Je čínský Perlový náhrdelník nebezpečím pro Indii? Země draka si agresivně chrání své obchodní zájmy

Indicko-čínský antagonismus je letitá záležitost, která se trvale projevuje rozmíškami na hranicích i na diplomatickém poli. Sporné hranice v oblasti Himalájí, kde obě země vedly otevřený konflikt v roce 1962 a jsou trvalým zdrojem napětí. Indie poskytla azyl tibetskému dalajlámovi, což je pro Čínu nepřijatelné. Globální čínská expanze se týká i Indického oceánu, který je strategicky důležitý pro druhou nejlidnatější zemi světa a zároveň důležitou oblastí námořního obchodu.

Čínská asertivita v oblasti Indického oceánu

Arabské jaro se zřejmě stalo pro Čínu varovným signálem ohledně ochrany svých zájmů a občanů v oblasti Středomoří a Adenského zálivu. Asijská velmoc měla v oblasti pouze jednu fregatu, která v žádném případě nebyla schopna evakuovat mj. 35 000 Číňanů z Lybie. V kombinaci s pirátskými útoky v oblasti Adenu, Somálska a části Indického oceánu, narostla čínská snaha o vybudování prstence námořních základen, tzv. Perlového náhrdelníku. Účelem je ochrana námořních tras a šíření čínského vlivu.

V roce 2011 požádal Páksitán Čínu o vybudování námořní základny v Gvadáru, který se nachází blízko oblasti Ománského zálivu. Součástí nabídky bylo i využívání základny pro čínské válečné námořnictvo. Spojenectví mezi Čínou a Pákistánem je ryze pragmatického založení, při společném nepříteli, Indii. Jedná se o úplně první námořní základnu pro válečné lodi Číny v Indickém oceánu. Zároveň Čína vybudovala vojenskou základnu v Džibutsku, opět blízko horké oblasti průlivu Bab-al-Mandab v Adenském zálivu.

Čína podobné aktivity projevuje v celé oblasti Indického oceánu, především na Srí Lance. Zájmy ovšem sahají mnohem dále. Snaha vybudovat obchodní a bezpečný koridor z Afghánistánu a možnost přepravovat jeho nerostné bohatství. Tato asertivita čínského režimu dlouhodobě leží mimo zásadní oblast zájmu západních zemí i Indie. Snaha o zamezení čínského vlivu je minimální.

Indický přístup k čínské aktivitě

Z hlediska teorie mezinárodních vztahů je globálním hegemonem ten, kdo ovládá světové oceány. Zákonitě tedy Indický oceán patří k důležitým strategickým oblastem. Čínská strategie Perlového náhrdelníku nejprve v Indii vyvolala poplach. Proběhla řada důkladných analýz a postoj Indů se pomalu začal zklidňovat. Vzhledem k nepřátelským vztahům s Pákistánem i Čínou svou obrannou doktrínu nepodceňuje a projevuje trvalou snahu o posílení své armády, včetně válečného námořnictva.

Indičtí vojenští analytici dospěli k několika závěrům. Považují Indii za regionálního hegemona a čínské přístavy považují za odříznuté od mateřské země. V případě konfliktu by indické ozbrojené síly velmi rychle dosáhly převahy. Spoléhají se na to, že odvrácení případné čínské agrese je i v zájmu USA, Japonska a Austrálie a Indie vyvíjí značnou snahu o vytvoření koalic s těmito státy. Jako obranný perimetr považují jednotlivé perly náhrdelníku za velmi slabý a pro indickou armádu by neměl být problém je eliminovat.

Analytici se výrazně spoléhají na vlastní geografické postavení indických území, jako třeba na Andamanské a Nikobarské ostrovy, které mají klíčovou strategickou polohu v Indickém oceánu. Posledním faktorem je, že považují indické námořnictvo i letectvo za mnohem zkušenější, kdy například letadlové lodi provozují desítky let, na rozdíl od Číny. Ta v této chvíli zkušenosti v oblasti námořního letectva a letadlových lodí sbírá.

Podceňování čínského vlivu

Čína dlouhodobě posiluje svojí soft power v zemích třetího světa. Tato vytrvalá činnost uniká významným způsobem globálním médiím a zřejmě i částečně západním vojenským analytikům. Číňané rozsáhle investují v Africe, Jihovýchodní Asii a Jižní Americe. Vždy se jedná o velmi promyšlené investování. V drtivé většině případů do infrastruktury a strategických komodit jednotlivých zemí, nejčastěji energetických. Obecně si země Třetího světa zavazují takovým způsobem, že vytvářejí závislost těchto států na libovůli Číňanů.

iZdroj fotografie: Uživatel Tsui / Creative Commons / CC BY-SA

V takové chvíli ovšem nejsou jednotlivé perly ostrůvky v cizím prostředí, ale opěrné body, které mohou mít výraznou podporu vlád inkriminovaných zemí. Za takovýchto podmínek se Čína stává významným hráčem i v oblasti Indického oceánu. Jednotlivé perly mohou být pouze základem pro mnohem důraznější a agresivnější politiku komunistické velmoci v regionu. A je až příliš zjevné, že potenciální protivníci znovu podceňují sílu čínského vlivu a jeho nebezpečnost.

Zdroj: NationaInterest, autorský komentář Jaroslava Červenky