Řada primitivních zbraní dokáže být neobyčejně účinná. Jejich výhodou je nízká cena a často možnost je vyrobit z běžně dostupných materiálů.
Když se řekne Molotovův koktejl, většina fanoušků vojenské historie si vybaví sovětské vojáky, kteří se zápalnými lahvemi snažili zastavit nápor tanků v čele německého blitzkriegu. Ti opravdu tuto provizorní zápalnou zbraň využívali, ale rozhodně nebyli první. Ani název, který se dnes pro tuto zbraň běžně užívá, nepochází z Ruska. I když Vjačeslav Michajlovič Molotov byl sovětský ministr zahraničí, tento název dostala ve Finsku.
Jméno Molotova bylo užité jako žert
Samozřejmě to má se jménem zmíněného sovětského politika souvislost. Když v zimě 1940 Sovětský svaz útočil na Finsko a jeho letadla bombardovala finská města, Molotov a sovětská propaganda tvrdili, že jim poskytují potravinovou pomoc. Finové bombám říkaly Molotovovy chlebové koše. Navíc to byl právě tento politik, který s německým ministrem zahraničí podepsal pakt Molotov-Ribbentrop, který Finsko přiřadil v roce 1939 do zóny vlivu Sovětského svazu.
Finští obránci neměli dostatek protitankových zbraní, proto používali především v zimě 1939/1940 proti útočícím ruským tankům právě tyto improvizované zápalné bomby. Posměšně je nazvali právě po Molotovovi. Zbraň obecně tvoří křehká nádoba, nejčastěji skleněná, která je naplněna hořlavinou s kusem vyčnívající látky, jež se zapálí.
Často je plněna jen benzínem nebo alkoholem, ale používají se i různá zahušťovadla jako dehet, pryskyřice a další. Po dopadu na tvrdý povrch (kámen, pancíř tanku, beton bunkru apod.) se sklo rozbije a hořlavina vzplane. Hustá kapalina lépe ulpívá a ze zasaženého cíle neskapává dolů.
Hořlavina může zranit posádku tanku či mu zničit motor
Molotovův koktejl byl určený především k ničení tanků nebo obrněných vozidel. Cílem bylo hodit ho na vozidlo, směs měla po rozbití obalu vytvořit spolu se vzduchem jakousi zápalnou kouli. Ta okamžitě vzplála a hořící látka mohla proniknout dovnitř stroje a zranit posádku. Ale spíše se počítalo s tím, že po zatečení do motorového prostoru nebo na další místa může poškodit hořlavé prvky konstrukce a tank zkrátka znehybnit. Ve Finsku tuto zbraň dokonce sériově vyráběla likérka Rajamäki.
Finové ale nebyli první, kdo podobnou zápalnou zbraň použili. Jsou známé případy, kdy ji využili vojáci obou stran během občanské války ve Španělsku. Pak samozřejmě byla nasazována i na frontách druhé světové války a v dalších konfliktech. I když dnešní pěchota má účinné protitankové zbraně, obdobu Molotovova koktejlu použili američtí vojáci v boji o Fallúdžu k čištění městských domů obsazených pěšími bojovníky.
Od druhé poloviny 20. století až do dnešní doby se Molotovův koktejl stal zbraní, kterou využívají teroristické skupiny nebo demonstranti proti zasahujícím bezpečnostním jednotkám. Naprosto běžné bývají v Asii nebo jižní Americe, ale někdy je použijí i protestující v Evropě. Řada států proto Molotovův koktejl řadí do některé skupiny nepovolených zbraní a za jeho vlastnictví a použití mohou padnout i nemalé tresty.
Co si myslíte o používání Molotových koktejlů v současnosti?