Putin používá zimu jako zbraň, ale to mu nevyjde. Británie odpověděla, posílá spěšně přes 1 000 raket a radary

Londýn oznámil balík protivzdušné pomoci za více než 7 miliard korun zaměřený výhradně na ochranu ukrajinských měst a energetiky před zimními útoky.

Lehká víceúčelová střela LMM i Zdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)
                   

Když teploty klesnou pod nulu a Ukrajinci zapínají radiátory, Moskva udeří na elektrárny, rozvodny a teplárny. Není to náhoda, je to strategie. Kreml opakovaně načasovává masivní raketové a dronové údery tak, aby maximalizoval utrpení civilistů v nejchladnějších měsících roku. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) popsala stav ukrajinské energetiky jako „nejtěžší zkoušku“; země operuje zhruba na třetině předválečné výrobní kapacity. Británie se rozhodla odpovědět přesně tam, kde to Putinovi nejvíc komplikuje plán.

Více než tisíc raket a tucet radarů: co přesně Londýn posílá

Britské ministerstvo obrany oznámilo balíček v hodnotě 240 milionů liber, v přepočtu přes 7,3 miliardy korun, jako součást širšího zimního závazku za 500 milionů liber. Obsah je konkrétní:

  • Více než 1 000 krátkodosahových střel protivzdušné obrany spolu s odpalovacími zařízeními
  • Více než tucet radarů z britské a evropské produkce
  • Začátek dodávek od poloviny prosince, tedy ještě před vrcholem topné sezony

Střely dodává Thales Belfast, stejný závod, který v září 2024 uzavřel kontrakt na 650 lehkých víceúčelových střel LMM pro Ukrajinu. Právě LMM, schopné zasáhnout cíl rychlostí Mach 1,5 (přibližně 1 850 km/h) na vzdálenost přes šest kilometrů, se v ukrajinském nasazení osvědčily proti íránským dronům Šáhid. Britská zdrojová stopa tak silně naznačuje, že jde o stejný typ munice, byť oficiální oznámení konkrétní označení neuvádí.

Důležitý je kontext: nejde o první britský krok tohoto druhu. V prosinci 2024 ministr obrany John Healey oznámil v Kyjevě separátní balík za 225 milionů liber, z něhož 68 milionů šlo na radary, klamné cíle a elektronický boj proti dronům. Británie tedy buduje protivzdušnou pomoc vrstvu po vrstvě, balík po balíku.

Zima jako zbraň: co přesně Rusko dělá a proč to funguje

Formulace „Putin používá zimu jako zbraň“ není publicistická nadsázka. Je to popis vojenské doktríny, kterou dokumentují mezinárodní organizace s přístupem na místo.

OSN mezi březnem a srpnem 2024 zaznamenala devět koordinovaných vln útoků na ukrajinskou elektrickou soustavu. Na Štědrý den 2024 přišel třináctý velký koordinovaný útok toho roku, cílený na energetickou infrastrukturu v době, kdy miliony lidí topí a vaří. Reverberační dopady zasahují vodovody, kanalizace, nemocnice, školy i ekonomiku.

IEA vyčíslila, že jen mezi březnem a květnem 2024 Ukrajina přišla o dalších 9 GW výrobní kapacity. Už v letech 2022–2023 byla zhruba polovina kapacity buď okupována, zničena, nebo poškozena. Polovina velkých rozvoden utrpěla zásahy. Výsledek: země vstupuje do každé zimy s menší rezervou a větší závislostí na zahraniční pomoci.

Kreml nesází na to, že Ukrajinu vojensky porazí v zimě. Sází na to, že jí zlomí civilní odolnost, že lidé bez tepla, světla a vody ztratí vůli pokračovat. Přesně proti tomuto scénáři míří britský balík.

Proč to Putinovi nevyjde: spojenecká síť, ne jedna zásilka

Britských tisíc raket samo o sobě válku nezmění. Ale není to jediná zásilka a Británie není jediný dárce. Balík byl oznámen při zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, která sdružuje více než padesát zemí.

Srovnání ukazuje rozsah spojenecké odpovědi:

ZeměKlíčové dodávky PVO
USA3 baterie Patriot, 12 systémů NASAMS, 3 000+ střel Stinger, 21 radarů
Německo3 systémy Patriot, 6 systémů IRIS-T SLM/SLS, 16 radarů TRML-4D, 60 Gepardů
Británie1 000+ krátkodosahových střel, 650 LMM, tucet+ radarů, protidronové systémy elektronického boje

Britský příspěvek je v tomto kontextu cílený: nezaplňuje mezeru v těžké protivzdušné obraně proti balistickým raketám, ale zahušťuje nižší vrstvu obrany proti dronům a řízeným střelám, které Rusko nasazuje v masových vlnách proti městům a elektrárnám. Právě tato vrstva rozhoduje o tom, kolik Šáhidů proletí k cíli.

Hrozba přitom není jen ukrajinská. Lotyšské ministerstvo obrany v září 2024 potvrdilo pád ruského dronu typu Šáhid na svém území. Rumunsko opakovaně řešilo fragmenty ruských dronů u dunajské hranice. Obrana Ukrajiny je tak zároveň obranou východního křídla NATO.

Kde je v tom Česko

Česká republika pomáhá Ukrajině masivně, ale v jiné specializaci. Ministerstvo obrany ČR samo uvádí, že zatímco Německo nese těžiště protivzdušné obrany, Česko se soustředí především na velkorážovou munici a její zajišťování, včetně české muniční iniciativy, která obešla celou Evropu.

Přesto Praha dodala i 16 speciálních vozidel protivzdušné obrany a 435 protiletadlových prostředků. Nejde tedy o to, že by Česko protivzdušnou obranu ignorovalo. Spíš platí dělba práce: každý spojenec přispívá tam, kde má kapacitu a průmyslovou základnu.

Zacelí se mezery včas?

Samotný britský balík nezaručí zimu bez výpadků. Stav ukrajinské energetiky je po třech letech systematického ničení tak vážný, že riziko odstávek zůstává vysoké i s další pomocí. Ale každá sestřelená vlna Šáhidů znamená elektrárnu, která dodává proud, nemocnici, která operuje, a domácnost, kde teče teplá voda.

Putin vsadil na to, že mráz a tma zlomí ukrajinskou společnost dřív než jeho armáda. Londýn a desítky dalších hlavních měst odpověděly tím, že přesně tuto sázku chtějí zhatit, raketami, radary a tempem dodávek, které se počítá na týdny, ne na měsíce.

Jak moc Evropa zaspala s obranou Ukrajiny?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lubomír Vávra

Zobrazit další články