Severní Korea za pouhé tři dny otestovala kazetové hlavice pro dva různé typy nosičů. Menší z nich má podle Pchjongjangu pokrýt smrtícími submunicemi plochu pěti až šesti hektarů.
Dne 2. listopadu 2026 severokorejský Ústav pro bojové hlavice oznámil, že dokončil zkoušku kazetové hlavice určené pro strategickou řízenou střelu, tedy pro nízko letící manévrující nosič, který se protivzdušné obraně vyhýbá jinak než balistická raketa. Součástí testu bylo i ověření takzvaného vertikálního úderu: střela v závěrečné fázi letu prudce klesá shora na cíl, čímž maximalizuje energii dopadu a rozptyl submunice do zákopu, revetmentu i členitého terénu. Pro pěchotu v otevřeném prostoru, na shromaždišti nebo při přesunu to znamená jediné: místo jednoho výbuchu přijde „sprcha“ desítek menších náloží na ploše několika hektarů. A proti tomu se jednotlivý voják chrání jen velmi těžko.
Dva testy, dva nosiče, jedna logika
Chronologie posledních říjnových a listopadových dnů ukazuje, že nejde o izolovaný experiment. 31. října Severní Korea oznámila test kazetové hlavice pro taktickou balistickou střelu, větší nosič, větší hlavice, deklarované pokrytí 12 až 13 hektarů. O dva dny později přišla menší varianta pro strategickou řízenou střelu s pokrytím 5 až 6 hektarů. Poměr dává smysl: řízená střela obchoduje velikost hlavice za delší dolet a schopnost manévrovat pod radarem.
Obě čísla pocházejí výhradně ze severokorejských zdrojů přenesených agenturou KCNA a nezávislé ověření neexistuje. I kdyby byla nadsazená, samotný fakt, že Pchjongjang systematicky testuje kazetové hlavice na různých nosičích, je znepokojivý. Šéf severokorejské Raketové správy navíc deklaroval plán vybavit jednotky do konce roku 2026 schopností vybírat ze čtyř kategorií kazetových hlavic podle typu mise a cíle. Konkrétní kategorie veřejně nepopsal, ale letošní testovací řada naznačuje, že jde o víc než propagandistické gesto.
Proč je kazetová hlavice noční můrou pěchoty
Klasická bojová hlavice vybuchne v jednom bodě. Kazetová se nad cílem otevře a rozptýlí desítky až stovky menších submunicí, které pokryjí širokou plochu. Jak uvádí Mezinárodní výbor Červeného kříže, účinek zasáhne „několik tisíc metrů čtverečních“ a je zvlášť devastující proti plošným cílům: pěchotě, dělostřeleckým postavením, kolonám vozidel, letištním plochám nebo přístavní infrastruktuře.
Pro jednotlivého vojáka to znamená, že se nemůže schovat za jedním náspem a doufat, že exploze mine jeho pozici. Submunice dopadají v celém pásmu a i ty, které nevybuchnou, se stávají de facto minami, sekundární hrozbou, která přetrvává měsíce i roky. Kombinace s vertikálním úderem, kdy střela přichází strmě shora, navíc zlepšuje rozptyl do členitého terénu, zákopů a krytých pozic, kam by plošný účinek z bočního průletu dopadal hůř.
Rok 2026 přitom ukazuje jasnou vývojovou linii:
- 8. dubna – Hwasong-11Ka s kazetovou hlavicí, deklarované pokrytí 6,5–7 ha
- 19. dubna – Hwasong-11Ra s kazetovou a fragmentačně-minovou hlavicí
- 31. října – standardní kazetová hlavice pro taktickou balistickou střelu, 12–13 ha
- 2. listopadu – kazetová hlavice pro strategickou řízenou střelu, 5–6 ha
Nejde o první laboratorní pokus. Jde o program.
Ruská stopa a reálné riziko transferu
Přímý důkaz, že právě tato nově testovaná kazetová hlavice už putuje do Ruska, veřejně dostupný není. Kanál pro transfer severokorejských zbraní ale prokazatelně existuje a funguje. Podle odhadu jihokorejské vojenské rozvědky z března 2026 odešlo z KLDR do Ruska přibližně 33 000 kontejnerů vojenských dodávek: munice, zbraně, krátkodosahové balistické střely. Zpráva Multilateral Sanctions Monitoring Team konstatuje, že tato nezákonná spolupráce už přispěla k ruským raketovým útokům na ukrajinská města.
Americká zpravodajská komunita v březnovém hodnocení hrozeb dodala, že podpora Ruska ve válce proti Ukrajině paradoxně zvýšila schopnosti samotné KLDR; severokorejské síly získaly zkušenost s válkou 21. století i moderní vybavení. Válka na Ukrajině tak není prokazatelným spouštěčem listopadového testu, ale je velmi pravděpodobným akcelerátorem celého severokorejského programu kazetových hlavic.
NATO ve své politice integrované protivzdušné a protiraketové obrany výslovně uvádí, že podpora ruské obranné základny ze strany KLDR zvyšuje hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost. Pokud by se podobná kazetová technika dostala do ruského arzenálu, první reálné riziko by nesly ukrajinské jednotky a všichni vojáci působící na tamním bojišti.
Zakázané, ale ne pro všechny
Úmluva o kazetové munici zakazuje pro své smluvní strany použití, výrobu, skladování i transfer kazetových zbraní. K srpnu 2026 ji ratifikovalo 112 států včetně České republiky, která úmluvu podepsala v prosinci 2008 a implementovala zákonem č. 213/2011. Severní Korea mezi signatáři není. Stejně jako Rusko, Čína nebo Spojené státy.
Srovnání s těmito zeměmi je přitom relevantní. Ruské systémy Iskander-M už kazetové hlavice operačně používají. Čínský státní podnik CASIC vyrábí rakety SY300 a SY400 se submuničními hlavicemi. Severní Korea se tímto směrem technicky přibližuje, byť zatím bez veřejně doložené bojové historie. Jihokorejská armáda na severokorejské tvrzení reagovala sebevědomě; podle agentury Yonhap prohlásila, že její přesné úderné schopnosti „překonávají severokorejskou technologii o dvacet let“. To je možné. Ale kazetová hlavice na nízko letící manévrující střele není zbraň, která potřebuje být technologicky sofistikovaná. Potřebuje jen doletět a otevřít se nad správným čtvercem terénu.
Sankční tlak na Pchjongjang mezitím běží, ale spíše jako průběžné utahování šroubů než jako reakce na konkrétní test. Rada EU 12. října 2026 rozšířila sankční seznam o další osoby a entity spojené s raketovým programem a vazbami na Rusko. Americké ministerstvo financí 28. října sankcionovalo sítě financující severokorejské programy zbraní hromadného ničení. Listopadové testy zatím nový režim nevytvořily, ale přidávají další argumenty pro tvrdší vymáhání toho stávajícího.
Hlavní obrana proti kazetové střele spočívá v sestřelení nosiče dřív, než se hlavice otevře. Jakmile se submunice rozptýlí, zbývá už jen rozptyl jednotek, krytí a následné pyrotechnické čištění. Proti samotnému roji padajících náloží spolehlivá ochrana pro každého pěšáka neexistuje. A právě proto je severokorejský program tak znepokojivý: ne proto, že by šlo o technologický zázrak, ale proto, že jde o brutálně účinný nástroj proti lidem v poli.