Stíhačky NATO dvakrát střílely na neznámý dron nad Litvou a dvakrát minuly. Raketa se zničila sama

V noci z 10. na 11. listopadu 2026, krátce po jedné hodině ráno, vstoupil z běloruského vzdušného prostoru do Litvy bezpilotní letoun neznámého původu. Radary ho zachytily, stíhačky vzlétly, ale nad Kaunasem velení palbu zakázalo. Riziko padajících trosek na hustě obydlené město bylo příliš vysoké. Teprve když dron zamířil na sever přes řidčeji osídlené oblasti, přišly dva pokusy o sestřelení. Oba selhaly. V okrese Biržai pak místní našli trosky jedné z vypálených raket, podle agenturních zpráv se zničila vlastním autodestrukčním mechanismem. Zranění hlášena nebyla, ale incident odkryl něco, o čem se v alianci mluví stále hlasitěji: sledovat malý dron a zničit ho jsou dvě zásadně odlišné věci.

Noc, kdy se nad Litvou nedalo střílet

Kolem 01:20 místního času zaznamenaly litevské radary vstup neidentifikovaného objektu přes hranici s Běloruskem. Dron letěl nízko a pomalu, přesný typ ani operátor nebyli k ránu 11. listopadu veřejně určeni. Kontingent NATO v Pobaltí, v tu dobu tvořený čtyřmi italskými Eurofightery Typhoon a šesti belgickými F-16, které dorazily jako posila koncem října, okamžitě aktivoval pohotovostní letouny.

Stroje dron vizuálně identifikovaly nad Kaunasem. Jenže Kaunas je město s přibližně 300 tisíci obyvateli. Kontradmirál Giedrius Premeneckas na ranním briefingu vysvětlil rozhodnutí nestřílet jednou větou: zastavěná oblast, nepřijatelné riziko sekundárních škod. Dron pokračoval severním směrem přes centrální Litvu. Teprve nad méně osídleným územím dostaly posádky povolení k palbě.

První raketa minula. Při druhém pokusu narazil letoun na technický problém, velitel litevské armády později potvrdil, že stroj se s potížemi, ale bezpečně vrátil na základnu. Ani druhý pokus dron nezasáhl. Objekt pokračoval dál, podle některých zpráv přes Lotyšsko na sever, ale jeho další trasa už nebyla litevskou stranou jednoznačně potvrzena.

Trosky rakety v Biržai

Co zůstalo na zemi, nebyly trosky dronu, ale trosky jedné z vypálených raket. Obyvatelé okresu Biržai v severní Litvě nahlásili nález podezřelých předmětů. Litevský premiér veřejně vyzval občany, aby se k nalezeným objektům nepřibližovali a nedotýkali se jich. Na místo dorazili pyrotechnici a byl aktivován bezpečnostní plán „Skydas“, standardní litevský protokol pro nález podezřelých předmětů nebo munice, zahrnující uzavření prostoru a práci výbušninových specialistů z jednotky Aras.

Sekundární agenturní zprávy uvedly, že raketa se zničila vlastním autodestrukčním mechanismem, tedy bezpečnostní funkcí, která má zabránit dopadu celé střely na obydlené území, pokud mine cíl. Technický detail tohoto procesu ale nebyl na veřejném briefingu rozveden. Potvrzený fakt je prostý: na litevském území ležely trosky aliační rakety, nikoli sestřeleného dronu.

Incident zasáhl i civilní letový provoz. Podle litevského Národního krizového řídícího centra (NKVC) musely být přesměrovány tři lety a zhruba 470 cestujících měnilo plány. Výstrahy šly pro Kaunas i další okresy.

Proč je malý dron tak těžký cíl

Klíčová otázka zní: jak je možné, že aliance s nejmodernějšími stíhačkami na světě nedokáže sestřelit pomalý bezpilotní letoun? Odpověď není v selhání pilotů ani techniky jako celku. Je v nesouladu mezi hrozbou a nástrojem.

