Vzkaz Rusku i Číně: USA tajně vyvíjejí jadernou bombu B94. Poprvé za více než 30 let, má ničit i nejhlubší podzemní bunkry

Americký Senát v listopadu 2026 poprvé zveřejnil rozpočtovou položku pro zbraň označenou B94, novou jadernou bombu, jakou Washington nevyvíjel od konce studené války.

Jaderná puma B61-11 na F-15E i Zdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických
                   

Žádná tisková konference, žádné prohlášení z Bílého domu. Označení B94 se do veřejného prostoru dostalo nenápadně, zakopané v senátním rozpočtovém dokumentu pro fiskální rok 2027, datovaném 12. listopadem 2026. Částka vedle něj: 77,108 milionu dolarů. Kdo nesleduje stovky stránek amerických rozpočtových justifikací, snadno to přehlédne. Jenže právě tahle položka mění pravidla hry. Spojené státy se po více než třech dekádách vracejí k vývoji zcela nové typové jaderné bomby, a její hlavní mise je jasná: ohrozit nejlépe chráněné podzemní komplexy Ruska a Číny.

Jak se na B94 přišlo

Stopa nevede k jednomu dokumentu, ale ke dvěma. V dubnu 2026 zveřejnilo americké ministerstvo energetiky rozpočtovou žádost pro fiskální rok 2027, kde se v sekci budoucích programů poprvé objevil název „Phase 1 Nuclear Deterrent System-Air-delivered“, zkráceně NDS-A. Šlo o novou vývojovou linku v rámci takzvané fáze 6.X, tedy úplného počátku životního cyklu jaderné zbraně. Žádné bližší podrobnosti, žádné typové číslo.

To přišlo až o sedm měsíců později. Senátní výbor pro rozpočtové prostředky 12. listopadu 2026 zveřejnil vysvětlující dokument k zákonu o financování energetiky a vodního hospodářství, a v něm už figurovala samostatná položka „B94″. Na stopu jako první veřejně upozornili analytici Eliana Johnsová a Jeffery Lewis, jak uvádí server The War Zone. Písmeno „B“ v americkém systému označuje bombu, letecky shazovanou jadernou pumu, nikoli raketovou hlavici. S vysokou pravděpodobností jde o finální typové označení právě pro program NDS-A, byť oficiální potvrzení této vazby zatím veřejně chybí.

Mluvčí americké Národní správy jaderné bezpečnosti (NNSA) k programu řekl jen tolik, že více informací bude zveřejněno, „až to bude strategicky výhodné“. To už nezní jako administrativní únik. Zní to jako kontrolovaný signál.

Proč je to poprvé za víc než 30 let

Americká praxe po roce 1991 byla jednoznačná: žádné nové typy jaderných zbraní, jen prodlužování životnosti a úpravy těch stávajících. Příručka ministerstva obrany k jadernému arzenálu výslovně popisuje rok 1991 jako zlom, konec dodatečné výroby nových jaderných zbraní a přechod na takzvané programy prodlužování životnosti. Poslední nové bombové označení v chronologické řadě před B94 nese číslo B90. Šlo o dvouúčelovou bombu proti ponorkám i pozemním cílům. Nikdy nebyla zavedena do služby, program skončil v září 1991.

A co B61-13, kterou administrativa Joea Bidena oznámila v roce 2023? Ta je jen další modifikací šedesát let staré rodiny B61. Nové číslo za pomlčkou, stejný kmen. B94 je něco jiného. Úplně nové typové označení. Pokud se potvrdí, že jde o skutečně nový systém, bude to první americká jaderná bomba nového typu zhruba po 35 letech.

Mise: nejhlubší podzemní bunkry

Konkrétní parametry B94 (výtěžnost, tvar penetrátoru, hloubka průniku, nosič) veřejné dokumenty neuvádějí. Co ale uvádějí velmi jasně, je kategorie cíle: HDBT, tedy silně opevněné a hluboce zapuštěné cíle. Nejlépe chráněné podzemní komplexy.

