Pentagon plánuje na odlehlých základnách amerického letectva rozmístit jaderné mini-reaktory. Instalace prvního z nich proběhne na Aljašce.
Celou záležitost komentoval náměstek letectva pro životní prostředí, bezpečnost a infrastrukturu Mark Correll. Podle něj jsou mini-reaktory velmi slibnou technologií, která by mohla zajistit energetickou spolehlivost zejména pro napájení a vytápění vzdálených domácích základen. A právě aljašská odlehlá základna „Eielson Air Force Base“ je pro první otestování této technologie ideálním místem. Pokud by se totiž potvrdily náměstkovi predikce, mohlo by to posunout americké energetické záležitosti na novou úroveň.
Kruté podmínky na aljašské základně
Aljašská základna leží nedaleko severního polárního kruhu, kde trvá zima od září do poloviny dubna. Teploty zde však během této doby padají až k -50 °C a během zimního slunovratu mezi východem a západem Slunce uběhnou pouze necelé čtyři hodiny. Aby mohla základna Eielson fungovat, používá v současné době velmi malou uhelnou elektrárnu, která spotřebuje každý den 500 tun uhlí, přičemž ve velmi silných mrazech to může být až 1000 tun.
Aby měla základna neustále dostatek uhlí, pravidelně ji letectvo zásobuje pomocí vlastní flotily dieselových lokomotiv. Zásoby jsou zde udržovány na nejméně 90 dní provozu, aby v případě nouze měli její příslušníci dostatečný přísun tepla a energie. Základnu střeží 6000 vojáků 354. stíhacího křídla a pokud se dostanete dovnitř, budete moci spatřit letouny F-35A a F-16. Narazit však můžete i tankery aljašské národní gardy KC-153, které slouží především k pozemnímu boji.
Přípravy začnou již v příštím roce
Ačkoliv zatím nejsou k dispozici žádné informace o parametrech mini-reaktoru, který míří na Aljašku, podle amerického letectva dokáže poskytovat až 20 MW elektrické anebo tepelné energie. V příštím roce proto vydá pentagon žádost, aby mohl vybrat potenciálního dodavatele. Ten začne s instalací na základně v roce 2025, aby mohl v roce 2026 začít testovací provoz. Pokud by šlo vše podle plánu, o rok později by pak mini-reaktor přešel na plný výkon.
Všechny subjekty podřízené americkému ministerstvu obrany, včetně ozbrojených sil, spotřebují ročně 30 TWh. Mini-reaktor, který by jel neustále na výkon 10 MW, by za celý rok dokázal vyrobit 0,0086 TWh. Bylo by tedy zapotřebí 340 reaktorů, aby byla vytvořena dostatečná energie pro všechny subjekty. Pentagon se ovšem zmínil o tom, že by reaktory mohli disponovat výkonem až 40 MW. V takovém případě by jich stačilo pouze 85.
Patří budoucnost americké armády jaderným reaktorům?