Střely Javelin v rukách pěšáků jsou noční můrou všech tankistů. Ničí tanky s velkou efektivitou

Tanky byly za první světové války vyvinuty hlavně proto, aby si dokázaly poradit s pěchotou v zákopech vyzbrojenou kulomety. Ta proti tankům měla zpočátku jen omezené možnosti obrany. Když se objevily první nedokonalé pěchotní zbraně proti tankům, například malé kanóny ráže 37 mm, konstruktéři tanků jen zesílili pancíř. Situace se začala měnit za druhé světové války, kdy se kromě velkorážných protitankových děl se složitou obsluhou objevily první zbraně obyčejných pěšáků, vybavené kumulativní hlavicí, jako německý panzerfaust, panzeschreck nebo americká bazuka.

Vodící dráty usnadňovaly zásah

Po druhé světové válce se na trhu objevilo několik účinných a přesných raketových protitankových systémů, kterými mohla pěchota ničit obrněná vozidla. Většina těchto raket je ale řízena pomocí vodících drátů, což znamená mnohé nevýhody. Největší nevýhodou bylo, že jejich obsluha musí u odpalovacího zařízení zůstat a řídit střelu až do zásahu zaměřeného obrněného vozidla, čímž se zvětšuje možnost jejího odhalení. Navíc mnohé tyto systémy nejsou vůbec lehké, což zhoršuje jejich mobilitu.

iZdroj fotografie: Uživatel TheBernFiles / Public Domain

Hlavní protitankovou zbraní pěchoty v amerických ozbrojených silách byl od 70. let systém M47 Dragon. I ten byl naváděn dráty a měl malý dostřel. Podle verzí 1 000 až 1 500 metrů. To znamenalo, že se jeho obsluha mohla dost často stát cílem odvetné kulometné palby z tanku. Proto armáda začala hledat systém, který by uměl zasahovat cíle na mnohem delší vzdálenost a zároveň dokázal více chránit obsluhu. V roce 1996 dostali vojáci v západních zemích systém FGM-148 Javelin.

Po odpálení se voják o nic nestará

Jde o zbraň založenou na principu vystřel a zapomeň. To znamená, že obsluha najde zaměřovačem cíl, uloží ho do paměti střely a po výstřelu z odpalovacího zařízení se již nadále o její let nezajímá. Má tak čas opustit pozici, ze které střelu vypustila a ukrýt se například před odvetnou palbou, apod. Raketa je vybavena vlastním termovizním senzorem, který ji navede na zadaný cíl. Může letět buď po přímé dráze nebo vystoupat do výšky 150 – 160 metrů a na zadaný cíl udeřit shora.

iZdroj fotografie: Steve Dock / Creative Commons / OGL

To je velmi efektivní metoda ničení tanků. Ty totiž mají na svrchní části věže většinou nejslabší pancíř, neboť konstruktéři tanku dávali zatím přednost zesilování pancíře jen na exponovanějších místech korby a věže, vystavených přímé palbě . Střela JAVELIN je tandemová, to znamená, že umí překonat i takzvaný reaktivní pancíř. První menší exploze ho přivede k výbuchu a následně druhá exploze může prorazit vlastní pancíř tanku.

iZdroj fotografie: Stuart A. Hill / Creative Commons / OGL

Podle zveřejněných parametrů má být střela schopná prorazit válcovaný homogenní pancíř o síle až 750 milimetrů. V případě použití reaktivní ochrany pak 600 milimetrů. Cíl dokáže zasahovat do vzdálenosti až 4,5 kilometru. Podle provedených zkoušek mají střely proti tankům účinnost vyšší než 90 procent. Systém váží 22,3 kilogramu, dokáže ho tedy přenášet jeden člověk.

Po odpalu se raketový motor zapne později

Další výhodou Javelinu je jeho start. Ten je na rozdíl od jiných běžně používaných systémů dvoustupňový. Malý motor nejprve střelu vymrští z odpalovací trubice. Když dosáhne požadované vzdálenosti od svého odpalovacího zařízení, zažehne se hlavní hnací motor. To obsluhu chrání od možnosti poranění žhavými zplodinami po výstřelu a umožňuje střelu použít i z větších uzavřených prostor, na což je nutné u jiných zbraní pamatovat. A také to nepříteli ztěžuje objevení přesného místa odpalu střely.

iZdroj fotografie: New Zealand Defence Force / Public Domain

Javeliny vojáci použili proti několika iráckým tankům v době druhé invaze do Iráku. Používány byly i v Afghánistánu. Zde nemusely zasahovat proti tankům, ale proti opevněným pozicím, sebebražedným autům nebo pěchotě. Proto byl vyvinutý nový typ hlavice nazvané MPWH. Ta dokáže tvořit více střepin a je tedy pro takzvané měkké cíle mnohem smrtelnější.

iZdroj fotografie: Uživatel DVIDSHUB / Creative Commons / CC BY

Javeliny jsou kromě USA ve výzbroji i mnoha dalších armád. Několik kusů vlastní i Armáda České republiky. Nejde o levný systém, jedna střela může stát až 175 tisíc dolarů (3,85 milionu korun). V současné době se nejčastěji mluví o tom, že je má ve své výzbroji Ukrajina, která by je v případě ruského útoku mohla použít proti jejich tankům. Provozovatelem Javelinů jsou i ozbrojené síly na Tchaj-wanu.

Jaká protitanková zbraň se může vyrovnat Javelinu?

Zdroj: Warhistoryonline