Su-57 má být nejrychlejší stíhačka 5. generace. Nový motor AL-51F1 má překonat Mach 2 bez přídavného spalování

Představte si stíhačku, která letí rychleji než dvojnásobek rychlosti zvuku, aniž by zapínala přídavné spalování. Přesně to je slib, který provází nový motor označovaný jako AL-51F1, respektive „izdělije 30″, pohonná jednotka druhé etapy pro ruský Su-57. Jenže mezi slibem a realitou leží propast, kterou zatím nezaplnil žádný nezávislý test ani veřejně dostupný oficiální datasheet. Motor existuje, létá a je ve zkouškách. Konkrétní číslo Mach 2 bez forsáže však zůstává odborným odhadem, ne ověřeným faktem.

Co je supercruise a proč na něm záleží

Přídavné spalování, tedy forsáž, funguje jednoduše: za turbínu se vstříkne další palivo, které se vznítí v horkém proudu výfukových plynů. Tah prudce vzroste, ale jak vysvětluje NASA, spotřeba paliva skočí několikanásobně. Letoun v forsáži spaluje zásoby tak rychle, že nadzvuk vydrží jen krátce.

Supercruise je opak tohoto kompromisu. Motor má dostatečný „suchý“ tah, tedy tah bez forsáže, aby letoun udržel nadzvukovou rychlost trvale. Důsledky jsou tři: delší dolet ve vysoké rychlosti, výrazně menší tepelná stopa viditelná pro infračervené senzory a schopnost operovat v nadzvuku bez provozní penalizace. U stealth stíhačky páté generace to znamená, že se dokáže rychle přesunout na pozici, odpálit střelu s vyšší kinetickou energií a zmizet, a přitom zůstat hůře detekovatelná.

Tři názvy, jeden motor, a spousta zmatku

Veřejná debata kolem pohonu Su-57 je zamotaná víc, než by se slušelo na program za miliardy rublů. V otevřených zdrojích se míchají minimálně tři označení: AL-51F1, interní kód „izdělije 30″ a od 22. prosince 2025 oficiálně komunikované „izdělije 177″. Zda jde o totéž, o evoluční variantu, nebo o přejmenování v rámci utajení, veřejné zdroje jednoznačně neříkají.

Co je doložené: v rozhovoru pro N+1 z března 2019 popisoval Jevgenij Marčukov z konstrukční kanceláře A. Ljulky motor druhé etapy jako jednotku s vyšším měrným tahem, lepší palivovou efektivitou, nižší cenou životního cyklu a menší radarovou i infračervenou stopou díky novému řešení trysky a sání. V prosinci 2017 tento motor poprvé vzlétl na prototypu Su-57. A v červnu 2023 se na konferenci „Perspektivy rozvoje motorostrojení“ v Samaře sešli klíčoví hráči programu včetně zástupců ODK-Kuzněcov a OKB A. Ljulky.

Oficiální zpráva z prosince 2025 pak přinesla nový název, „izdělije 177″, a uvedla tah 16 000 kgf na forsáži, nižší spotřebu ve všech režimech a vyšší životnost. Jenže konkrétní bezforsážní rychlost? Ta v žádném z těchto dokumentů nefiguruje.

Mach 2 bez forsáže: odhad, ne hotový fakt

Číslo, které koluje odbornými i populárními médii (supercruise v rozmezí Mach 1,9 až 2,1), pochází ze sekundárních analýz a průmyslových odhadů, nikoli z oficiálního letového testu. Aviation Week na přelomu let 2024 a 2025 konstatoval, že dnešní Su-57 létá s motorem první etapy AL-41F1, dosahuje maximálky Mach 2 s forsáží a plánovaný vyšší supercruise čeká na zpožděný výkonnější motor. Šéf Sjednocené letecké korporace (OAK) Vadim Badecha v rozhovoru pro TASS z června 2026 stále mluvil o motoru „další etapy“ jako o jednotce ve zkouškách, s dodávkami „v nejbližších letech“.

Pokud se odhad Mach 2 bez forsáže potvrdí, bude to parametr, který překonává veřejně známé hodnoty obou amerických konkurentů. Oficiální mediakit USAF uvádí u F-22 Raptor supercruise nad Mach 1,5 s maximálkou Mach 2. F-35 Lightning II má podle výrobce maximální rychlost Mach 1,6 a její síla leží jinde, ve stealth, senzorové fúzi a síťovém propojení bojiště. Ani u jednoho amerického stroje se veřejně nemluví o bezforsážním Machu 2.

Jenže rychlost sama o sobě vzdušný boj nerozhoduje. U stealth stíhačky zvyšuje časovou výhodu, prodlužuje dosah střel a dává manévrovací rezervu, ale bez fungujících senzorů, elektronického boje a síťové architektury je to jen jedno číslo na papíře.

Kolik Su-57 a kdy?

Veřejně známý kontrakt počítal s 22 kusy Su-57 do konce roku 2024 a celkem 76 stroji do roku 2028. Kolik z nich dostane nový motor, nikdo oficiálně neřekl. Badecha v červnu 2026 hovořil o probíhajících zkouškách a blížících se dodávkách, tedy formulací, která naznačuje, že sériová výroba s novým pohonem ještě nezačala.

V kontextu války na Ukrajině to znamená, že AL-51F1 (nebo „izdělije 177″) v krátkodobém horizontu rovnováhu nezmění. Veřejně malý počet strojů, nejasný podíl kusů s novým motorem a fakt, že jde stále o zkoušenou jednotku, to vše řadí tento motor spíš do kategorie signálu pro budoucí vysokointenzivní konflikt než okamžitého operačního průlomu.

Co to znamená pro Česko a NATO

Odpověď NATO na potenciálně rychlejší stealth stíhačku není stavba jednoho „superstíhače“. Alianční politika integrované protivzdušné a raketové obrany z února 2025 staví na vrstvené architektuře: stíhací hlídky, systémy včasného varování, elektronický boj, tankování za letu a vícevrstvá pozemní protivzdušná obrana různých dosahů.

Česká republika má podle ročenky Ministerstva obrany pořídit 24 letounů F-35A do roku 2034, vyzbrojených střelami AIM-120C-8 AMRAAM a AIM-9X. Do té doby zůstávají v provozu pronajímané Gripeny. F-35 není stavěn tak, aby vyhrával závod v čisté rychlosti; jeho devízou je schopnost vidět protivníka dřív, sdílet obraz bojiště v reálném čase a střílet jako první. V síťové architektuře NATO je to silnější karta než pár uzlů navíc na rychloměru.

Motor pro Su-57 druhé etapy je reálný inženýrský počin, ne pouhá propaganda. Ale mezi prototypem ve zkouškách a sériově nasazenou zbraní, která mění strategickou rovnováhu, leží roky výroby, ladění spolehlivosti a desítky dodaných kusů. Zatím tam nejsme.