Zachycená komunikace z orikhivského úseku fronty odhaluje, jak ruští výsadkáři dostávají pokyn vyrazit v civilním oblečení, aby unikli ukrajinským dronům.
Dne 30. dubna 2026 zveřejnila Hlavní správa zpravodajství Ukrajiny (HUR) audio zachycené na orikhivském směru v Záporožské oblasti. Na nahrávce zaznívá instrukce určená příslušníkům 7. desantně-útočné divize Ruské federace: „Můžete vyrazit, vždyť jste po civilu, jen poslouchejte nebe.“ Jedna věta, která shrnuje celou taktiku: svléknout uniformu, splynout s civilisty a doufat, že ukrajinský dron nerozezná vojáka od farmáře. HUR k tomu připojila varování o „spravedlivé odplatě“ a odkaz na projekt „Chci žít“ pro ty, kdo se chtějí vzdát dřív, než se stanou identifikovanými válečnými zločinci.
Co přesně na nahrávce zaznívá
Zachycená komunikace je stručná a instruktážní. Velící hlas říká skupině, že může vyrazit, protože je „po občance“, v ruském slangu civilní oblečení. Klíčová je druhá část věty: „poslouchejte nebe.“ To znamená sledovat zvuk dronů a v případě detekce se ukrýt nebo zastavit. HUR z toho vyvozuje, že motivem převleku není klasická diverzní infiltrace, ale prostý přesun prostorem, kde ukrajinský vzdušný průzkum a úderné drony činí pohyb v uniformě sebevražedným.
Nejde přitom o první zaznamenaný případ. 10. prosince 2025 se na huljajpilském směru, pouhých pár desítek kilometrů od Orikhivu, pokusila malá skupina mužů v civilním oblečení obejít ukrajinské pozice a proniknout do týlu. Prozradila je radiostanice. Pod civilním oděvem měli uniformy ruské armády. Oba muži byli zlikvidováni. O den později ukrajinský voják Jurij Syroťuk v celostátním vysílání potvrdil, že Rusové tuto infiltrační taktiku v okolí Huliaipole používají opakovaně.
Proč nejde o pouhou lest, ale o porušení práva
Mezinárodní humanitární právo rozlišuje mezi dovolenou válečnou lstí a zakázanou perfidií. Kamuflážní síť, klamný manévr, falešný radiový provoz, to vše je legitimní. Předstírání civilního statusu při útoku nebo přípravě útoku už ne.
Dodatkový protokol I k Ženevským úmluvám v článku 37 zakazuje perfidii, tedy jednání, které vzbuzuje důvěru protivníka v ochranu podle mezinárodního práva a tuto důvěru zneužívá. Článek 44 pak ukládá bojovníkům povinnost odlišit se od civilního obyvatelstva minimálně během útoku nebo vojenské operace k útoku směřující. Článek 85 kvalifikuje závažná porušení jako válečné zločiny.
Podstatné je, co z toho plyne pro skutečné civilisty. Jak upozorňuje Mezinárodní výbor Červeného kříže, pokud se vojáci neodlišují od civilistů, pokojní obyvatelé snáze padají za oběť chybnému nebo svévolnému zacílení. Každý muž v civilu u fronty se stává potenciálním cílem. Princip rozlišování, základní pilíř ochrany civilistů, se rozpadá.
Podle nás je právě tohle nejsilnější rozměr celého případu. Nejde jen o to, že ruský výsadkář porušuje pravidla. Jde o to, že svým převlekem aktivně ohrožuje každého skutečného civilistu v okolí.
Co Ukrajina myslí „spravedlivou odplatou“
HUR ve svých komunikacích používá obrat „spravedlivá odplata“, a v praxi to znamená víc než rétorika. Odplata má tři roviny:
- Identifikace. HUR systematicky zjišťuje jména konkrétních vojáků a velitelů. V dubnu 2026 například zveřejnila identitu osmi ruských velitelů odpovědných za raketový útok na Sumy a oznámila jim podezření in absentia.
- Právní stíhání. HUR spolupracuje s Národní policií, SBU a prokuraturou. V říjnu 2025 tato spolupráce vedla k obvinění konkrétních osob zodpovědných za mučení v „Izoljaci“, nechvalně proslulé doněcké věznici.
- Bojové zasažení. V únoru 2026 HUR oznámila, že identifikovaný válečný zločinec byl zlikvidován v boji. Formulace byla strohá: „Přišla odplata.“
U orikhivské nahrávky zatím veřejně nepadla jména konkrétních vojáků z dané skupiny. Ale mechanismus je nastaven a opakovaně demonstrován. Pro ruského výsadkáře, který svlékne uniformu a vyrazí „po občance“, to znamená, že jeho hlas na zachycené nahrávce může být prvním krokem k identifikaci, a ke všemu, co po ní následuje.
Nouzová taktika, ne zásadní změna hry
Převlek do civilu není sofistikovaná strategie. Je to nouzové řešení v prostředí, kde ukrajinské drony dominují vzdušnému prostoru nad frontovou linií. Nahrávka sama to potvrzuje: instrukce „poslouchejte nebe“ ukazuje, že standardní přesun v uniformě je pro ruské vojáky na orikhivském úseku ještě riskantnější než porušení mezinárodního práva.
Jenže účinnost této taktiky je omezená. Proti kombinaci radiového odposlechu, termovizních dronů a pozemního pozorování civilní oblečení neposkytuje trvalou ochranu. V huljajpilském případě skupinu prozradila radiostanice. U Orikhivu ji prozradil samotný odposlech. Krátkodobě může převlek pomoci v šedé zóně nebo rozbitém městě. Dlouhodobě je to sázka na to, že protivník nebude poslouchat, a HUR právě demonstrovala, že poslouchá.
Projekt „Chci žít“ jako alternativa
Na konci svého prohlášení HUR připomíná existenci projektu „Chci žít“, státního programu pro ruské vojáky, kteří se chtějí vzdát. Funguje přes chatbot a kontakty na WhatsApp i Telegram, slibuje zacházení podle Ženevských úmluv, zdravotní péči a kontakt s rodinou. Podle oficiálního webu si takto život zachránilo „několik tisíc“ vojáků.
Zmínka není náhodná. Je to psychologická operace vetknutá do zpravodajského sdělení: můžeš se svléknout z uniformy a riskovat, že tě identifikujeme jako válečného zločince, nebo se můžeš vzdát a žít.
Pro ruského výsadkáře u Orikhivu, který právě dostal rozkaz vyrazit v civilu a „poslouchat nebe“, je to volba, kterou mu jeho vlastní velení nenabízí. HUR ano.