Takový rekord drony ještě nepředvedly. Ukrajinci zasáhli za jediný den 751 ruských vojáků, 269 jich zabily

Číslo 751 neznamená jednu spektakulární akci. Je to součet celodenní koordinované práce desítek jednotek rozmístěných na nejtvrdších úsecích fronty, od Dobropillji po Huljajpole. Z 751 zasažených vojáků jich ukrajinská strana vede 269 jako zabité, zbývajících 482 jako bojově vyřazené, pravděpodobně raněné či jinak neschopné dalšího boje. Poměr zabitých k celkovému počtu zasažených tak činí necelých 36 procent. A vedle personálních zásahů hlášení za tentýž den uvádí 2 504 zasažených cílů celkem: 176 kusů techniky, 80 startovacích pozic ruských dronů, 24 skladů a 711 úkrytů a blindáží.

Tři rekordy za dvanáct dnů

Tempo, jakým se rekordy posouvají, vypovídá víc než samotné číslo. 24. října hlásil velitel USF Robert Brovdi s přezdívkou Madyar rekordních 701 zasažených vojáků. O osm dnů později, 1. listopadu, to bylo 708. A za další čtyři dny 751. Nárůst o sedm, pak o 43; křivka se nejen neláme, ale zrychluje.

Říjnová bilance USF už sama o sobě vypadala jako z jiné éry války: 16 796 zasažených ruských vojáků a 64 807 cílů za měsíc. Průměrně jeden zasažený cíl každých 41 sekund. Listopad na to navázal tempem 685 zasažených vojáků denně jen za prvních pět dnů, a rekordní pátý den průměr výrazně přetáhl.

Proč právě tam a právě teď

Rekord nevznikl náhodou. Rodí se tam, kde Rusko nejintenzivněji tlačí pěchotu do úzkých koridorů. Už začátkem října Brovdi hlásil prudký růst ruských ztrát na ose Dobropillja–Pokrovsk. U Huljajpole 7. sbor Desantně-úderných sil popisuje ruské pokusy o lokální průlomy: infiltrační skupiny o jednom až pěti vojácích, motorky, obrněná technika, doplňování stavů cizinci z Afriky a Asie. Pluk Azov u Dobropillji zároveň uvádí, že ruské útočné skupiny jsou ničeny ještě na přístupech k městu.

Právě tato místa se proměnila v dronovou mlýnici. Směs FPV dronů, těžkých bomberů, průzkumných platforem a nově i optovláknových bezpilotníků (řízených přes fyzický kabel, a tudíž odolných proti rušení) vytváří vrstvu, kterou pěchota bez masivní protidronové ochrany neprojde. Systém DELTA zkrátil cyklus od detekce cíle k úderu z hodin na minuty. Průzkumný dron identifikuje, data putují do velení, úderný dron zasahuje, a celý řetězec se opakuje stovkykrát denně.

Drony jako hlavní vrstva, ne jako zázračná zbraň

Prezident Zelenskyj v lednu 2026 řekl, že více než 80 procent nepřátelských cílů dnes ničí drony. Podle Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny tvoří FPV drony příčinu zhruba 60 procent ruských ztrát a roční výrobní kapacita přesahuje 8 milionů kusů. Za necelých pět měsíců roku 2026 dostaly ukrajinské jednotky 485 tisíc dronů a souvisejícího vybavení, přičemž 95 procent z nich je domácí výroby.

Přesto by bylo chybou číst rekord jako důkaz, že drony samy válku rozhodnou. Studie ISW shrnující i zjištění britského RUSI upozorňuje, že obě strany na bezpilotníky spoléhají i proto, že nemají dost přesné dělostřelecké munice a masovanou palbu je stále těžší udržet při současné protibaterijní hrozbě. Drony dělostřelectvo nenahrazují, spíš vyplňují mezeru, kterou zanechal jeho nedostatek. Reuters v květnu 2026 popsal, jak ukrajinské střední dronové údery narušují ruskou logistiku a nutí Moskvu roztahovat protivzdušnou obranu do hloubky desítek kilometrů za frontou, ale samy o sobě průběh války podle analytiků neobrátí.

Kolik Rusko ztrácí a kolik doplňuje

Jeden rekordní den frontu nezlomí. Ale pokud se podobné tempo drží týdny, matematika začíná pracovat proti Moskvě. CSIS odhaduje ruské měsíční ztráty pro rok 2026 na více než 30 tisíc vojáků, zatímco nábor se pohybuje kolem 27 tisíc nových rekrutů měsíčně. Deficit tří tisíc lidí za měsíc se kumuluje. Krátkodobě Rusko reaguje rotacemi, verbováním cizinců a změnou taktiky, menšími infiltračními skupinami místo masových útoků. Dlouhodobě ale každý den jako 5. listopad ten deficit prohlubuje.

A je třeba dodat: čísla USF jsou interně verifikovaná v systému DELTA a korigovaná dorozvědkou do 24 hodin, jak uvádí dashboard Pidrachujka. Veřejně nezávisle auditovatelná nejsou. Jde o ukrajinská válečná hlášení, ne o neutrální audit. Trend je nicméně konzistentní, a konzistentní trend je těžší zfalšovat než jednorázové číslo.

Český rozměr

Česko je členem mezinárodní Drone Coalition a v srpnu 2025 s Ukrajinou jednalo o dronových programech i společných projektech obranného průmyslu. Česká muniční iniciativa, přes kterou bylo do léta 2025 dodáno již milion kusů velkorážové munice, přitom dronový boom neoslabuje, naopak. Drony zvyšují tlak na to, aby fungovala i klasická palebná vrstva. Jedno bez druhého nefunguje.

5. listopad 2026 nebyl dnem, kdy drony zlomily válku. Byl dnem, kdy se ukázalo, že ukrajinská dronová vrstva dokáže za 24 hodin vyřadit z boje více ruských vojáků, než kolik jich Moskva stihne za stejnou dobu nahradit. A to je číslo, ze kterého se v Kremlu špatně spí.