Ukrajina získá ke Gripenům střely Meteor s dosahem přes 100 km a náporovým pohonem, které dokážou ohrozit ruské bombardéry ještě v zóně, odkud shazují klouzavé bomby.
Ruští piloti Su-34 dnes operují v relativním pohodlí. Přiletí k frontové linii na vzdálenost 30 až 90 kilometrů, někdy i více, odhodí naváděné klouzavé bomby a otočí zpět pod krytí vlastní protivzdušné obrany. Tento profil funguje, protože Ukrajina dosud neměla stíhačku schopnou je v tomto okně spolehlivě ohrozit střelou dlouhého dosahu. Právě to se má změnit. Švédsko výslovně zařadilo střelu Meteor do výzbrojního balíku pro ukrajinské Gripeny a spolu s Británií řeší munici, výcvik i dlouhodobou logistiku. Z politického záměru se postupně stává konkrétní bojová schopnost, a pro ruské nosiče klouzavých bomb to znamená, že se jejich dosavadní bezpečná zóna začíná zmenšovat.
Proč Meteor není „jen delší AMRAAM“
Na první pohled vypadá Meteor jako další střela vzduch-vzduch kategorie BVR (beyond visual range). Jenže pod kapotou se skrývá zásadní rozdíl. Zatímco klasické rakety typu AIM-120 AMRAAM po krátkém raketovém boostu ztrácejí tah a dál letí setrvačností, Meteor používá integrovaný náporový motor (ramjet), který si udržuje pohon po celou dobu letu k cíli. Výrobce Saab uvádí operační dosah přes 100 kilometrů a rychlost přesahující Mach 4 (přibližně 4 900 km/h).
Co to znamená v praxi? Obrovskou takzvanou no-escape zónu, tedy oblast, v níž se cíl už nemůže vyhnout zásahu pouhým manévrem nebo únikem. Podle firemních materiálů Saabu je kinematický dosah Meteoru v čelním sektoru přibližně třikrát větší a v zadním sektoru zhruba šestkrát větší než u současných střednědobých střel. Střela navíc disponuje aktivním radarovým navedením, obousměrným datalinkem a odolností proti elektronickému boji. Není to jen delší ruka. Je to ruka, ze které se neutečete.
Od politických podpisů ke konkrétní schopnosti
Cesta k ukrajinskému Meteoru má tři klíčové milníky. V říjnu 2025 podepsali Volodymyr Zelenskyj a švédský premiér Ulf Kristersson v Linköpingu dohodu o spolupráci v oblasti vzdušných schopností. Šlo o politický rámec, důležitý, ale bez konkrétních čísel.
Zlom přišel 28. května 2026. Švédská vláda oznámila záměr prodat Ukrajině až 20 Gripenů E/F a zároveň darovat až 16 starších Gripenů C/D. Součástí balíku byl výslovně jmenovaný Meteor. Darované C/D mají podle Stockholmu začít bránit ukrajinský vzdušný prostor už v následujícím roce, nové E/F by měly přicházet před rokem 2030.
Třetí krok následoval 17. listopadu 2026 v Bruselu, kde Švédsko, Británie a Ukrajina podepsaly trilaterální dohodu o munici a materiálu pro Gripeny. Britský zájem přitom není jen politický; podle GOV.UK se v Británii vyrábí přes 30 procent každého Gripenu a program podporuje více než pět tisíc britských pracovních míst. Londýn tu vystupuje jako průmyslový partner, ne jen jako patron.
Důležitý detail: integrace Meteoru na Gripen E není powerpointová teorie. Saab provedl první úspěšné ostré odpálení Meteoru z Gripenu E už v srpnu 2022.
Proti čemu přesně Meteor míří
Analýzy britského bezpečnostního think-tanku RUSI detailně popisují, jak dnes ruské letectvo operuje. Su-34 jako hlavní nosič těžkých klouzavých bomb útočí ze standoffu minimálně 60 kilometrů za frontovou linií, v typických profilech 30 až 90 km, za příznivých podmínek i dále. Su-35S a Su-30SM2 létají doprovod a stále častěji nesou střely R-37M s extrémním dosahem; v jednom zdokumentovaném případě dosáhla R-37M sestřelu na vzdálenost 177 kilometrů.
Právě tato „bezpečná zóna za frontou“ je pro Meteor nejzajímavější cíl. Pokud Gripen s Meteorem a podporou vzdušného sledování (Švédsko Ukrajině dodává i letoun včasné výstrahy ASC 890) zachytí Su-34 v typickém přibližovacím koridoru, může ho ohrozit ještě před optimálním bodem odhozu klouzavých bomb. Ne v každé situaci a ne za každých podmínek. Ale v řadě čelních geometrií ano. A to stačí k tomu, aby se ruským pilotům dramaticky zúžil prostor, v němž dosud mohli bombardovat relativně bez rizika.
Co Rusko může dělat, a co ne
Rusko samozřejmě nebude přihlížet. Má k dispozici soubor protiopatření: aktivní i pasivní rušení, falešné cíle, posunutí odpalovacích profilů dále od fronty, hustou pozemní protivzdušnou obranu a vlastní dlouhodosahové střely R-37M. Meteor ale podle Saabu počítá s nasazením v tvrdém prostředí elektronického boje; jeho vyhledávač i radarová přibližovací pojistka mají být vysoce odolné.
Podle nás Rusko spíš nebude schopné „rušit samotný dosah“ Meteoru. Logičtější strategie bude útočit na celý řetězec navedení: senzory, datalinky, základny, provozní tempo ukrajinské strany. Právě proto je klíčové, že Švédsko neposílá jen střely, ale buduje celý ekosystém: letouny, munici, výcvik, sledovací platformy i logistický řetězec. Samotný Meteor bez fungujícího systému kolem sebe je jen drahá trubka s motorem.
Český rozměr příběhu
Tento příběh má pro nás zvláštní příchuť. Česká armáda provozuje Gripeny C/D už dvacet let, od roku 2005, a podle ročenky ministerstva obrany je chce udržet v provozu do roku 2035 během přechodu na F-35. Gripen pro nás není exotická platforma, ale stroj, který denně chrání český vzdušný prostor. Přímá česká role v aktuálním balíku pro Ukrajinu sice z veřejných zdrojů neplyne, ale zkušenosti dvou dekád provozu jsou v širším kontextu cenné.
Meteor nezruší ruskou vzdušnou převahu přes noc. Ale mění poměr rizika přesně tam, kde to Rusko bolí nejvíc, v zóně, odkud jeho bombardéry dosud útočily prakticky beztrestně. Mračna se nestahují proto, že by jedna střela vyhrála válku. Stahují se proto, že ruští piloti poprvé počítají s tím, že je něco může zasáhnout dřív, než stihnou zmáčknout tlačítko odhozu.