dodávka je obtížná, protože Amerika potřebuje interceptory pro vlastní válku s Íránem. O tři dny později Trump pro Reuters řekl, že USA výrobu Patriotů na Ukrajině neschválily a že jde o „příliš citlivou technologii“, se kterou je třeba být „velmi opatrný“.

Trumpův argument o vlastních potřebách není jen rétorika. Americká armáda sama v dubnu 2025 zvýšila akviziční cíl PAC-3 MSE z 3 376 na 13 773 kusů, tedy více než čtyřnásobně. V dubnu 2026 přidělila další miliardový kontrakt na urychlení výroby. Think-tank CSIS odhaduje, že návrat amerických zásob Patriotů na předválečnou úroveň je otázka několika let, ne měsíců. Ukrajina přitom během více než čtyř let války obdržela přes 600 interceptorů Patriot, a spotřebovala je.

Expertní doktrína, jak ji popsal raketový odborník Fabian Hoffmann pro Reuters, počítá ideálně se třemi interceptory na jednu balistickou raketu, minimálně se dvěma. Při ruském tempu kolem sta balistických raket měsíčně (odhad poradce Serhije Beskrestnova) to znamená spotřebu dvou až tří set střel měsíčně jen na balistiku. Jedna velká salva čítá podle Zelenského 30 až 40 balistických raket a Moskva jich v červenci 2026 podnikala tři až pět měsíčně. Kyjev byl v průměru pod útokem jednou za tři dny.

Co znamená „ani jedna neprošla“

Zelenského tvrzení, že deset procent amerických zásob by stačilo k zastavení všech ruských balistických raket, není podloženo žádnou veřejně dostupnou studií. Nejde o technický výpočet, ale o operační cíl; zkratku pro uzavření konkrétní mezery nad prioritními městy a kritickou infrastrukturou.

Věrohodné je to jako ambice pro prioritně bráněné směry: pokud má Ukrajina dostatek baterií Patriot a dostatek střel, dokáže nad Kyjevem, Charkovem nebo energetickými uzly vytvořit hustou obrannou clonu. Méně věrohodné je to jako univerzální garance pro celé území. Chybí veřejné vstupy: přesný počet ukrajinských odpalovacích zařízení, rozložení baterií, pravidla střelby i skutečný americký sklad. Zelenskyj to ale ani netvrdí doslova, mluví o zničení „všech ruských balistických raket“, čímž míní ty, které míří na chráněné cíle, ne o neprostupném deštníku nad celou Ukrajinou.

Podle nás jde o promyšlený diplomatický tlak, ne o improvizovanou zoufalost. Zelenskyj stejnou linku rozvinul současně přes CNN i Axios, nabízel, že Ukrajina za střely zaplatí, a spojoval žádost s technologickou spoluprací a licencemi. Procentuální rámec je komunikačně silnější než absolutní číslo: pět nebo deset procent zní jako zvládnutelný podíl, ne jako bezedná žádost.

Kde Ukrajina střely shání a co hrozí bez nich

Alternativou k přímé americké dodávce je mechanismus PURL, podle ukrajinské vlády jím přichází kolem 95 % interceptorů Patriot pro Ukrajinu. Největšími přispěvateli jsou Norsko, Nizozemsko, Německo, Kanada a Švédsko. Německo navíc tlačí program JUMPSTART a na konci října 2026 AP potvrdila schválení koupě 500 interceptorů Patriot financovaných Kanadou, Německem a Norskem. Krátkodobě tedy existují nákupy přes třetí země a převody ze spojeneckých zásob. Dlouhodobě ale neexistuje rychlá náhrada americké průmyslové základny.

Česko se na dodávkách protivzdušné obrany podílí, ale ne v podobě Patriotů. Otevřené zdroje připisují české straně dodání dvou baterií systému 2K12 Kub, šesti kompletů Strela-10M a projektů MR-2 Viktor. Česká muniční iniciativa se týká především dělostřelecké munice.

Co se stane, pokud střely nedorazí v dostatečném množství, ukázala už uplynulá zima 2025/2026. Zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) popsala útoky na energetiku a centrální vytápění, nouzové výpadky proudu pro miliony civilistů, týdny bez topení a teplé vody v mrazech pod −20 °C, narušení zdravotnictví i školství. Právě tomu se Zelenskyj snaží předejít, když žádá 300 interceptorů „do zimy“, tentokrát té nadcházející, 2026/2027.

Český kontext: energie a uprchlíci

Přímý plynový šok pro Česko je proti roku 2022 slabší, konec tranzitu přes Ukrajinu byl z velké části započten do cen. Nepřímý dopad ale zůstává. Evropská komise ve své jarní prognóze 2026 připomíná, že plyn stále často určuje velkoobchodní cenu elektřiny a ve východní Evropě byly ceny výrazně vyšší než na západě. Další masivní útoky na ukrajinskou infrastrukturu by volatilitu na trzích s LNG a TTF znovu zvýšily.

Na migrační straně je vazba přímočařejší. Česko k 31. březnu 2026 evidovalo 379 818 aktivních dočasných ochran, v přepočtu na obyvatele patří mezi nejzatíženější země v Evropě. Nová vlna vysídlení způsobená zimními útoky by dopadala na systém, který už pracuje na hranici kapacity.

Zelenského požadavek na deset procent amerických zásob není jen číslo pro washingtonská jednání. Je to zkratka pro konkrétní mezeru, kterou Ukrajina sama veřejně přiznala, a kterou zatím nikdo jiný než americký průmysl nedokáže zaplnit.