Litevské ministerstvo obrany samo přiznává, že malé, nízko letící a relativně pomalé drony se obtížně zjišťují běžnými radary a jejich ničení tradičními drahými systémy není vždy technicky ani ekonomicky optimální. Stíhačka za stovky milionů korun pronásledující dron, který mohl stát řádově statisíce, je jako kanón na vrabce, jenže jiný kanón v tu chvíli k dispozici nebyl.

Právě proto Litva ještě před listopadovým incidentem začala budovat vícevrstvou obranu proti dronům:

• Pasivní a krátkodosahové radary pro detekci nízko letících objektů
• Akustické senzory: v říjnu 2026 Litva nasadila ukrajinský systém SkyFortress
• Drony-interceptory určené přímo k pronásledování a ničení malých bezpilotních prostředků
• Posílení pozemní protivzdušné obrany o systémy NASAMS a MSHORAD

NATO samo v roce 2026 přešlo v Pobaltí z užší mise Air Policing, tedy hlídkování a identifikace, na širší Air Defence, která počítá právě s vícevrstvou obranou včetně specializovaných protidronových kapacit. Listopadový incident ukázal, že tento přechod přišel oprávněně, ale ještě nebyl dokončen.

Jinde NATO uspělo, proč ne tentokrát

Litevský neúspěch vynikne ve srovnání s ostatními případy v regionu. Polsko v září 2025 sestřelilo drony narušující jeho vzdušný prostor. Lotyšsko v červnu 2026 hlásilo úspěšný zásah. Rumunsko v srpnu 2026 rovněž. A sama Litva 15. září 2026, tedy necelé dva měsíce před listopadovým incidentem, potvrdila úspěšný sestřel dronu nad svým územím. Předchozí francouzský a rumunský kontingent v misi nad Pobaltím neutralizoval drony nad Lotyšskem i Estonskem.

Co bylo v listopadu jinak? Kombinace faktorů. Dron byl poprvé identifikován nad velkým městem, kde palba nepřicházela v úvahu. Tím se ztratilo první a pravděpodobně nejlepší okno k zásahu. Následné pokusy probíhaly za „různých podmínek“, jak neurčitě uvedl admirál Premeneckas, a při druhém pokusu se navíc objevil technický problém na letadle. Výsledek závisí na podmínkách konkrétního letu, a ty byly tentokrát mimořádně nepříznivé.

Odkud dron přiletěl a co to znamená pro Česko

Původ dronu zůstával k 11. listopadu nepotvrzený. Jisté bylo jen to, že přiletěl z Běloruska, krátce zalétl do polského vzdušného prostoru a vrátil se nad Litvu. Téže noci Rusko hlásilo rozsáhlý dronový útok v Leningradské oblasti a požár v přístavu Usť-Luga, v oběhu se proto objevila pracovní verze, že šlo o ukrajinský dron vychýlený z kurzu. Nebyla ale potvrzena. Stejně tak nebyl doložen záměr testovat obranu NATO.

Technicky může podobný incident nastat kdekoli na východním křídle aliance, včetně České republiky. Česká obranná strategie výslovně počítá s hrozbou rojů bezpilotních prostředků. Reakce by přitom nestála jen na hotovostních Gripenech: pozemní systémy RBS-70 NG i pořizovaný SPYDER jsou určeny i proti dronům. Česko navíc spolu s Polskem od září 2022 chrání vzdušný prostor Slovenska, takže zkušenost s ochranou spojeneckého nebe má.

Litva po sérii incidentů zavedla ještě jednu věc, která vypovídá o realitě dnešní obrany: od 16. září 2026 platí pravidla pro kompenzaci škod na civilním majetku způsobených zákonným použitím vojenské síly. Protože když se nad městem rozhodnete střílet, někdo dole za to zaplatí. A když se rozhodnete nestřílet, zaplatí za to důvěra v obranu.

Listopadová noc nad Litvou neodhalila slepotu NATO. Odhalila mezeru mezi schopností vidět a schopností bezpečně zasáhnout, mezeru, kterou malé drony za zlomek ceny jediné rakety dokážou bezohledně využít.