Řecko převzalo druhou francouzskou fregatu s vylepšenou výzbrojí. Má víc než originál a do roku 2029 ještě posílí

V přístavu Naval Group v Lorientu řecký ministr obrany Nikos Dendias sledoval, jak na trupu druhé fregaty třídy FDI HN stoupá řecká vlajka. HS Nearchos (F602) se tím oficiálně stala součástí řeckého námořnictva, deset měsíců po první lodi třídy, HS Kimon. Jenže Nearchos není pouhá kopie. Už při převzetí nese výrazně silnější protivzdušnou a sebeobrannou výzbroj, než jakou měl francouzský základ i Kimon v okamžiku svého předání. A smluvní dokumenty zveřejněné řeckým parlamentem ukazují, že to zdaleka není konečný stav.

Co přesně znamená „víc než originál“

Základní konfigurace fregaty FDI, takzvaný Standard 1, počítá se dvěma osmibuňkovými moduly vertikálního odpalovacího systému Sylver A50. To dává kapacitu 16 střel ASTER pro protivzdušnou obranu. Právě v této konfiguraci byla v prosinci 2025 předána první řecká loď HS Kimon.

Nearchos přichází rovnou ve Standard 2. Rozdíl je měřitelný:

• Sylver A50: ze 2×8 na 4×8 modulů, kapacita vzrostla z 16 na 32 střel ASTER
• RAM: přibyl 21článkový systém blízké protivzdušné obrany, který na Standard 1 chybí úplně
• SYLENA Mk1: čtyři odpalovače klamných cílů pro aktivní sebeochranu lodi

Nejde o jinou třídu fregaty. Trup, pohon, radar Sea Fire, sonar i bojový řídicí systém SETIS zůstávají stejné. Řecko si ale na stejné platformě objednalo hustší vrstvenou obranu a dostalo ji. Prakticky to znamená, že Nearchos dokáže současně čelit většímu počtu vzdušných hrozeb a má víc šancí přežít i v případě, že některá střela pronikne vnější obrannou vrstvou.

Proč Řecko chce víc než Francie

Odpověď má jméno i zeměpisné souřadnice. Dendias to na Economist Roundtable v létě 2026 řekl otevřeně: hlavní bezpečnostní obava Řecka se jmenuje Turecko. Východní Středomoří a Egejské moře jsou prostor, kde se řecké a turecké nároky střetávají nad kontinentálním šelfem, nad letovými zónami i nad otázkou ostrovní suverenity.

Francie svou verzi FDI navrhovala pro oceánské mise a expedice, odtud skromnější protivzdušná výzbroj. Řecko potřebuje loď, která obstojí v hustém operačním prostředí blízko vlastního pobřeží, kde může čelit salvám protilodních střel. Proto dvojnásobek buněk ASTER, proto RAM jako poslední záchranná síť.

Volba francouzské platformy přitom nebyla automatická. Tehdejší ministr obrany Panagiotopoulos potvrdil, že Atény porovnávaly více nabídek a rozhodly se podle potřeb námořnictva, ceny a harmonogramu. Strategická obranná dohoda s Francií z roku 2021, kterou premiér Mitsotakis zarámoval jako evropsko-bezpečnostní projekt, ale výběr jednoznačně usnadnila.

Cesta ke Standard 2++ a dál

Převzetí ve Standard 2 je pro Nearchos teprve začátek. Novela kontraktu z roku 2025 rozepisuje další etapové upgrady po jednotlivých lodích:

Co přesně Standard 2++ přinese, smluvní dokumenty veřejně nerozepisují. Podle serveru Naval News jde o hlubší integraci bojového systému SETIS, pokročilejší senzorové funkce, plné zapojení bezpilotních prostředků a rozšířené zbraňové režimy. Nejde tedy jen o „víc raket“, ale o kvalitativní skok v tom, jak loď zpracovává a využívá informace v boji.

A Dendias 30. října 2026 posunul laťku ještě výš. Při ceremoniálu v Lorientu mluvil o cíli Standard 2+++ pro všechny čtyři fregaty do roku 2030. Technický obsah tohoto stupně zatím veřejně popsán není, ale politický signál je jasný: Řecko chce z FDI HN vytěžit maximum, co platforma unese.

Čtyři fregaty, deset moderních lodí

Nearchos je druhá ze čtyř objednaných fregat. Třetí loď, HS Formion, má podle Dendiase následovat ještě před koncem roku 2026. Čtvrtá, Themistocles, v roce 2028. Tempo je na evropské poměry mimořádné.

Ale řecký plán je širší. Dendias v červenci 2026 představil vizi „nového námořnictva“ postaveného na třech pilířích: 4 fregaty FDI HN, 4 fregaty třídy Bergamini/FREMM a 4 modernizované fregaty MEKO. Dohromady 10 moderních nebo modernizovaných fregat do konce dekády, s možností dalších dvou.

Ve své velikostní třídě přitom FDI HN Standard 2 patří mezi nejtvrději vyzbrojené středomořské fregaty. Turecká třída I je menší platforma (113 metrů, 3 000 tun oproti 122 metrům a 4 500 tunám FDI HN) a veřejně dostupné brožury nerozepisují přesný počet odpalovacích buněk, takže přímé srovnání naráží na limity. Italská FREMM je naopak výrazně větší (144 metrů, přes 6 000 tun), ale řecká konfigurace sází na mimořádně silnou protivzdušnou vrstvu na kompaktním trupu.

FDI jako evropská třída

Řecký program přestal být ojedinělým exportním úspěchem Naval Group. V srpnu 2026 podepsalo Švédsko kontrakt na čtyři fregaty stejné rodiny FDI pro svou třídu Luleå, s první dodávkou v roce 2030. Švédská vláda volbu zdůvodnila tím, že šlo o už vyvinutý a sériově vyráběný design, tedy rychlost a spolehlivost dodání. FDI tak dnes staví nebo objednávají tři evropská námořnictva: francouzské, řecké a švédské.

Pro Řecko to má praktický dopad. Větší výrobní série znamená nižší náklady na údržbu, snazší logistiku náhradních dílů a přirozenou interoperabilitu s dalšími aliančními loděmi. A pro jihovýchodní křídlo NATO to znamená, že Atény přebírají stále větší díl bezpečnostní zátěže ve východním Středomoří, s loděmi, které na to mají výzbroj.

Nearchos kotví v Lorientu jako důkaz, že Řecko nemíní čekat. Třetí fregata je na cestě, čtvrtá ve stavbě a celá třída má do roku 2030 dosáhnout konfigurace, o které se teprve spekuluje. Ve východním Středomoří se tichá rovnováha sil posouvá.