AČR ani PČR nejsou vždy na místě, vláda to vyřeší radikálně. Chce povolit sestřelování dronů i pracovníkům jaderných elektráren

V květnu letošního roku vletěl neznámý dron do bezletové zóny pražského letiště. Jeden let musel být odkloněn do Vídně, další nabraly zpoždění. Než stihla policie zareagovat, stroj zmizel. Přesně tenhle scénář, minuty, které rozhodují, a hlídka, která je daleko, stojí za návrhem zákona, který v pondělí 9. listopadu 2026 projednává česká vláda. Ministerstvo vnitra ho předložilo do připomínkového řízení 21. července 2026 a jeho jádro je prosté: pokud bezpečnostní složky státu nemohou být fyzicky u každého chráněného objektu ve chvíli, kdy se nad ním objeví neoprávněný dron, musí mít možnost zasáhnout i ten, kdo tam stojí, tedy proškolený zaměstnanec provozovatele kritické infrastruktury.

Proč policie a armáda nestačí

Důvodová zpráva k návrhu to říká bez obalu: reakční doba Policie ČR je „z povahy věci“ omezená. Česko má dvě jaderné elektrárny, šest veřejných mezinárodních letišť, desítky energetických uzlů, trafostanic, skladů pohonných hmot a řídících center železniční dopravy. Přesný počet subjektů kritické infrastruktury stát od účinnosti nového zákona č. 266/2025 Sb. veřejně neuvádí, ale je zřejmé, že jde o stovky míst rozptýlených po celém území. Držet u každého z nich nepřetržitě ozbrojenou hlídku schopnou zasáhnout proti dronu v řádu sekund je logisticky i finančně nereálné.

Policista přitom dnes smí dronu zamezit v letu jen tehdy, když bezprostředně ohrožuje život, zdraví, majetek značné hodnoty nebo veřejný pořádek. Klíčové slovo je „bezprostředně“. Dron kroužící nad jadernou elektrárnou, který zatím nic nepoškodil, tuto podmínku formálně nemusí splňovat. A než se právní situace vyjasní, stroj odletí.

Co přesně návrh mění

Zákon zavádí zcela novou kategorii vzdušného prostoru: „prostor s rozšířenou možností zamezení letu bezpilotního letadla.“ Vyhlásí ho Úřad pro civilní letectví na podnět provozovatele kritické infrastruktury, v dohodě s ministerstvem vnitra a ministerstvem obrany. Jakmile do takového prostoru neoprávněně vletí dron, provozovatel objektu může letu zamezit, včetně poškození nebo zničení stroje.

Druhý pilíř se týká policie. Ta by nově mohla zasáhnout už při důvodném podezření na porušení pravidel letu v bezletové zóně, nikoli až při bezprostředním ohrožení. Podle materiálu, který jde na vládu, mají zásahové oprávnění získat i příslušníci zpravodajských služeb, Vězeňské služby a GIBS pro ochranu vlastních střežených areálů.

Kdo přesně smí stisknout spoušť

Představa řadového technika v Temelíně s brokovnicí na střeše je efektní, ale nepřesná. Návrh staví několik tvrdých pojistek:

• Zasahovat smí jen osoba v pracovněprávním nebo služebněprávním vztahu k danému subjektu, typově jde o pracovníky ostrahy, nikoli o běžné zaměstnance provozu.
• Každý zasahující musí být řádně proškolen v detekci a neutralizaci dronů, seznámen s interní dokumentací a musí mít platná osvědčení A1/A3 a A2 podle evropské legislativy pro provoz bezpilotních systémů.
• Zásah je přípustný jen nad vlastním hlídaným perimetrem.
• Pokud to okolnosti dovolí, musí být pilot dronu nejprve varován.
• Škody třetím osobám je nutné minimalizovat.
• Každý zásah se okamžitě hlásí policii a Úřadu pro civilní letectví.
• Chce-li subjekt použít střelnou zbraň, musí disponovat zbrojní licencí skupiny ZL2 nebo odpovídajícím souhlasem Policejního prezidia.

Povolené prostředky zahrnují zbraně podle zbrojní legislativy, síťové vrhače a záchytné drony. Co návrh výslovně nepovoluje, jsou rušičky komunikačních a navigačních systémů, ty zůstávají vyhrazeny ozbrojeným složkám. Konkrétně Vojenská policie je u chráněných vojenských objektů má k dispozici už dnes.

Evropský unikát, nebo logický krok?

Bezpečnostní expert citovaný iROZHLASem uvedl, že v Evropě nenašel stát, kde by soukromé subjekty měly explicitní zákonné právo dron samy zneškodnit. Evropský rámec podle EASA sice umožňuje vytvářet geografické zóny a vyžadovat povolení od správce území, ale fyzickou neutralizaci nechává na státních složkách. Britská vládní protidronová strategie jde o krok dál a výslovně počítá s tím, že vedle policie mohou být k reakci zmocněni i pracovníci odpovědní za kritickou infrastrukturu, ale ani Londýn to zatím nepřevedl do tak explicitní zákonné podoby.

Český návrh je tedy v evropském kontextu neobvyklý. Podle nás ale nejde o radikalitu ve smyslu „masového rozdávání zbraní civilistům“. Skutečný posun spočívá v tom, že si stát přiznává jednoduchou pravdu: u dronů rozhoduje první minuta, a pokud v té minutě na místě není policista ani voják, musí mít právo reagovat někdo, kdo tam je. Se vší právní odpovědností, s výcvikem a s povinností okamžitě informovat bezpečnostní složky.

Co to znamená pro lidi v okolí elektráren a letišť

Pro běžné obyvatele se v praxi nezmění téměř nic, nepůjde o vyhlášení krizového režimu ani o patroly se samopaly. Dopad pocítí hlavně piloti dronů: jasněji vyznačené a přísněji vymáhané zóny, vyšší pravděpodobnost okamžitého zásahu přímo na místě a konec situací, kdy se čekalo na splnění podmínky „bezprostředního ohrožení“. Opatření obecné povahy, kterým se chráněný prostor vyhlásí, navíc podle návrhu nesmí obsahovat informace, jež by mohly usnadnit mapování nebo napadení kritické infrastruktury, veřejnost se tedy nedozví přesný operativní popis zón.

Navržená účinnost zákona je 1. červenec 2027. Musí mu ale předcházet schválení vládou, průchod oběma komorami Parlamentu a podpis prezidenta. Pokud legislativní proces neuvázne na sporech o rušičky nebo odpovědnost za škody, léto příštího roku je nejdřívější realistický termín.

Dron nad pražským letištěm v květnu odletěl dřív, než kdokoli mohl legálně zakročit. Zákon, který teď míří na vládu, chce zajistit, aby se to příště nestalo.