Současná americká výbava pro tuto misi má zřetelné limity. B61-11, jediná americká jaderná bomba přímo určená proti podzemním cílům, dokáže podle Kongresové výzkumné služby (CRS) pronikat jen proti části ztvrdlých cílů, pravděpodobně ne proti těm, které jsou zapouzdřené v oceli a betonu. Národní akademie věd už v roce 2005 spočítala, že jaderný penetrátor o výkonu 300 kilotun spolehlivě ničí cíle jen do hloubky kolem 200 metrů, megatunová zbraň pak zhruba do 300 metrů. A právě tam začíná problém.

Rusko i Čína systematicky budují komplexy, které tyto limity překračují. Americká Obranná zpravodajská agentura (DIA) popisuje ruský systém hlubokých velitelských stanovišť: zařízení pod Kremlem, velký bunkr u Moskevské státní univerzity, další komplexy asi 60 kilometrů jižně od hlavního města, v některých případech v hloubce odhadované na 200 až 300 metrů. Pentagon u Číny hovoří o tisících podzemních vojenských objektů po celé zemi: uzly velení, logistické základny, zařízení raketových sil, letectva, námořnictva i jaderného arzenálu. Přesné hloubky nezveřejňuje, ale označení „hluboce zapuštěné“ opakuje důsledně.

B94 má pokrýt právě tu část cílového souboru, kterou současný mix B61-11, B61-13 a dosluhující B83-1 nedokáže spolehlivě ohrozit.

Dva jaderní soupeři najednou

B94 není izolovaný technický projekt. Je součástí širšího amerického obratu, který má kořeny starší než válka na Ukrajině. Už v roce 2019 zřídila NNSA speciální tým pro hledání budoucích schopností proti hluboce chráněným cílům, v návaznosti na přezkum jaderné politiky z roku 2018. V roce 2022 další přezkum potvrdil vyřazení stárnoucí bomby B83-1 a nařídil vyvinout trvalejší řešení proti HDBT. Od rozpočtu pro fiskální rok 2025 běží víceleté koncepční studie. Z nich se v roce 2026 vynořil NDS-A, a vzápětí B94.

Klíčový strategický rámec dodala kongresová Komise pro strategické postavení USA ve zprávě z roku 2023: Amerika poprvé v historii čelí dvěma rovnocenným jaderným soupeřům současně. Rusku a Číně. Obě země modernizují arzenály, obě budují podzemní útočiště pro přežití velení a jaderných sil. Washington potřebuje schopnost odepřít toto útočiště oběma najednou.

Pro Česko a další evropské členy NATO je dopad zatím nepřímý. B94 je stále v rané fázi vývoje a veřejně neexistuje žádný plán na její rozmístění v Evropě; tuto roli dnes plní B61-12, certifikovaná i pro některá alianční letadla. Přesto jde o signál tvrdnutí jaderné složky aliance, který se dotýká i států bez vlastních jaderných zbraní.

Co to mění, a co zatím ne

Samotný vývoj B94 neznamená, že je jaderný úder bezprostřednější. Oficiální americké dokumenty jej rámují jako nástroj odstrašení. Zbraň je na začátku vývojového cyklu, hotová nebude roky. Pro průběh války na Ukrajině nebo napětí kolem Tchaj-wanu je dnes důležitější jako signál odhodlání než jako bezprostředně použitelný nástroj.

Reakce Moskvy a Pekingu bude nejspíš předvídatelná: propaganda, obvinění z eskalace, demonstrace vlastních schopností. Strukturálně ale obě země už zbrojí naplno. B94 spíš urychlí další opevňování, rozptyl a ochranu podzemních komplexů, než aby závody ve zbrojení odstartovala od nuly.

Senátní dokument přitom odhalil ještě jeden detail, který stojí za pozornost. Vedle nové položky B94 za 77 milionů dolarů ponechal i kategorii „Future Programs“ se 123 miliony. Kongres program nejen identifikoval, podle všeho jej i rozpočtově rozšířil nad rámec původní prezidentské žádosti. Washington říká Moskvě i Pekingu jediné: žádný bunkr není dost hluboký.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Altman

Zobrazit další články